Nejznámější role Jaroslavy Adamové (1925 -- 2012)

18. 6. 2012 / Tomáš Koloc

V sobotu 16. června zemřela v léčebně pro dlouhodobě nemocné na stejnou kombinaci úrazu a nemoci jako Karel IV. (zlomenina krčku stehenní kosti + zápal plic) herečka Jaroslava Adamová.

Přestože její hereckou osobnost formovali takoví režiséři-divadelní ředitelé jako byli Jiří Frejka (Divadlo na Vinohradech) a Ota Ornest s režisérským géniem Alfréda Radoka (Městská divadla pražská) -- byla obecně známá především jako blízká přítelkyně Jana Wericha, která z členky ansámblu jím řízeného divadla ABC "postoupila" až do legendární společnosti, která byla zvána do domu JW na Štědrý den dopoledne (JW tvrdil, že jsou jen dvě ženy, které dokáží v humoru myslet jako chlapi; Zázvorková a Adamová) -- a jako taková byla často zvána do vzpomínkových pořadů na oblíbeného klauna.

Tak se také stal jejím suverénně nejznámějším dílem lechtivý televizní příběh Kočár nejsvětější svátosti (1962) z pera Prospera Mérimée o peruánském místodržiteli Andrési de Ribeirovi a herečce Camille Pericholové, v němž s Janem Werichem vytvořila partnerskou dvojici -- a to i přesto, že na divadle byla Tornádo Lou v Brdečkově Limonádovém Joe, titulní Tolstého Annou Kareninovou či Klárou Zachanasjanovou v Dürrenmattově Návštěvě staré dámy -- a v dabingu se stala hlasem Sophie Lorenové. Byla též učitelkou herectví vzpomínanou mnohými dnes věhlasnými žáky.

Ve filmu ztvárnila desítky vedlejších rolí, mimo jiné Runu ve slavné Weiglově adaptaci Zeyerova-Sukova-Topolova Radúze a Mahuleny z roku 1970. V roce 2009 vytvořila v komedii Marie Poledňákové Líbáš jako bůh dvojici se spisovatelem /art/57485.html Arnoštem Lustigem. Pro oba partnery to byla role poslední...

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 18.6. 2012