Kdo chce psa bít, hůl se vždy najde

16. 7. 2012 / Jiří Baťa

Je už trapné psát o tom, jak si naši politici představují ekonomickou konsolidaci veřejných prostředků. Jsou to samé škrty, opatření, omezování, rušení či zvyšování toho nebo něčeho jiného a kromě toho všeho ještě přicházejí s různými vylepšeními, které prý ušetří státu a jeho rozpočtu nemalé peníze. Jenže tyto vylepšení jsou více experimenty, navíc ne vždy, či spíše málokdy vydařenými.

Pokud by se jednalo o experimenty, pocházející z dílny výzkumného pracoviště, na které (při dostatku financí) jsou na to vyčleněny finanční prostředky, lze to ještě chápat. Jednou se to podaří, jednou ne, vždyť se jedná o experiment. Jenže naši ministři experimentují přesto, že takovým pracovištěm nejsou, nebo aspoň by být neměli, protože peníze jim z rozpočtu přidělené nejdou na experimenty s pochybnými výsledky, ale na konkrétní věci, které by, jak sami ministři proklamují, měli státnímu rozpočtu přinést úspory

Nebyli bychom však v Česku, kdyby nebylo vše postaveno na hlavu. Ministři když neexperimentují, lépe řečeno nehazardují s penězi, tak je vydávají za předražené Pandury, CASY, Promopra, dálnice, tunely a jinde, nebo také v jistých snad i dobře míněných záležitostech, žel se špatným výsledky.

Není to dávno, co z ministerstva "nádenické práce a asociálních věcí", tedy z dílny jeho šéfa, ministra Drábka byl spuštěn nevyzkoušený a v řadě aplikací nefunkční počítačový systém na výplatu sociálních dávek. Nemá cenu popisovat odůvodňující a vysvětlující komentáře pana ministra k tomuto nepodařenému experimentu, jsou nejen úsměvné, jsou někdy k pláči, ba dokonce i k vzteku. Nejeden občan měl možnost si tyto žvásty poslechnout, nebo přečíst. Možná že pan ministr to skutečně myslel dobře, konec konců "jako vždy" to myslí s našimi občany, zdravými či tělesně postiženými, pracujícími nebo nezaměstnanými, sociálně slabými jen dobře a k jejich prospěchu. Viz třeba takový počin různých veřejných prací, hlášení se na kontaktních místech apod. "drábkoviny". Jenže myslet si, resp. předpokládat je jedna věc, skutečná funkčnost a efektivnost věci druhá.

Pan ministr Drábek vše podrobuje jedinému cíli: uspořit tam, kde se prý vyhazují peníze. Za jistých okolností bych mu za to byl vděčný, ale za situace, kdy dnes svými "drábkovinami" omezuje kde co, jen aby mohl s úsměvem na rtech prohlásit : ušetřil jsem několik milionů, přičemž na druhé straně desítky milionů mu utíkají mezi prsty, tak tomu se už opravdu tleskat nedá. Mám tím na mysli výše zmíněný systém na výplatu sociálních dávek, kdy za spuštění tohoto "zmetku" muselo MPSV proplatit zaměstnancům na Úřadech práce více jak stoosmedsát tisíc přesčasových hodin, které zaměstnanci věnovali při "rozjíždění" tohoto experimentu. Těchto sto osmdesát tisíc hodin však představuje 52 milionů korun, které ministerstvo těmto zaměstnancům ÚP muselo zaplatit ZDE. A jsme tam, kde jsme byli. Pan ministr zcela jistě i těchto 52 milionů korun velmi brilantně odůvodní, protože on přece jinde další miliony ušetřil! Jen mu však nedochází, že těchto 52 milionů, vytažených z kapes občanů, mohly být využity jinak a hlavně, mnohem prospěšněji. No nic, on si pan ministr zase něco najde, aby tuto "minelu" napravil.

Ale to není zdaleka vše. Máme i jiná ministerstva, kde se dějí podobné věci. Třeba poslední dny nevídanými problémy zmítaný systém dopravní agendy, zaváděný ministerstvem dopravy. Bylo mi až líto (obrazně) ministra dopravy Pavla Dobeše, když den ze dne sliboval nápravu a funkčnost systému. Ovšem jeho sliby, jeho chyby. Ani v pátek 13. července to ještě nebyly zdaleka všechno OK a nejen proto, že byl pátek 13.

Prostě se opakují stejné chyby, jako v případě systému ministra Drábka. Věci jsou nedotažené, nevyzkoušené, neověřené, nezajištěné, ale protože se asi chtějí ministři svému chlebodárci zavděčit, tak je spustí. A je zle. Zase to odnesou lidé, zaměstnanci na úřadech, ale kromě toho také občané. To je negativní dopad řekl bych psychický, ale on z toho zase vyplyne i dopad finanční a zase nás to bude stát nemalé peníze a zase z kapes občanů, jak jinak. Vždyť ono už ani není kde jinde brát, než u občanů! Tedy ono by bylo, to ano, jenže znáte je, pacholky, ti si na své penízky nenechají sáhnout, natož jim je vzít!

Sakra, jak dlouho ještě budeme na tyto "mudrce" a "přechytralé" (ne)odborníky doplácet? Zase nikdo za nic nenese odpovědnost, zase se všechno "okecá", najdou se zase jiné způsoby, jak a kde peníze takto prošustrované dostat zpátky do státní kasy. Premiér Nečas vyhodí z vlády ministra Pospíšila prý za to, že nerespektoval rozpočtovou kázeň a chtěl pro své ministerstvo peníze. Jiní ministři ty samé peníze, které Pospíšil požadoval (mj. na vězeňství), prošustrují svými experimenty, ale nic se neděje, jedeme dál. Vstříc vysněnému cíli 2,9 % HDP! Půjde-li to tak dál, tak se dostaneme do situace, kdy budeme asi všichni pracovat v systému veřejně prospěšných prací. Tam se totiž jen musí pracovat, ale bez nároku na odměnu.

Ještě jednu malou poznámku na adresu pana ministra Drábka. Ten na adresu nezaměstnaných, v souvislosti s povinným výkonem veřejně prospěšných prací říká:

"Jde o aktivizační a motivační opatření, které směřuje k obnovování či získání pracovních návyků u osob, které tyto návyky ztratily nebo u nichž hrozí jejich ztráta, která by mohla vést až k sociálnímu vyloučení," vysvětlil ministr práce smysl veřejné služby ZDE.

Rád bych věděl, koho tím má na mysli. Pokud tím myslí romské občany, souhlasím. Jenže mám obavy, že právě jich se to bude týkat nejméně. V případě těch většinových nezaměstnaných občanů bych si musel myslet, že si pan ministr Drábek o nich myslí, že člověk po 30ti či 40ti letech zaměstnání, když ztratí práci, tak za rok nebo dva, se mu "ručičky ohnou dozadu" a nebude už vědět, co je to práce a jak s rukama pracovat? Proto zřejmě musí jako "otrokář" těmto lidem stále připomínat, co je to práce a tak je přinutit na těchto "nucených galejích" (veřejně prospěšných pracích) si obnovovat pracovní a určité životní návyky. Mj. úplně stejně to dělají lidé např. se psy, když chtějí, aby páníčka poslouchali. Zkrátka, pan ministr Drábek má lidi, kteří nemají práci, za úplné pitomce, nefachčenky, póvl, líné a práce se štítící živly.

Rád bych taky panu ministrovi MPSV doporučil, aby si již také zavedl svou osobní matodiku, bude ji možná také potřebovat, aby si již zavčasu začal "obnovovat pracovní a určité životní návyky", až půjde konečně od ministerského koryta. Možná se bude divit, jak mu tyto věci osobně přijdou vhod! To konec konců platí pro všechny ve vládě, premiéra nevyjímaje. Jen aby to bylo co nejdříve!

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 16.7. 2012