Jak se dělá věda na hnojárně, díl 1.

10. 5. 2012 / Štěpán Kotrba

Počátek příběhu - Obecná škola

Tkví v nespokojenosti interních doktorandů s jedním vedoucím jedné katedry. Znáte ten český film, ve kterém se ukáže, že vojácký učitel v naleštěných holinkách s rákoskou nebyl hrdina, ale prachsprostý zbabělec, léčící si mindrák? A když děti byly neposlušné, dostaly naplácáno? Na hnojárně je to s interními doktorandy podobné.

Osm hodin denně musely některé děti klečet ve škole v jim vymezené místnosti na hrachu. Ven mohly pouze, když jim prošedivělý stařec s rákoskou dovolil. Musely se mu do knihy podepsat, když přišly a musely se mu podepsat, když odešly. Hrozba trestu vyloučení ze studia za porušení drakonického nařízení ale mnohé nenadchla a tak děti hledaly zastání "vejš". Ptaly se, zda na takové chování má pan učitel právo. Ptaly se stále výš a výš, ale u "vejšek" se nedoptaly. Vejšky byly solidární, protože byly spojeny vzájemnou tolerancí k porušování zákonů i akademické etiky. Generační omerta. Ptali se jich i další učitelé a školitelé, ale také bez výsledku a nápravy.

Zákon o vysokých školách nehovoří nic o osmihodinové pracovní době vysokoškolských studentů, natožpak v případě doktorandů, ani o "domácím" vězení v jim vymezené místnosti. Nehovoří nic ani o pravomoci vedoucího katedry (administrativního pracovníka) vůči doktorandům. Věda není království, ve kterém je zakázáno se smát.

Sborka a rozborka právního samopalu vz. 2006

Nejinak je tomu v normě sice menší, ale šité České zemědělské univerzitě na míru - vnitřním předpisem "Studijním a zkušebním řádem ČZU pro studium v doktorských studijních programech" (dále studijní řád), který v roce 2006 registrovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podle § 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách jako podzákonnou normu.

Poznámka autora, osvětlující právní teorii: Žádné ustanovení této podzákonné normy nesmí být v rozporu se zákonem o vysokých školách, stejně jako žádné jiné nařízení děkana či vedoucího katedry nesmí být v rozporu s tímto řádem. Tomuto principu se v právní hantýrce říká subsidiarita. Pak je nutné při interpretaci jakéhokoliv ustanovení ctít účel tohoto řádu - jeho smysl (naučit schopnosti samostatné vědecké práce, vytvořit tvůrčí materii - formou vědecké a výzkumné činností se dobrat k užitečným výsledkům, které nazýváme "věda").

Studium doktorandského studijního programu probíhá na základě individuálního studijního plánu pod vedením odborně erudovaného školitele. Studium je individuální, přizpůsobené cíli studia - napsáním odborné práce, jejím obhájením a složením zkoušky.

Za organizaci, administrativu a kontrolu studia v doktorském studijním programu odpovídá na fakultě děkan nebo jím určený proděkan, na úrovni ČZU rektor nebo jím určený prorektor (čl. 1 odst. 3 studijního řádu) . Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu (čl. 2 odst. 1 studijního řádu). Schopnost samostatné vědecké práce se prokazuje zpracováním a obhajobou disertační práce, publikacemi dalšími formami prezentace vlastní vědecké a výzkumné činnosti, včetně vykonání státní doktorské zkoušky (čl. 2 odst. 2 studijního řádu).

Pro jednotlivé akreditované doktorské studijní programy a studijní obory jsou ustaveny oborové rady, které sledují a hodnotí studium a garantují jeho úroveň . Za svou činnost odpovídají děkanovi (čl. 3 odst. 1 studijního řádu). Zasedání oborové rady svolává její předseda podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně. O výsledcích tohoto jednání se pořizuje zápis, který se zveřejňuje. (čl. 3 odst. 7 studijního řádu).

Oborová rada vykonává zejména tyto činnosti: kontroluje a hodnotí probíhající studium v daném doktorském studijním programu; výsledky předkládá nejméně jednou ročně děkanovi (čl. 3 odst. 6 písm. a studijního řádu). pravidelně, nejméně jednou ročně, projednává hodnocení plnění individuálního studijního plánu studentů doktorských studijních programů. Oborová rada je způsobilá se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. K platnému usnesení oborové rady je třeba souhlasu dvou třetin přítomných členů.

Školitel vede studenta po celou dobu studia v doktorském studijním programu (čl. 4 odst. 1 studijního řádu). Školitel usměrňuje studium studenta, přičemž zejména spolupracuje se studentem při sestavení jeho individuálního studijního plánu (čl. 4 odst. 3 písm. a studijního řádu), dbá v součinnosti s vedoucím školicího pracoviště o zapojení studenta do vědecké a pedagogické činnosti i o jeho účast na vědeckých seminářích a konferencích (čl. 4 odst. 3 písm. c studijního řádu), sleduje plnění individuálního studijního plánu studenta (čl. 4 odst. 3 písm. d studijního řádu). Školitel projednává se studentem nejméně jednou v průběhu semestru plnění individuálního studijního plánu. Alespoň jednou ročně, zpravidla ke konci akademického roku, vypracuje školitel výroční hodnocení studenta... (čl. 9 odst. 4 studijního řádu)

Student doktorského studijního programu je členem akademické obce fakulty a vztahují se na něj práva a povinnosti vyplývající ze zákona a vnitřních předpisů ČZU a fakulty pro příslušnou formu studia (tento studijní řád - pozn. aut.). Základem studijních povinností je plnění individuálního studijního plánu pod vedením školitele.

Studium v doktorských studijních programech probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele, případně za účasti konzultanta. (čl. 8 odst. 1 studijního řádu) Individuální studijní plán sestavuje student ve spolupráci se školitelem v souladu s rámcovou strukturou studia akreditovaného doktorském studijního programu a studijního oboru do konce prvního měsíce studia. (čl. 8 odst. 2 studijního řádu) Hlavní náplní studia v doktorském studijním programu je systematická tvůrčí vědecká práce na tématu disertační práce. (čl. 8 odst. 2 studijního řádu) Jako součást studijního plánu student absolvuje v předepsaném rozsahu: předměty rozšiřující a prohlubující znalosti širšího vědního oboru nad rámec studia v magisterském studijním programu (povinné předměty), předměty prohlubující znalosti specializace studované v rámci studia v doktorském studijním programu (volitelné předměty), specializované odborné semináře, přípravu na výuku v bakalářském a magisterském studijním programu, vypracování tezí disertační práce, jejichž obsahem jsou zpravidla literární rešerše, základní záměr a předpokládané metody řešení, její přínos a očekávané výsledky, přednesení výsledků své práce alespoň jedenkrát ročně na uznávaném odborném fóru, vědecké konferenci, symposiu nebo semináři; splnění potvrzuje školitel, který rovněž může určit konkrétní formu vystoupení. (čl. 8 odst. 3 studijního řádu)

Součástí studia v doktorském studijním programu je i studium na jiných vysokých školách, vědeckých pracovištích a ostatních institucích a to i zahraničních. (čl. 8 odst. 5 studijního řádu) Součástí studia je pedagogická praxe, sloužící především k rozvinutí prezentačních zkušeností (čl. 8 odst. 6 studijního řádu).

Jiné povinnosti vůči jiným osobám ani subjektům student nemá, nikdo jiný mu nemá co přikazovat a co zakazovat.

Poznámka autora, osvětlující právní teorii: Ustanovení Článku 2 Ústavního zákona č. 2/1993 Sb. (Listiny základních práv a svobod) garantuje každému občanovi, že nemusí činit nic, co mu není přikázáno zákonem a může činit vše, co mu není zákonem (nebo podzákonnou normou, pokud se na něj vztahuje) zakázáno. Nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Veřejné instituci jako specifickému orgánu veřejné (státní) moci pak Listina přikazuje, že nemůže činit nic, čím ji zákon výslovně nezmocňuje či co výslovně nepřikazuje a to způsobem, který zákon stanoví. Článek 4 Listiny pak říká, že povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod, jejichž meze mohou být upraveny pouze zákonem. Zákonná omezení základních práv a svobod pak musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky. Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky.

Tento nudný úvod je třeba, abychom si uvědomili, kde začíná a kde končí svoboda tvůrčí a vědecké činnosti na vysoké škole. Kdo je oprávněn komu něco přikazovat a jaké sankce může uplatnit při neuposlechnutí. Prostě a jednoduše: kdo má nad kým jakou moc. Moc je podle německého sociologa Maxe Webera schopnost přimět někoho, aby něco udělal proti vlastní vůli.

Radar na hnoji

Česká zemědělská univerzita má už dlouhá léta svou provozně ekonomickou fakultu a ta má mimo jiné katedru informačního inženýrství. Katedra informačního inženýrství vznikla na podzim 1998 rozdělením katedry informatiky na dva subjekty, jako reakce na potřebu specializované odborné výuky v inženýrském studijním oboru Informatika. Jednotícím principem všech těchto tematických okruhů je možnost uplatnění metod zpracování dat a matematického modelování v agropotravinářském komplexu se zřetelem na specifické atributy zemědělského prostředí. Dalším jednotícím principem je zohlednění geografické povahy většiny zemědělských dat a potřeba hledat účinné nástroje pro jejich efektivní analýzu a využití při podpoře rozhodování vrcholového managementu. Pedagogičtí pracovníci katedry informačního inženýrství se podílejí na řešení úkolů výzkumného záměru "Zpracování dat a matematické modelování v zemědělství"... (prý dokonce včetně expertních systémů pro pěstování žampionů a chov včel a expertních elementů zemědělských multimediálních systémů).

Tak to alespoň tvrdí veřejně přístupné stránky katedry. Vedoucím katedry je už od roku 1991 Ivan Vrana (dnes už prof. Ing. DrSc.) odborník na signálovou analýzu v radiolokaci. Ano, správně. Pokud nechápete vztah mezi vědeckým oborem "Informatika" na zemědělské univerzitě a radary, já také ne. Pokud budete hledat v knihovně či odborných databázích docentskou habilitační práci Ivana Vrany, nenajdete nic. Ani knižní záznam. Zjistíte ale, že byvší odborník na rušení a analýzu signálu radiolokátorů, který se oboru nevěnuje už dvacet let, se stal profesorem na České zemědělské univerzitě.

Ezopovy bajky

Pokud se budete ptát na samostatnou odbornou knižní publikaci "profesora přes radary" na zemědělské téma, nedopátráte se. Dopátráte se kandidatury věd CSc. z roku 1973 na téma rozhodovacích pravidel pro zpracování radiolokačního signálu a "velkého" doktorátu věd DrSc. z roku 1988 na téma detekce a odhadu signálu v radiolokaci. Na stejné téma ze stejné doby najdete i několik málo publikací v časopise Kybernetika (např. Vol. 10 (1974), No. 5, (434)--445)) o analýze přetížení náhodné složky radarového signálu, uplatnitelné nejspíš při odrušování aktivního a pasivního rušení. To je aplikovaná matematika, možná použitelná při vývoji analyzátoru šumu, v němž se skrývá radarová signatura letounů sledovaná pasivním radiolokátorem Tamara (blahé paměti - špičková to kybernetika analogového věku). Patenty a vynálezy? Dopátráte se publikace o jachtingu. Ale nic tvrdě vědeckého v tvrdé vazbě o informatice a zemědělství. Zato najdete spoustu "měkkých publikací" např. o konsensu při skupinovém rozhodování ve sbornících vlastní fakulty, návody "ako použiť informačné technológie pre riadenie univerzity", báseň "Role portálu v univerzitním informačním systému" či hlubokomyslnou úvahu "o strategickém řízení universit" a nakonec "pár pohledů na e-learning". Mimo tyto publicistické perly najdete publikace ve sbornících z konferencí (mimo kategorie RIV - nerecenzované, spíše pamětní či zdvořilostní) či publikace ve školním časopise Agricultural Economics (Zemědělská ekonomika), který ovšem o své vědecké renomé (impact factor Web of Science) přišel kvůli autocitacím článků v rámci časopisu, citacím z neimpaktovaných časopisů a cyklickým citacím. (To se udělá dohoda třeba pěti lidí a jeden druhého cituje). Než se to provalilo, impact factor byl prý extrémně vysoký (0,716).

11.8. 2010, Jaroslav Borovička, University of Chicago: Jak české ekonomické časopisy ohýbají citační systém ZDE

U více než poloviny publikací profesora Vrany je připodepsán Egypťan Shady Refat Saad El-Din Aly - bývalý doktorand, kterého si pan profesor dlouhá léta platí z peněz fakulty. Aly se v kooperaci s profesorem Vranou zabývá fuzzy logikou a ještě před dvěma lety řešil projekt odsolování vody solárním systémem. Nikde se ovšem nechlubí konkrétní spoluprací s ČZU, ačkoliv by pro ni měl jako "odborný vědecký pracovník projektu" za paušál 16 000 Kč měsíčně pracovat 20 hodin týdně. Na univerzitě ho nikdo neviděl rok.

Shady Refat Saad El-Din Aly - CV ZDE

Na jakém projektu ing. Aly pracuje, mi nebyl schopen nikdo z odpovědných pracovníků fakulty sdělit. S poukazem na ochranu osobních údajů... Že by téma této (minimálně děkanem schválené) mezinárodní vědecké spolupráce bylo tajné? Že by se stále týkalo radiolokace a rozhodování o tom, co ještě je šum pozadí a co už je letící strategický bombardér? Kolik zrnek rýže tvoří hromadu?

Nejsměšnější z mého pohledu mediálního analytika je ovšem páně profesorova publikace "Trendy e-learningu z perspektivy analýzy Gartner". Ona "analýza Gartner" pojednává v podstatě o velmi spekulativním prognostickém konceptu "hype cycle" Jackie Fenna z ekonomicko-poradenské firmy Gartner Inc., obvykle používané při demagogickém přesvědčování hloupých manažerů a investorů o budoucím úspěchu budoucích technologií za pomoci "analýzy" - zkoumání nadměrnému nadšení - mediálního PR humbuku... Kdo mu věří, ať tam běží. Hype cycle stál mj. kdysi velmi blízko u dot.com bubliny. Přiznám se, že i já uvažuji o informatice na ČZU v termínech očekávání, osvícení a rozčarování...

Hype cycle - Wikipedia ZDE

publikační seznam prof. Ivana Vrany ZDE

Utrhlé ucho trpělivosti

Jednoho dne, 19. 4. 2012, vydal profesor Vrana "Organizační opatření pro zlepšení práce doktorandů" prezenčního studia. "Aby se mohli nerušeně a naplno věnovat výzkumu a ostatním doktorandským povinnostem" stanovil od 23 .4. 2012 "povinnost všech doktorandů prezenčního studia KII být v pracovních dnech od 8:00 do 16:00 hod. přítomen na katedře buď v místnosti 405", kterou jim tímtéž nařízením vymezil jako jediné místo, kde se smí zdržovat, nebo na výuce. "V těch dnech, kdy výuka doktorada spadá mimo uvedený interval, se začátek povinné přítomnosti na katedře posouvá tak, aby celková souvislá doba přítomnosti trvala 8 hodin. Výjimky jsou ve zdůvodněných případech možné pouze na základě písemné žádosti doktoranda a po schválení vedoucím katedry." Tedy profesorem Vranou,aby bylo jasno. "Doktorandi prezenčního studia budou zapisovat svůj příchod na katedru a odchod z katedry do knihy docházky umístěné v sekretariátě." Moje babička tomu říkávala domácí vězení.

Organizační opatření pro zlepšení práce doktorandů KII ZDE

Pohlédne-li oko laskavého čtenáře na ministerstvem školství schválený "Studijní a zkušební řád ČZU pro studium v doktorských studijních programech", zjistí, že

• 1. vedoucí katedry, pokud není školitelem nebo konzultantem, nemá vůči doktorandovi žádnou exekutivní pravomoc.
• 2. studijní plán je dokument, který je
  • a) individuálně konsensuálně sjednanou smlouvou mezi studentem (doktorandem) a školitelem;
  • b) změnitelný pouze oboustranně odsouhlasenou dohodou;
• 3. takové organizační opatření je proti smyslu doktorandského studia, spočívající ve svobodném bádání a samostatné tvůrčí činnosti v oblasti výzkumu (čl. 2 odst. 1 studijního řádu) a ohrožuje zásadním způsobem kvalitu studia, za jehož organizaci, administrativu a kontrolu v doktorském studijním programu odpovídá děkan nebo jím určený proděkan;
• 4. v žádném případě nepřispívá k deklarovanému účelu - "zlepšení práce", protože účelem doktorandského studia není pracovat, ale učit sebe a učit druhé
• 5. koliduje s pravomocemi oborové rady, která sleduje a hodnotí studium a garantuje jeho úroveň.

Suma sumárum, páně profesorovo nařízení dělá z doktorandů vězně. Ing. Tůma položil na narychlo svolané schůzi doktorandů 18. 4. 2012, kde bylo toto opatření oznámeno, otázku, jaké sankce budou za nedodržování této "pracovní doby". Odpověď Prof. Vrany zněla, že až vyloučení ze studia. To, že opatření i sankce odporují Studijnímu řádu a jsou ve skutečnosti šikanou, je nabíledni. Výhrady sdělil děkanovi jako garantovi organizace, administrativy a kontroly i jeden ze školitelů. Se zlou se potázal.

Ale o tom až příště, milé děti. Pohádka o zlém dědečkovi, který zavíral děti do své temné skříně, není zdaleka u konce. V příštím díle provedeme strašnou (od slova strach) kontrolu jednotlivých stupňů řízení a seznámíme se s otázkami, které byly položeny děkanovi, jeho nadřízenému (rektorovi) a předsedovi akademického senátu univerzity, v jejichž pravomoci ze zákona je kontrola dodržování odborné úrovně studia i odborné způsobilosti pedagogů.

Poznámka na konec prvního dílu - místo závěru

Respektuji, že v jakémkoliv mediálně extendovaném sporu mají být slyšeny názory obou stran, aby si čtenář mohl udělat objektivní úsudek sám. Proto jsem položil 2. 5. 2012 děkanovi, rektorovi a poději i předsedovi akademického senátu ČZU dvě desítky otázek s tím, že chci na ně odpovědi. Konkrétní, věcné. Maximální termín jsem po konsensu s děkanem sjednotil na 9. 5., Den vítězství nad nacismem. Děkan odpověděl 9. 5. 2012 až 16:40. Jako jediný. Vyhýbavě. Ostatní neodpověděli vůbec. K problému "organizačního opatření" prof. Vrany "pro zlepšení práce doktorandů" nejdříve sdělil, že "problematikou řízení sledované katedry se vedeni PEF zabývalo a zabývá již delší dobu a to i s vědomím předsedy Akademického senátu. Dokonce jsem několikrát v této záležitosti jednal s panem rektorem, který za přítomnosti doc. Meruňky doporučil vyřešení teto otázky do konce letního semestru.Toto bude splněno a to mnohem dříve." Děkan by mohl vědět, že jeho docent se nejmenuje Meruňka, ale Merunka. 9. 5. pan děkan odpověděl : "Postavení doktorandů na naší univerzitě vychází ze zákona o vysokých školách a je upraveno i vnitřním předpisem Studijním a zkušebním řádem ČZU pro studium v doktorských studijních programech. Postavení doktorandů je směrováno v části čl. 5 vnitřního předpisu, kde student doktorského studijního programu je povinen řídit se pokyny vedoucího katedry a svého školitele ve věci dalšího plnění úkolů, které plynou z jeho prezenční formy studia.

Že prokazatelně lže, děkana ani nenapadlo. Stejně jako ho nenapadlo přečíst si onen vnitřní předpis. Odpapouškoval, co mu jeho právní mozkový trust ve složení JUDr. Borská a JUDr. Světlíková sepsal. Ale ani já, ani doktorandi nejsou zvědavi na senilní demagogii.

Doporučuji všem akademickým funkcionářům ČZU propříště (otázky budou pokračovat) přečíst si nejdříve, nač jsou tázáni, a poté odpovídat pravdivě. Vyhnou se trapasu. Negramotní pedagogové by už neměli učit, ani nikoho řídit. Umět číst je v zemědělské vědě je ještě podstatnější, než umět psát.

Rektor ČZU prof. Ing. Jiří Balík, CSc. se ozval až dnes ráno v 7:08 a jeho poselství podřízeným na provozně ekonomické fakultě je zřetelné a jasné jako Pilátův výrok:

"Vážený pane redaktore,
jistě víte, že otázky, na které jste se tázal, jsou dle vysokoškolského zákona jen a plně v kompetenci děkana příslušné fakulty, případně senátu fakulty.

Další díly seriálu o PEF ČZU

25. 05. 2012 Štěpán Kotrba: Když na hnojárně místo dojení krav kibicují do řízení jaderné elektrárny - díl 5. ZDE

Vytisknout