O mé děsivé zkušenosti se zaměstnavatelem - podvodníkem

30. 10. 2012

  Nakonec jsem dostal několik nabídek, které zde teď srhnu, nicméně všechny se ukázaly k ničemu. 

  První nabídka byla na obchodního zástupce pro nejmenovanou firmu, zabývající se foukanou izolací, která má na Vysočině celkem dobré jméno. Tuto nabídku jsem nepřijal. Udělal jsem dobře. Během dvou měsíců se totiž ukázalo, že by to byla špatná volba, protože z prvního kola, kde se z 60 lidí vybralo zhruba 25, postoupivších do druhého, získalo práci na uvedené pozici 12 lidí, tj. 12 obchodních zástupců. Po dvou až třech měsících bylo z firmy vyhozeno 7 z těchto obchodních zástupců, a dále větší část personálního oddělení a to včetně dlouholeté vedoucí personálního úseku v uvedené firmě. 

  Druhá nabídka, kterou jsem odmítl, byla v obrovské finanční agentuře, kde mi lovec talentů nabídl extrémně dobré peníze, ale rozhodl jsem se, že moje sociálně politické smýšlení by se s tím pravděpodobně těžko vyrovnávalo, nicméně poté jsem se přes své známé, dozvěděl více o tom, jak často chutná kariéra finančního poradce, a byl jsem rád, že jsem odmítl. Nicméně zde stojí za zmínku, že na pohovoru mi bylo řečeno, že platy pracovníků v agentuře jsou ošetřeny jistou právnickou formou, takže neodvádí z platu státu téměř 22 procent jako běžný smrtelník, ale něco kolem 9 až 10 procent. 

  Třetí nabídka, kterou jsem již neodmítl, byla v nejmenované marketingové agentuře, pracující pro gigantického energetického mamuta, a já se rozhodl to zkusit. 

  Všechno mi mělo zpočátku napovědět, ale později jsem pochopil, že by to stejně nebylo tak jednoduché. První, co mne zarazilo, byla naprosto netradiční chování vedoucího k podřízeným pracovníkům. Neotřelé téměř až dětské, ale jak na první dojem sympatické, tak na druhý stejně infantilně nebezpečné a kruté, jak umí děti být. 28 letý manažer, který se na Vás usmívá za stolem úsměvem nevinného kluka, ale řekne pouze a jen co se mu hodí. 

  Můj prvotní dojem byl trochu šok, že se jedná o akvizici zákazníků u nich doma, nicméně nechal jsem se zlákat vidinou údajně obrovského výdělku a nastoupil jsem po dohodě s předchozím zaměstnavatel ihned. 

  Od prvního dne se v mojí hlavě sváděl boj s mým osobním přesvědčením a prací, v které po mně chtěli, abych ho utlumil. 

Nicméně, co si roky pěstujete, svoje názory a postoje, toho se nevzdáte tak lacino, a já se rozhodl pojmout to po svém, což mi ale vycházelo zhruba dva týdny, a pak jsem pochopil, že není možné dělat tuto práci bez toho, aby byl člověk prostě "vychcanej a zlej", a takový já rozhodně nejsem. 

Teď se ale vraťme k mému nástupu do práce. Bylo mi řečeno manažerem i kolegy, že je zde 15 tisíc fixní plat, a na ten se nabalují nemalé prémie a osobní ohodnocení, tzn. cituji: "vydělat si tady 25 až 40 tisíc během prvního, druhého měsíce není problém." 

  Vedoucí se nicméně zhruba týden a půl vyhýbal tomu dát mi pracovní smlouvu, takže jsem zhruba 10 dní pracoval tzv. bez glejtu, a moje opakované naléhání vyslyšel až tehdy, kdy jsem jednoho dne po práci dvě hodiny čekal, až z tiskárny vytiskne kus papíru a podepíše ho. Když jsem si smlouvu přečetl, bylo to jak kdybych spadl do kotle s vroucí vodou. Zeptal jsem se manažera na pár věcí, a najednou bylo všechno jinak. Najednou jsem slyšel: "ale zde fixní plat neplatíme, tady jseš placenej od počtu uzavřených smluv, smlouva není na HPP, ale na dohodu, a pak se uvidí atp." 

  V inzerátu na práci, který i teď se objevuje na serverech jobs.cz a prace.cz, stálo (a stále stojí) vyloženě napsáno: 15 000 plat + provize, bonusy a prémie, přičemž znaménko + je zde ale naprosto podstatné. 

  Čili to shrnu: vydržel jsem tam ještě 14 dní a pak jsem dal výpověď a šel na Úřad práce. Neměl jsem na to dělat práci, kde se každý den učíte lhát a oblbovat, zároveň vy sami jste každý den obelháváni a oblbováni.

  Zaměstnavatel i zaměstnanci mi záměrně podali lživé informace, z toho zaměstnavatel a v hierarchii firmy několik výše postavených zaměstnanců ji podali naprosto záměrně, a zbytek ji podal, protože byli stejně obelháni a napáleni jako já. 

Důvod??? Do "takové" práce vám za takových podmínek půjde jen blázen, tzn. je lepší svým zaměstnancům lhát, záměrně poškodit jejich životy, a až se to provalí, už bude pozdě, protože už opustili svá předchozí zaměstnání a nic jiného jim nezbývá. 

Lháno mi (nám) bylo ještě v dalších věcech: pracovní doba byla sjednána na od 9.00 do 18.00, tj. 9 hodin denně, ale vlastně každý den jsme pracovali 11 až 12 hodin, tj. byl jsem s cestou do práce a z práce, 14 a někdy až 16 hodin mimo domov. Mělo být zajištěno občerstvení na pracovišti, ale kromě toustového chleba a sýra nebylo nic, naopak nebyl stejně čas jíst. Byl přislíben firemní telefon, ale museli jsme používat svoje, a peníze (za měsíc v zaměstnání zhruba 2000 Kč) které jsem pracovně provolal, mi nebyly nikdy proplaceny.

Byl přislíben firemní vůz, ale museli jsme používat svoje, o proplacení benzínu či amortizace zde samozřejmě nemůže být ani řeči. Práce měla spočívat v návštěvě zákazníka na schůzce jež byla předem domluvena.

To též nebyla pravda. Do samotného nástupu do zaměstnání to ale všichni svorně tvrdili.

Firma nabírala zaměstnance na několik různých pracovních pozic, ale všichni skončili u door to door, s tím, že jim bylo řečeno. "až postavíme kancelář, tak...", nikdy k tomu ale nedošlo. Myslím, že pravdivé slovo jsem tam asi od nikoho neslyšel, jen postupně jsem na všechno sám přišel. 

  Když jsem se zhruba za tři týdny stavil pro výplatu, kterou jsem chtěl poslat na účet, ale bylo mi sděleno: "mně se nechce se o to starat, tak sem pak dojdi", byl jsem zděšen, protože na roztrhaném papíře formátu A5 jsem uviděl tisíce čísel a škrtanců, a podle toho jsem dostal 5400 Kč, ale do ruky jsem dostal jsem 5200, protože manažer už u sebe neměl hotovost, a dohodli jsme se, že zbytek mi tedy pošle na účet. Samozřejmě zmíněné dvě stovky jsem už nikdy neviděl. Ale to není všechno. Podle mých propočtů jsem si z uzavřených smluv a tarifu, který jsem měl jako zaměstnanec nastavený, jsem vydělal cca 9400 Kč, tzn. že navíc jsem byl ještě okraden, ale peníze jsem radši vzal, s tím že to ukončím a nechci toho "člověka" už nikdy vidět. 

Ale co se nestalo. Zde už to je k pousmání. Papíry na ÚP zaměstnavatel vyplnil úplně špatně, takže jsem se s ním musel ještě asi třikrát vidět, což mi rozhodně nebylo příjemné, ale jak bylo v zaměstnání pravidlem, že když něco chci, tak musím dvě hodiny čekat (v čemž vidím záměrný psychologický nátlak), než šéf něco dodělá (asi kecy na facebooku), tak zde už to pravidlem nebylo, a mé poslední setkání s ním mi dalo alespoň malé zadostiučinění, neboť jsem mu předem telefonicky pohrozil, že přijde kontrola z ÚP, a poprvé přišel včas. 

Na Úřadu práce jsem se nicméně poinformoval o několika věcech, a následně navštívil OSSZ, kde mi paní, dle IČO čísla zaměstnavatele sdělila, že je nahlášen na Praze 1 jako zaměstnavatel několik let, ale nikdy neměl nahlášené zaměstnance. 

A v tom to vězí. Po oběhání úřadů jsem zjistil, že za nikoho neplatí sociální a zdravotní, a to celá léta, nepřiznává výplatu a vyplácí pouze na ruku, to znamená, že za žádného ze zaměstnanců neplatí a nikdy (!!!!!!!) neplatil žádné daně. 

  Dostane provize od firmy na svůj účet, a ty jen potom přerozdělí, s tím samozřejmě, že on jako manažer má z jedné uzavřené smlouvy mnohonásobně více a zaměstnanec se spokojí se 150 Kč za všechnu námahu. 

  Takže tento bezpáteřní usměvavý a prolhaný manažerský parazit záměrně poškozuje: 

1) své zaměstnance, tím že je vmanipuluje pomocí lží do svých tenat, poškozuje tím jejich životy v materiálním i duševním slova smyslu, neplatí za ně sociální ani zdravotní pojištění v čemž osobně vidím opravdu hodně veliký problém, a tím pádem se jim doba nezapočítává k důchodu a k důchodovému pojištění, které je potřeba později doplatit. 

a za 2) poškozuje stát. Dle mých informací na firmě pracuje nyní okolo 12 až 16 lidí (fluktuace je zde celkem veliká), a za nikoho neodvádí ani pojištění, a za nikoho neplatí žádné daně. Není z čeho, když zaměstnanci, potažmo výplaty, oficiálně neexistují. 

  Po čase jsem se docela zorientoval a zjistil jsem, že takových firem, je v Česku teď opravdu hodně. Tato firma konkrétně má obrovskou základnu v Pardubicích a pobočky v dalších větších českých městech. Měsíčně stát přichází o miliony, dost možná i miliardy, protože firem fungujícím na podobém základu je v Česku dle mého názoru několik stovek. To myslím, že je největší problém. Chybí příslušná a hlavně funkční (!!!!!!!) kontrola a regulace, máme díry v zákonech a paragrafech, díky nimž je možné aby se toto dělo.

Je to ten samý důvod jako problém s exekucemi, s metanolovou aférou.

Naši zákonodárci jsou naprosto neschopní, věnují se pouze lobbingu a vydělávání do svých kapes.

To, co Česko potřebuje, je vláda odborníků, a hlavně aktivita občanů. Je zapotřebí provětrat politickou scénu, ale prvně musí občané přestat být pasivní. 

Demokracie bude fungovat pokud ji vůbec probudíme k životu. Naši otcové cinkali klíčema na Václaváku, ale pak přestali chodit k volbám, čímž pohřbili ideu o kterou usilovali.

Každý politický systém má nějaké schéma fungování. Myslím, že na to, že v Česku je demokracie již 23 let, jsme ještě nikdy neviděli jak funguje. Občané můžou zmoci hodně, ale musíme se spojit. Chtěli jste před lety demokracii a teď to znamená začít se po 23 letech starat, aby fungovala. Nevolme Radky Johny a podobná zvěrstva. Volme odborníky z finančních a právních sektorů, kteří stejně jako třeba v Německu, vezmou za čest, že můžou pro stát něco udělat a nějak se revanžovat, občanům, lidem, a v případě průšvihu svých podřízených také čestně odstoupí. 

  Podvodů a lží už bylo dost. 

  Mé zkušenosti, které jsem popsal výše dávám jednak za vinu sobě, důvěřoval jsem, protože jsem nikdy neměl tak špatnou pracovní zkušenost, ale špatná zkušenost, taky zkušenost, bohužel. Dám si každopádně už příště pozor. Druhak ji dávám ale za vinu státu a parlamentu České republiky. Za to, že to nechali dojít až sem. Za to, že neberou svoji práci jako čestné poslání, že jim nestačí desetitisícové platy, ale chtějí hrabat mamon, nechají se uplácet a korumpovat, bůh ví proč. Spíš čert ví proč. 

  Já doufám, že zatím najdu zaměstnání. 

  Článek začínal, tím že jsem bral výplatu 12 tisíc a chtěl jsem si pomoci k lepšímu. Teď budu rád, když budu brát deset tisíc, ale snad to aspoň bude práce, která mne baví. 

  Uvidíme. 

  Ale falešný úsměv manažera??? 

  Ano. Ano, už poznám. 

  A ne. Děkuji nechci. 

Michal Dajč

Vytisknout