B'Tselem, Amnesty International, Physicians for Human Rights-Israel a další organizace vydávají urgentní výzvy ohledně zdravotního stavu palestinských hladovkářů

10. 5. 2012 / Petra Šťastná

Již přes 70 dnů drží dva vězni v izraelském vězení hladovku na protest proti administrativní vazbě.

Palestinci Thaer Halahlah a Bilal Diab byli zadrženi před dvěma roky, respektive před necelým rokem, aniž by byli formálně obviněni či postaveni před soud. Neví, proč jsou zadržováni, ani z čeho jsou obviněni, neví, kdy budou propuštěni nebo kdy se bude konat soud. Rodiny je mohly navštěvovat pouze sporadicky, a to ještě s velkými obtížemi. Na protest proti administrativní vazbě nepřijímají od konce února žádnou potravu a jejich zdravotní stav se rapidně zhoršuje. Skrze videozáznam vyjádřil svou solidaritu s hladovkáři bývalý irský politický vězeň Laurence McKeown, který v r. 1981 držel v severoirském vězení protestní hladovku po dobu sedmdesáti dnů (při hladovce tehdy zemřelo deset hladovějících, spolu se známým Bobby Sandsem).

Laurence McKeown popsal v jednom rozhovoru své pocity při hladovce takto:

Jste velmi ospalí a opravdu hodně unavení a stále jakoby upadáte do spánku, ale něco vám říká, abyste neusínali a zůstali vzhůru. Tyto pocity poháněly při hladovce všechny dál, pokusit se žít anebo aspoň vydržet, jak dlouho to šlo. Věděl jsem, že smrt je blízko, ale nebál jsem se umřít, nebylo to ale nic odvážného či oslavného. Myslím, že smrt by byla vysvobozením. Nikdy jindy to takto nepocítíte. Není to jako únava. Je to absolutní, totální, mentální a fyzické vyčerpání. Doslova to je jako sklouzávání do smrti.

Smrt "dobrovolným" vyhladověním je nenásilný politický protest za cenu nejvyšší

Protestní hladovku nedrží pouze dva zmínění vězni. Z administrativní vazby byli po mnoha týdnech bez jídla v dubnu propuštěni Khader Adnan (66 dnů bez jídla) a Hana Shalabi (43 dnů bez jídla). Již více než měsíc drží hladovku i další administrativně zadržovaní: Hassan Safadi, Omar Abu Shalal, Jaafar Izz al-Din a Mahmoud Sarsak, který je členem palestinského národního fotbalového týmu (v administrativní vazbě je od r. 2009).

Další vlna hladovek začala v izraelských věznicích 17. dubna na Den vězňů: na 2000 vězňů protestuje proti tvrdému zacházení ve věznicích, proti zneužívání administrativní vazby, proti zákazu návštěv rodinných příslušníků a proti samovazbám a izolaci (více podrobností ZDE).

Proti témuž se staví mnohé organizace:

Amnesty International a palestinský výbor Popular Struggle Coordination Committee vyzývají občany, aby přidali svůj podpis pod výzvu izraelskému ministru obrany Ehudu Barakovi k ukončení izolací a samovazeb, ukončení praktik administrativní vazby a zadržení bez soudu, ukončení zamítnutí rodinných návštěv (zejména pro vězně z Gazy, kteří jsou kolektivně trestáni tzv. "Shalitovými zákony"), obnovení práva vězňů na přístup k médiím, studijním materiálům a dalším zdrojům, ukončení narůstající šikany vězňů, včetně ukončení opakovaných přesunů vězňů, a dále zvedají hlas proti povinnému nasazování pout během návštěv a ponižujícím prohledáváním.

Izraelská organizace Physicians for Human Rights-Israel vydala spolu s palestinskou organizací Addameer výzvu k převozu do nemocnice u těch vězňů, kteří hladoví více než 40 dnů, dále požaduje neomezený přístup právníků a nezávislých lékařů ke všem vězňům držícím hladovku a umožnění přístupu pro rodinné příslušníky, zvláště k vězňům dlouhodobě hladovějícím. Požaduje okamžité propuštění Diaba a Halahlaha.

Izraelská organizace B'Tselem ve své zprávě odsuzující praktiky administrativní vazby mj. uvádí, že "způsob, jakým Izrael používá administrativní vazbu, je očividně nelegální. (...) Podle mezinárodního práva je dovoleno administrativně zadržet osobu pouze ve výjimečných případech, jako krajní východisko s cílem předejít vážnému nebezpečí, jemuž nelze zabránit méně škodlivým způsobem. Izrael svým způsobem využívání administrativní vazby tato pravidla bezostyšně porušuje." B'Tselem vyzývá armádu, aby propustila všechny vězně držené v administrativní vazbě, anebo je soudila dle odpovídajících ustanovení. V administrativní vazbě je aktuálně drženo 308 Palestinců, včetně 28 poslanců a tří bývalých ministrů.

Další čísla

Od roku 1967 bylo izraelskou armádou zadrženo více než 700 000 Palestinců ze Západního břehu či Gazy, což je 20 % z celkové palestinské populace na okupovaných územích (nebo téměř 40 % z celkové mužské populace). V současné době se v izraelských vazebních věznicích nachází na 6 000 vězňů. Z nich je šest žen a více než dvě stě nezletilých dětí. Za posledních jedenáct let se odhaduje, že bylo zadrženo, vyslýcháno a uvězněno 7 500 dětí, některé jen dvanáctileté. Ročně to je 500-700 dětí či téměř dvě děti na každý den.

K situaci dětských vězňů vydala nedávno podrobnou zprávu organizace zaštítěná EU. Z ní vyplývají alarmující údaje: Většina dětí (od dvanácti do sedmnácti let) je zadržena v noci, mezi půlnocí a pátou hodinou ranní, za velkého hluku v atmosféře vyvolávající strach, dětem jsou nasazena pouta a zavázány oči, dochází k fyzickému násilí. Při výslechu nemají u sebe ani právníka, ani rodiče, často jsou nuceny podepisovat hebrejsky psaná prohlášení, kterým nerozumí. Je jim vyhrožováno či jsou slovně napadány a ponižovány. To vše za přečiny, jako je házení kameny na okupační jednotky.

Pokud izraelská armáda takto zachází s dětmi, o kolik hůř asi zachází s dospělými?

Dlouhodobá protestní hladovka, při které jsou ohroženy životy dvou či více nyní "mediálně známých" vězňů, se nekoná pouze za jejich propuštění z administrativní vazby, je ale i protestem proti systematickému špatnému zacházení a proti systematickému ničení možností života Palestinců na jejich území. Proti okupaci si zadržovaní vybrali nenásilný protest za cenu možné oběti toho nejcennějšího. Je srovnání se Severním Irskem čistě náhodné?

Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ
Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 10.5. 2012