Jako v žumpě

20. 6. 2012 / Aleš Uhlíř

Parkanová, která za dlouhá léta, co je ve vrcholné politice, vystřídala významné politické posty, má zřejmě hrůzu z toho, že by se k ní mohlo přistupovat jako k "obyčejnému" smrtelníkovi, který nepožívá privilegia, na než si ona za dlouhá léta zvykla.

Bylo by pěkné, kdyby politici při osobních pochybeních nebo stínech podezření z politiky sami odcházeli. Ale český politik si zřejmě představuje, že na politiku "nejsou lidi", že jedině on je ten pravý a tak u nás máme politiky, kteří se proháněli stranickými sekretariáty už jako studenti a teď by se chtěli nerušeně dožít v politických funkcích penze. Máme u nás spoustu politiků, kteří nikdy v životě nic kromě politiky (nebo spíše politikaření?) nedělali a pokud ano, je to tak dávno, že už na to museli zapomenout. Jsou už tak průhlední, že člověk často uhodne, jak se budou k té či oné věci vyjadřovat, jaká zvolí slova, jak se budou tvářit atd. Je naprosto nezajímavé sledovat jejich bezobsažné tlachání a trapnou slovní ekvilibristiku v různých diskusích.

Vzpomínám si na případ, který se stal před lety v jedné německé spolkové zemi. Manželka ministra tam kradla v obchodech drobnosti a ministr ihned rezignoval. Představil jsem si tuto situaci u nás, těch keců českého politika, že přece kradla ona a ne on, tak ať vyšetřují ji a mu dají pokoj, jeho se to netýká, manželka je nemocná atd.

Nebudou-li v Česku taková přísná měřítka, bude politika žumpou, arénou pro otrlé, všeho schopné jedince bez jakýchkoli zábran.

Český politik rád nabádá ostatní k osobní zodpovědnosti, každý by se měl umět především postarat o sebe, nečekat s nataženou rukou, pustit se do podnikání atd.

Dalo by se očekávat, že český politik opustí politiku lehce, neboť se i mimo ni a bez politických konexí o sebe dokáže postarat. Bohužel tomu tak není, politici se u nás drží svých postů "zuby nehty". Dobře asi vědí proč. Jejich řeči o osobní odpovědnosti každého jedince, nutnosti umět se postarat o sebe, vytváření pracovních míst a aktivní politice zaměstnanosti, přispívání do státního rozpočtu, to vše jsou jen plané žvásty.

Jakkoli mohou být naši politici hloupí, jednu věc vědí dobře -- mnohým, a těch bude v české politice zřejmě většina, by se nikde mimo politiku tak lehce nežilo, nikde by si tolik nedokázali "vydělat". Takřka žádná odpovědnost za pochybení ve funkci a možnost "podnikat" bez podnikatelského rizika, bez otravných finančních úřadů a panečku s jiným kapitálem, než ostatní lidé tam někde hluboko dole.

Politické funkce se proměnily ve výnosnou živnost, kde si pravidla určují politici sami. Jednou v politice -- celý život v politice a komunální politika jako výtah k vysoké politice. Před několika měsíci na jedné naší radnici zatkli ředitele městské policie a postupně začali v souvislosti s údajně zmanipulovanými veřejnými zakázkami stíhat další lidi z radnice, a to i ve vysokých funkcích. Shodou okolností (jaká náhoda!) právě v tu dobu se primátor nechal hospitalizovat v psychiatrické léčebně a po několika měsících od propuknutí skandálu na radnici je již v domácím léčení, odkud promlouvá k občanům na titulní straně místního zpravodaje. Jeho hospitalizace na psychiatrii a léčení prý nejsou v souvislosti s trestními kauzami na radnici, ale situací v rodině, stresem atd. jak se snaží vysvětlit. Ano, může to být pravda, stejně jako obvinění policie nemusí být důvodná a soud lidi z radnice shledá nevinnými, tomu lze věřit. Osobně jsem přesvědčen, že primátor s tím nic společného nemá. Nechápu ale jinou věc, to, že raději po té explozi průšvihů na radnici a jejich medializaci jako primátor, vedoucí činitel a spolustraník některých obviněných věc střízlivě a chladně nezhodnotil a na svou funkci nerezignoval. Nechápu to, ale tuším, proč tak neučinil. Odchod z politiky, byť "jen" té komunální, by mu radikálně změnil život. Počínaje zaměstnáním, kde by mu nejspíš nikdo ze známých v této situaci nepomohl (a on by mohl okusit "slasti" uchazeče o zaměstnání) a konče všemi těmi "maličkostmi", které se takové místní celebritě dostává od okolí. Krátce -- jinak se asi budou v nemocnici chovat k primátorovi, jeho manželce apod. než k veřejně neznámému člověku. A pak -- taková funkce je takřka zaručenou poukázkou na volitelné místo na volební kandidátce, výtahem do vysoké politiky.

V politice se tak vytváří podle svých vlastních pravidel skupina privilegovaných nadlidí, pro které osobní odpovědnost neplatí, která ke svým funkcím přistupuje ne jako k veřejné, čestné službě, nýbrž jako k živnosti, v níž odpovědnost a čest místo nemají. V případu Davida Ratha, pokud jsou zveřejněné informace pravdivé, se u zadržených našel docela slušný arzenál. Ministr financí se nedávno pochlubil svou výzbrojí, asi to bude u českých politiků běžné. Když už žádná slušnost, pocit odpovědnosti a čest, tak alespoň tu propast mezi sebou a nemalým zbytkem společnosti si dobře uvědomují.

Vytisknout