Evropa zaostala: Břidlicový šok vede k americkému hospodářskému oživení

30. 10. 2012

Americký petrochemický průmysl zahájil padesát nových projektů. Jen do výroby etylénu a hnojiv bylo investováno 30 miliard dolarů. Ze studie Americké rady pro chemii vyplývá, že obrovská nabídka levného zemního plynu z břidlic vedla k oživení chemického průmyslu, výroby hliníku, železa, oceli, gumy, pokovovaných kovů a sklářského průmyslu. "Ještě před pěti lety to bylo nemyslitelné," uvedl předseda Rady Cal Dooley.

Zároveň se vrací další výrobní sektory - strojírenství, elektrické výrobky, zařízení pro dopravu, nábytkářství a další - z Číny zpět do USA. V Číně každoročně stoupají platy o 16 procent a to změnilo situaci.

Americké ministerstvo energetiky minulý týden oznámilo, že Spojené státy budou příští rok denně produkovat 11,4 milionů barelů ropy, biopaliv a uhlovodanů, je to skoro tolik jak Saúdská Arábie. Zdá se, že Amerika se r. 2014 stane největším producentem energií. Do konce desetiletí dosáhne energetické nezávislosti.

Je to do velké míry důsledkem hydraulického štěpení podzemních břidlic, z nichž se tak extrahuje ropa a plyn, ale významnou roli také hrají solární a větrná energie.

Evropa jde opačným směrem, k energetické sebevraždě. Japonsko, které po katastrofě ve Fukušimě, uzavřelo svůj jaderný průmysl, také. Čína dodává na své silnice každoročně dalších 20 milionů automobilů. Dovoz ropy do Číny každoročně stoupá o další půlmilion barelů denně.

Minulý týden byly americké ceny zemního plynu přibližně třetinové ve srovnání s cenami zemního plynu v Evropě. Německý chemický koncern BASF uvedl, že je nemožné konkurovat Spojeným státům cenově.

Asie má ještě větší handicap, protože Japonsko vyčerpává skoro celou poptávku kapalného zemního plynu, aby tím nahradilo energetické zdroje svých uzavřených jaderných elektráren. Ceny energie jsou v Tichomoří pětkrát vyšší než v USA.

Americká cena etanu - suroviny pro výrobu polymerů a většiny všeho, co používáme - poklesla od roku 2008 o 70 procent. Proto stavějí firmy Exxon a Westlake Chemical v Americe nové etanové továrny a prodělečná firma Mitsubiši uzavírá svůj provoz v Japonsku.

Cenové rozdíly plynu mezi Evropou a Asií se postupně vyrovnají, ale pro plyn neexistuje globální trh. Ceny jsou místní a diktují je plynovody. V Evropě je diktuje Vladimír Putin a jeho Gazprom. Německo dováží 36 procent plynu z Ruska, Polsko 48 procent, Maďarsko 60 procent, Slovensko 98 procent, pobaltské země 100 procent.

Doprava kapalného zemního plynu sice pomáhá tam, kde je zemního plynu krátkodobý nedostatek, ale musí se dopravovat těžce zmrazený a za drahé peníze v těle lodí, vyrobených z molybdenové slitiny. V přístavech, kam se dováží, musí existovat složitá infrastruktura.

Spojené státy se staly v důsledku těžby plynu z břidlic soběstačnými téměř přes noc. Novým vývojem je získávání ropy z břidlic. Těžba stoupla na 2 miliony barelů denně.

Amerika vyprodukovala v první polovině letošního roku 81 procent své celkové spotřeby energie. Je to nejvyšší procento od roku 1991. Citigroup odhaduje, že těžba ropy a ekvivalentů dosáhne do roku 2020 15,6 milionů barelů denně, což povede v důsledku multiplikačního dopadu na vytvoření 3,6 milionů pracovních příležitostí. Celá severní Amerika včetně Kanady a Mexika bude těžit 27 milionů barelů denně. Region se tak stane novým "Blízkým východem".

Dopad bude obrovský. Amerika už nebude z islámského světa potřebovat ani kapku ropy. Strategické břemeno padne na Evropu, která bojácně odzbrojuje tváří v tvář škrtům Wofganga Schaubleho. Rusko a Čína rády přiskočí na pomoc.

Šokující je, že evropští politikové si skoro vůbec neuvědomují, že vznikl tento nový světový pořádek a vůbec se nepřipravují na blížící se energetickou krizi.

Německo plánuje uzavřít své jaderné elektrárny do roku 2022 a nechce přiznat, že jedinou náhradou mohou být jen tepelné elektrárny. Namísto toho romanticky usiluje o politicky korektní energetickou síť. Cílem je zvýšit podíl obnovitelné energie do roku 2020 ze 20 na 35 procent, a to částkou 200 miliard dolaraů. Za dalších 600 miliard dolarů má Německo být do poloviny století závislé převážně na ekologické energii.

Německo si myslí, že dokáže poskytnout energii pro největší průmyslovou mašinerii v Evropě z větrných elektráren v pobaltské oblasti, ale vedení vysokého napěti ze severu na jih dosud není ani v etapě projektu. "Je to náboženství, ne strategie," varoval jeden německý politik. "V Německu existuje velký strach ohledně přechodu na ekologickou energii," řekl Volker Treier z německé obchodní komory. "Nemáme realistický plán, čím nahradime jadernou energii. Náklady na elektřinu už nyní jsou velmi vysoké.

Hrozí riziko, že Německo koncem tohoto desetiletí zjistí, že nemá žádnou energetickou politiku. Francie má břidlice, ale zavedla zákaz těžbu. Také plánuje uzavřít jednu jadernou elektrárnu. Itálie zakázala jadernou energii, ale nemá nic jiného. Británie jde ke katastrofě už patnáct let. Osm uhelných elektráren bude r. 2015 vyřazeno z provozu, protože vyčerpají své uhlíkové normy. Většina britských jaderných elektráren je v posledním tažení. Žádná nová jaderná elektrárna se neplánuje.

Británie silně investuje do větrných elektráren v mořích, daleko od míst, kde lidé žijí. Do roku 2020 mají produkovat 17 procent britské elektrické energie.

Je nyní stále jasnější, že Americe udělala finanční krize od roku 2008 méně škod, než se předpokládalo. Zadluženost USA je jistě děsivá, ale Spojené státy mají aspoň naději, že se ze zadluženosti dostanou hospodářským oživením.

Pozoruhodné je, že dušením své ekonomiky škrty eurozóna nedokáže snížit svou zadluženost rychleji než Spojené státy. Dělá to pomaleji. Je to rozdíl mezi růstem a hospodářskou krizí. Evropané jsou posedlí jen svou zadlužeností, jsou krátkozrace soustředěni na jedinou proměnnou a ignorují poučení, jaké vyplývá z ekonomické rozvahy hospodářských krizí. To je holt politická strategie Evropy.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vytisknout