PRO CHEMIKA KALOUSKA:

The Economist: Škrty v éře nízkých úrokových měr jsou k ničemu

29. 10. 2012

Argument, že rozpočtové škrty povedou k růstu ekonomiky, který byl před dvěma lety běžně prezentován, je nyní zdiskreditován, píše britský týdeník The Economist. Rozpočtové škrty mohou vést k expanzi ekonomiky, pokud vedou k ostrému poklesu úrokových měr, ale to není případ současnosti. Mnoho zemí dnes provádí škrty najednou, stejně jako mnoho domácností. Úrokové míry jsou v mnoha zemích blízko nule. Za těchto okolností poškodí rozpočtové škrty poptávku více než obvykle.

To ale neznamená, že důraz na fiskální konsolidaci byl chybný. Mnoho zemí, které zavedly škrty, zejména na periferii eurozóny, nemělo jinou volbu. Investoři odmítali jejich obligace a jejich evropští zachránci odmítali poskytovat další záchranné balíčky. To, že jsou nyní úroky z obligaci na historickém minimu, neznamená, že bylo pošetilé směrovat ekonomiky vůči vyrovnanému rozpočtu.

Důležité ale je, jak jsou škrty prováděny a jaká jiná politika je doprovází. Ze zkušenosti posledních dvou let vyplývá, že náhlé ostré škrty jsou velmi škodlibvé, zejména v situaci, kdy je ekonomika slabší, než se očekávalo. Lepší je mít střednědobý plán, který deficit snižuje postupně. Dalším důležitým poučením je, že škrty jsou velmi škodlivé, když nejsou doprovázeny odvážným zvyšováním zásoby oběživa.

Naštěstí, navzdory machistické rétorice německého ministra financí Mr Schäubleho se míra škrtání v eurozóně zpomaluje. V roce 2013 se nemá škrtat víc než 1 procento HDP, to je méně než letos. Politikové dávají nejslabším ekonomikám, jako je Řecko a Portugalsko, více času. Stále to nestačí. Rozpočtové škrty v Portugalsku jsou stále příliš drsné a cíle Španělska jsou nerealistické. Evropská ústřední banka by měla povolit větší volnost. Avšak fiskální politika eurozóny směřuje správným směrem.

Hlavní rizika jsou nyní mimo eurozónu. Britský ministr financí Osborne se stále ještě přidržuje špatného cíle: že poměr britské zadluženosti vůči HDP musí klesnout do roku 2015. To by znamenalo zdvojnásobení škrtů v Británii. V Americe hrozí ještě větší katastrofa: náhlé vážné zvýšení daní a zároveň zavedení vážných škrtů. To by uvrhlo Spojené státy do recese. Svět potřebuje fiskální politiku založenou nikoliv na víře, ale na rozumu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 29.10. 2012