Hodnoty thatcherismu jsou v dnešní Británii zcela zdiskreditovány

29. 10. 2012

Privatizace veřejných služeb, sen z osmdesátých let o tom, jak budou mít zákazníci navrch, jak budou mít velký výběr a levné služby, které jim zajistí soukromé podniky, se také proměnil v obrovské zklamání. Před deseti dny to mlčky přiznal i nynější konzervativní premiér David Cameron: Oznámil, že vytvoří zákon, který donutí soukromé energetické podniky, aby zákazníkům nabízely své nejlevnější ceny, aby je tedy přestaly vykořisťovat.

Také se v osmdesátých létech předpokládalo, že thatcherismus a privatizace oživí ekonomiku. To se také jaksi nestalo. V osmdesátých letech thatcherovci věřili, že osvobozené soukromé podniky budou vytvářet bohatství pro všechny. Všechny tyto předpoklady zdiskreditovala zkušenost posledních pěti let.

V thatcherovský volný trh už dnes nevěří ani konzervativci. Loni v říjnu bylo pětadvacáté výročí thatcherovské deregulace centra anglického finančnictví, City of London. Při té příležitosti otiskl konzervativní deník Daily Telegraph velmi objektivní článek od Davida Kynastona, historika londýnské City, který vyvolal na čtenářském fóru tohoto deníku množství zatrpklých reakcí. Takové reakce jsou dnes zcela normální. "Byl jsem nadšeným stoupencem Thatcherové," psal jeden čtenář. "Ale jak míjí čas, vidím, že zničila většinu věcí, které byly na této zemi dobré. Bude to trvat dlouhá léta, než se ta katastrofa odstraní, a možná se to ani nepodaří nikdy."

Obdobný pocit pozdního probuzení nad tím, co se v Británii dělo v osmdesátých letech, přišel s šokujícími odhaleními týkající se hackerských praktik "novinářů" Murdochova tiskového impéria News International.

Letos na podzim také došlo k zúčtování s praxí britské policie v osmdesátých letech. Ve středu náhle odstoupil ze své funkce Sir Norman Bettison, ředitel policie v hrabství West Yorkshire, dva dny poté, co ho obvinila labouristická poslankyně Maria Eagleová, že po katastrofě na fotbalovém stadionu v Hillsborough, k níž došlo r. 1989, pošpinil pověst liverpoolských fotbalových fanoušků. Bettison to popírá, avšak je vyšetřován za to, jak se choval během této katastrofy, Nezávislou komisí pro stížnosti na policii. V pondělí bylo oznámeno v Dolní sněmovně, že komisi byla předána jména 1444 bývalých i nynějších policistů a vyšetřovací komise zkoumá, zda spáchali trestné činy utajením toho, jak se během katastrofy v Hillsborough policie chovala.

V osmdesátých letech ovšem mocní lidé v Británii považovali fotbalové fanoušky čistě za chuligány a policie se měla vůči nim chovat co nejagresivněji. Stejným způsobem tehdy zacházeli mocní s obyvateli Liverpoolu. Toto kdysi vznešené, za Thatcherové zbídačené město, bylo spojováno s nepokoji, s neposlušnými levicovými komunálními zastupiteli a s nezadržitelným hospodářským úpadkem. Thatcherová policii podporovala. Hned na první schůzi vlády Margaret Thatcherové po jejím zvolení r. 1979 byl zvýšen plat všech policistů bezodkladně o 45 procent.

Na to, že Thatcherová zpolitizovala britskou policii, si dlouhá léta stěžovala britská levice. Nyní se k ní přidal bývalý britský ministr spravedlnosti Jack Straw, žádný levičák. Řekl v britském rozhlase: "Vláda Thatcherové potřebovala, aby se policie stala politickou silou, podporující konzervativce, zejména v době velkých stávek. Proto vznikla pro policii za Thatcherové kultura beztrestnosti. Policie si myslela, že si může dělat, co chce, a toho jsme právě byli svědky v Yorkshiru."

Pět let před katastrofou v Hillsborough, v roce 1984, došlo k "bitvě v Orgreave", mezi policií a stávkujícími horníky. Byly to snad nejnásilnější střety za celé období vlády Margaret Thatcherové. Desítky horníků byly za to trestně stíhány, pak byly osvobozeny. Ukázalo se, že policie proti nim zfalšovala důkazy.

Ukazuje se také, že Thatcherová nikdy neměla příliš silnou volební podporu. Její drtivá většina v parlamentě vznikla několikrát v důsledku rozhádanosti jejích oponentů. V dnešní době odmítá v Británii dědictví thatcherismu stále větší množství mladých lidí. Těmto příslušníkům ekonomicky pronásledované generace se poválečný svět, který Thatcherová zrušila - silné odbory, městem vlastněné domy a byty a silná ochrana pracovních míst - zdá velmi atraktivní. Proto je předthatcherovská éra sedmdesátých let nyní rehabilitována. A kromě toho, pesimisté pohlížejí na dnešní Británii a říkají si: jsme zase tam, kde jsme byli r. 1979? Ekonomicky zranitelní, nejistí ohledně našeho místa ve světě? Stály všechny ty oběti osmdesátých let skutečně za to?

Tak začínají uvažovat i britští myslitelé na pravici. Konzervativní filozof Phillip Blond útočí na "individualismus", konzervativní poslanec Jesse Norman na monopolistický "mafiánský kapitalismus". Ferdinand Mount - někdejší šéf oddělení pro politickou strategii za Margaret Thatcherové, je dnes znepokojen soustřeďováním bohatství výlučně v rukou "několika málo nových lidí". Sílí znepokojení nad silami, které byly v osmdesátých letech uvedeny v pohyb.

K jak hlubinnému zúčtování s osmdesátými lety v Británii opravdu dojde? To, co tehdy policie udělala, asi nikdy nebude plně potrestáno. Británie nerada trestá policii. Totéž asi bude platit pro bankéře. Hůř jsou na tom zprivatizované energetické podniky: z těch si dělají dnes pravidelně posměch i pravicové britské deníky. Rupert Murdoch ztratil v Británii svůj vliv. Je mu 82 let a politikové už nebudou nikdy chodit na jeho mejdany, jako kdysi.

Thatcherové nedávno bylo 87. Na letošní výroční konferenci Kongresu britských odborových svazů se krátce a kontroverzně prodávalo tričko s obrázkem hrobky a s nápisem "Generace odborářů bude na hrobě Thatcherové tančit". Loni v prosinci se v britských médiích spekulovalo, jestli by měla Thatcherová mít státní pohřeb. Dokonce i obdivovatel Thatcherové Peter Oborne argumentoval v konzervativním Daily Telegraphu, že na to byla Thatcherová příliš kontroverzní osobností.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout