Mentalita ODS?

2. 5. 2012 / Boris Cvek

To rozkrádání je dnes nejhorší problém celé naší společnosti. Postupně vylézají další a další hlavy této hydry. Jedna taková se nedávno objevila na jihu Čech, opět ve spojení s ODS. Když v posledních dnech stále častěji přemýšlím nad tím, proč někteří lidé by ještě i dnes volili tuto stranu, stává se mi, že si začínám všímat určité zvláštní mentality, kterou ODS zřejmě zosobňuje a s níž se přes všechny Nečasovy předvolební sliby o boji proti korupci nemůže rozejít. Do toho rádia totiž zavolal jakýsi pán, který prohlásil onoho vlivného člena ODS, podezřelého z velkého rozkrádání veřejných peněz, za bývalého disidenta a slušného člověka, přičemž pokračoval sugestivně položenou otázkou, o které si asi myslel, že vyřeší všechno: "Může v tomto státě člověk být bohatý?". Jako by tihle lidé prostě chránili boháče a vlastníky zcela bez ohledu na to, jak ti ke svému jmění přišli. Nesmírně moc mi to připomíná privatizaci státního majetku po roce 1989: zhasne se světlo, obrovské veřejné majetky se rozkradou a všichni se budeme tvářit, že nabyté vlastnictví je legální a úctyhodné. Není snad jasné, že člověk se nesmí obohacovat zločinným způsobem a že takový způsob obohacování řadí každého, kdo tak činí, mezi zločince? Že tedy je zásadní rozdíl mezi poctivě a nepoctivě získaným majetkem? A že člověk, který krade miliony, má sedět ve vězení? Tohle lidé kolem ODS zřejmě nechápou nebo nechtějí chápat. Odtud se bere ta vrstva bezohledných "podnikatelů" s tupými obličeji, s primitivním slovníkem a bez jakýchkoli skrupulí.

Společnost, ve které mají velké majetky takoví lidé, je společnost hluboce nesvobodná a zotročená zločinnou mafií. K velkým paradoxům současnosti patří to, že tihle lidé se drží u koryt částečně i díky strašení komunisty, přitom představují pokračování toho nejhoršího, co byla normalizace, zatímco dnešní KSČM je oproti nim čistá jak anděl. Někteří lidé dodnes tvrdí, že s nástupem KSČM k moci by přišel k moci ďábel, aniž by si uvědomovali, že tím nás vzdalují od vyspělého světa, kde se selhání politiků trestá volebním propadákem. Dokud ODS nezažije volební propadák, bude si vesele krást dál, ať v koalici s jinými pravicovými stranami, nebo nějaké formě opoziční smlouvy s ČSSD. Jsem antikomunista, nikoli však slepý a ideologický. Antikomunismus nemůže sloužit ke krytí zlodějů a hájení normalizačních poměrů, které tu po 20 let petrifikuje nikoli KSČM, nýbrž ODS. Dokud jsem si myslel, že ODS je reformovatelná, mohl jsem ji volit. Dnes je nad slunce jasné, že je zcela nereformovatelná. A že mentalita, ze která povstala a kterou zosobňuje, je nejhorší nebezpečí pro současnou Českou republiku.

Vytisknout