Neschvalujme násilí proti prezidentovi

3. 10. 2012

V Britských listech proběhlo několik článku o "chrastavském incidentu", kde protestující občan "simuloval" střelbu do prezidenta ze "vzduchové" pistole, píše Petr Spelina. Chápu, že mnozí autoři mají výhrady k současnému prezidentovi či vládě (a často právem) nicméně bych doporučoval velikou opatrnost při zjevném relativizování tohoto incidentu. To je stejně chybné jako když jiná "pravicovější" média relativizovala jiné formy násilných protestu (včetně házení předměty).

Střelba do kohokoliv (byť simulovaná) je zcela nepřípustná a nemyslím si že žádná země na světě by si měla dovolit tolerovat útok na hlavu státu.

Pokud jako společnost přistoupíme na to že vlastně o nic nešlo, že je to pochopitelný či snad i zdůvodnitelný čin, či se budeme opájet bajkami o tom že voleni činitele si musí zvyknout na to že je proti ním veden fyzický protest, atd., je dříve nebo později pravděpodobné, že někdo další vytáhne na politika pistolí opravdovou či odpálí někde bombu.

Relativizování, či určitá forma schvalování fyzického násilí proti těm, které nemáme rádi (byť je často kritizujeme oprávněné) je cesta do pekel.

Jan Čulík, a jiní, opakovaně napsali, že občané zdaleka nevyžili mnoha možností zcela legitimních protestu a zejména pak jako ovce nakonec vhodí do volebních uren lístky pro právě ty politiky, kteří již 100x zklamali (a je jedno, v které jsou straně).

Žádná vláda nemůže trvale ignorovat tisícové demonstrace proti své politice, a pokud není koho volit, lze volby bojkotovat.

Jsou asi na světě režimy, kde jediný odpor vůči moci je možný násilím a zbraněmi, ale Česká republika snad (proboha) mezi ne nepatří.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 3.10. 2012