Několik vzkazů českému občanovi

13. 7. 2012 / Marek Řezanka

Kde jsou ty časy, kdy ministr Kalousek vystupoval v médiích jako povýšený mravokárce, který výchovnými pohlavky dokopává drzou mládež ke slušnému chování?

Od dubnových protivládních protestů na Václavském náměstí neuplynuly ani tři měsíce -- a situace na domácí politické scéně je více než dusná. Je přímo odporná. Denně se na hlavu občanů sypou zprávy, z nichž jedna předstihuje ve své tragičnosti druhou.

 Ministr financí napadá otevřeně institut policie a viní ho z úskoků a zrad. Poselství lidem je zde naprosto jasné: Nevěřte policii. Koná svévolně a nemusíte ji poslouchat.

 Český občan, který je krmen hysterickými hláškami o vlivu podivné a neznámé "bandy plukovníků", si tedy musí položit otázku: V jakém státě vlastně žijeme? Nemáme-li věřit policii -- a snad ani soudům (nedej bože, že by soudy shledaly V. Parkanovou vinnou, to by potom M. Kalousek teprve řádil), komu tedy máme věřit? Osvícenému ministrovi financí? Jaké hodnoty máme ctít? Nebo je snad M. Kalousek utajený revolucionář, který má pokud možno co nejrychleji vyvolat převrat? F. Castro musí blednout závistí.  

 Kromě své úlohy vychovatele národa však M. Kalousek evidentně trpí rozdvojením osobnosti. Nejde pouze o to, že chce vést mladé lidi k morálce, a přitom se jako politický reprezentant uchyluje ke slovníku dlaždiče (nerad bych dlaždiče urazil, je to jen takové ustálené rčení), kde mají padat výrazy jako "čurák" či "debil". Mnohem závažnější je, že odpůrce odposlechů a člověk, který neváhá Věci veřejné nazvat slizkými, požaduje po P. Lessym důkazy, které potvrdí, co měl říkat v telefonním rozhovoru. Najednou by se nějaká ta štěnice evidentně hodila.

 S dalším vzkazem občanovi přichvátal Marek Benda. Ostatně krátce poté, co kauza plzeňských práv, v níž tento poslanec za ODS jako "rychlostudent" s vyčerpávající závěrečnou prací figuruje, byla definitivně poslána k ledu.

"Mám velký problém, pokud nás nahrávají tajné služby, ale abychom se nahrávali sami, a ještě to četli ve Sněmovně na mikrofon, to je za hranicí všeho normálního v tomto státě. To ať si pánové vyříkají mezi sebou. Nekomentuji obsah hovoru, známe ministra Kalouska, ale toto je nenormální", dal M. Benda občanům najevo, že sprostý slovník ministra financí považuje za běžnou součást české politické kultury. Občané se s tímto názorem, že politik smí jiné beztrestně urážet a sprostě jim nadávat, ztotožňují a přijímají ho za normu? Potom nám není vskutku pomoci.

 Pomoci nám není zejména v případě, že nám bude lhostejné, na základě jakého práva a co bude dáno církvi pod hlavičkou restitucí.

Český občan již nemůže dostat důraznější zpětnou vazbu než tu, že o tom, kolik miliard se pro církve vyčlení bez bližšího vysvětlení, rozhodují nikým v demokratických volbách nevolená platforma LIDEM a právě lidé typu Kalouska či Bendy, kteří jsou díky svým veřejným vystoupením i konkrétním politickým krokům naprosto nedůvěryhodnými.  

 Svou troškou do mlýna přispívají také média, když občanovi zprostředkují pouze ty postoje kandidátů na presidenta, které požadují rychlé vyrovnání státu s církvemi. Že například Miloš Zeman vyjádřil přesvědčení, že by lidé měli mít právo vyjádřit se k současné podobě restitucí v referendu a jak to pány Graubnera a Duku nadzvedlo, jsme se na Nově ani na ČT 1 nedozvěděli. Podobné mlčení postihlo i hlavní tiskoviny. Co je tak kacířského až ďábelského na požadavku, že občané mají co mluvit do počínání vlády, která chce bezprecedentně posílit vliv katolické církve v zemi? Argument, že by to bylo hlasování o tom, zda má být vráceno něco, co bylo před tím ukradeno, je falešným a neobstojí. Proč církev nemluví o dvou pozemkových reformách, z nichž jednu, v letech 1919-1938 narušily druhá světová válka a nacismus a druhou z let 1945-1948 nástup komunistů k moci? Nehodí se jí snad příliš do krámu, že vděčí pouze nedemokratickým režimům, že ještě vůbec může vznášet nějaké majetkové nároky?

 Požadavek M. Zemana je tedy zcela na místě a je pouze ostudou médií, že ho lidem nezprostředkovala. Když selhávají politici, je na společnosti, aby se uměla ozvat a znovu si tak upevnila mantinely, za něž není ochotna jít. Aby se jasně vyjádřila ke skutečnosti, kdy jejich peníze mizejí v černých děrách typu IZIP, CASA či PromoPro a kdy zároveň vydávají čím dál vyšší podíl prostředků ke své obživě na daně, z nichž se jim nic nevrací. Aby se vyjádřila ke stavu, kdy se politici navzájem obdarovávají vztyčenými prostředníky, kasají se u těžkých francouzských vín a urážejí se jak chovanci v pasťáku. Aby dala jasně najevo, zda si přeje, aby zdravotnictví a školství ovlivňovala opět katolická církev se svými dogmaty.

 Své záměry jí vláda totiž za dva roky svého působení vysvětlila více než dost.

 Obdrželi jsme rozličné vzkazy -- od vlády i od médií. Teď je na nás, zda, a případně jak na ně odpovíme. Anebo zda budeme čekat na další posunutí limitů toho, co je na naší politické scéně možné.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 13.7. 2012