Michael Sandel: Proměnou všeho ve zboží jsme se octli v naprostém morálním vakuu

5. 6. 2012

Sandel nás provádí oslňující galerií příkladů. V některých amerických školách učitelé platí dětem za to, že čtou, dva dolary za jednu přečtenou knihu. Lidé, kteří jezdí do práce, si kupují právo jezdit v jízdních pruzích na dálnici, vyhrazených jen vozidlům s více cestujícími, v autě sami. Přistěhovalci si mohou za půl milionu dolarů zakoupit povolení k přistěhování do USA. Volně se prodávají vlastní tělesné orgány na transplantace. Letecká společnost Air New Zealand zaplatila lidem, aby si na čelo nechali vytetovat dočasnou reklamu na tuto firmu.

Podle tržní logiky je otázka, zda jsou tyto transakce morálně správné nebo nesprávné, beze smyslu. Finanční transakce tohoto druhu prostě představují efektivní mechanismus, odměňují žádoucí chování a zlepšují přístup k službám těm, kteří jsou ochotni si za ně zaplatit. Avšak Sandel zdůrazňuje, že existují dvě zásadní otázky, které bychom měli ve všech těchto případech vznášet: Je férové kupovat či prodávat tuto činnost či tento produkt? Vede jejich koupě a prodej k jejich zničení a ponížení? Skoro ve všech případech si odpovídá: Není to férové a vede to k ničení a ponižování.

Sandel, 59, vyučuje politickou filozofii na Harvardu déle než třicet let. Často je charakterizován jako profesor - rocková hvězda. Jeho kurs o sprqavedlnosti je prý zřejmě nejpopulárnějším univerzitním kurzem na celé planetě Zemi. Studovalo v něm už 15 000 studentů a existuje v televizní verzi pro celosvětové publikum, shlédly ho miliony. Jeho kniha z roku 2009 Justice (Spravedlnost) se stala globálním bestellerem. Vyvolala v Číně obrovský zájem o morální filozofii a Sandel byl jmenován časopisem China Newsweek "nejvlivnějším cizincem".

Britský rozhlas vysílal sérii Sandelových přednášek (k dispozici ZDE), kde praktikuje svůj pozoruhodně diskursivní přístup k přednášení. Je to jako seminář na oxfordské univerzitě, jenže posluchárna je plná studentů a Sandel je často vyzývá, aby přemýšleli nahlas.

Reportérka se Sandela zeptala, zda jeho kniha přesvědčila tržní fundamentalisty. Ti by přece příklady, kdy finanční pobídka rozhodne špatně, považovali čistě za neefektivitu tržního řešení. Sandel odpověděl příkladem lékařů-vrátných v soukromých amerických nemocnicích, kteří dávají přednost bohatým pacientům před chudými. Proti tomu ale tržnáí fundamentalista přece vznese argument, že je to ekonomicky efektivní. Z hlediska výdělků nemocnice nevadí, že chudý pacient umře při čekání na lékaře na infarkt, protože se nejprve ošetřoval milionáři nakopnutý palec. Důležité pro zisky nemocnice je, že milionář platí víc.

Sandel: "Avšak my máme určitou představu, od čeho a na co jsou nemocnice. Pokud se z ních stane instituce, pro niž je důležitý jenom zisk, pak už to není nemocnice. Je to, jako kdyby škola řekla: 'Naším prvotním principem není učit, ale maximalizovat zisky.' Pak dospějete k názoru: "No, to už není škola, je to nějakým způsobem nedostatečná instituce.

Argumentuji, že debata o tom by byla morální debatou na téme, jak správně rozumět pojmu nemocnice nebo škola. A samozřejmě by při tom došlo k neshodám, ale ty neshody by byly morální neshody. Protože to není jen empirická otázka: Jak definuje tato nemocnice své poslání? Co je účelem nemocnic? Co je dobrá nemocnice?

Je fascinující," říká Sandel, "proč finanční krize nijak neotřásla vírou lidí v tržní řešení. Člověk by si pomyslel, že to lidi povede ke kritickému zamyšlení nad rolí trhu v našem životě. Myslím si, že úporná víra v trhy a v tržní hodnoty je hlubší než přesvědčení, že tržní řešení jsou efektivní. Myslím si, že lidé 'věří trhu', protože je to zbavuje nutnosti podílet se na veřejné debatě o smyslu a významu věcí. Trhy nám umožňují vyhnout se nutnosti dělat morální úsudky. To je ale chyba."

Podle Sandela je docela rozumné určit tržní cenu toastovače či televizního přijímače. "Ale jak určit cenu těhotenství, zrození, našeho těla, lidské důstojnosti, cenu a význam výuky a získávání moudrosti. Trhy nám neposkytují vůbec žádný rámec pro tento rozhovor. A my máme tendenci se tomuto rozhovoru vyhýbat, protože víme, že se neshodneme na tom, jak oceňujeme tělo, těhotenství, sex, vzdělání, vojenskou službu."

Podle Sandela za posledních třicet let "tržní triumfalismus" jde ruku v ruce s morálním vakuem v jádru veřejné diskuse. Je to způsobeno tím, že ekonomika předstírá, že je to objektivní věda, i když ve skutečnosti by měla být považována za součást morální a politické filozofie.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout