Hollande chce revidovat rozpočtovou smlouvu EU, má podporu evropských socialistů

19. 3. 2012

Hollande by tedy znovu otevřel fiskální pakt podepsaný 25 evropskými státy (s výjimkou Velké Británie a České republiky) - a udělal z tohoto záměru hlavní bod své kampaně. Kromě toho také oznámil, že chce modifikovat mandát Evropské centrální banky (ECB), tak aby kromě boje s inflací směla také stimulovat hospodářský růst. Podle Hollanda by tyto změny nebyly ku prospěchu pouze Francii, ale celé Evropě, protože samotné úspory rozpočtové problémy nevyřeší, naopak podkopávají růst.

"Tato smlouva je iluzí a představuje riziko... Vytváří podmínky pro trvající ekonomickou krizi, která by pouze znovu vytvořila rozpočtové nerovnováhy," řekl Hollande.

Hollande své záměry oznámil na setkání s politiky socialistických stran z celého kontinentu.

Německem navržený fiskální kompakt by stanovil hranici pro rozpočtové deficity a umožnil by, aby země které toto pravidlo poruší byly trestány. Jenže již několik zemí včetně konzervativci ovládaného Španělska vyjádřilo obavy, že příliš rychlé uvalení úsporných opatření může zhoršit ekonomický útlum.

Hollande by chtěl na celoevropské úrovni zavést Tobinovu daň na všechny finanční transakce včetně derivátů a z výnosů financovat infrastrukturní a rozvojové projekty stimulující ekonomický růst.

Hollande má podporu evropské levice. Německá SPD prohlásila, že v Bundestagu podpoří návrh fiskálního kompaktu jen tehdy, pokud bude obsahovat opatření typu daně z finančních transakcí. Protože vládní návrh omezuje německou suverenitu, musí být schválen dvoutřetinovou většinou, a tak je vládní koalice závislá na hlasech SPD.

Také v Nizozemsku, kde vláda ve věci schválení kompaktu rovněž závisí na hlasech levicové opozice, dva přední socialističtí poslanci dali najevo, že návrh zablokují, pokud země nezíská pro snížení deficitu více času.

"Evropští socialisté musejí zvednout svůj hlas a říci... tato smlouva nestačí!", říká Pier Luigi Bersani, lídr levicové italské strany Partito Democratico. "Francoisovy výhrady sdílíme všichni."

Tato vyjádření nejsou bez významu, protože Francie by mohla odstartovat v evropské politice pohyb doleva.

Příští rok proběhnou volby v Německu a Itálii, první a třetí největší ekonomice Evropy, a Hollande doufá, že by jeho vítězství mohlo přispět k vychýlení politického kyvadla opět doleva. V současnosti má 22 evropských zemí konzervativní vlády.

"Pokud se ve Francii zvedne vlna, bude pro celou Evropu neodolatelná," prohlásil Hollande. Podle něj je čas smlouvu modifikovat, než bude dokončen ratifikační proces. Ten je pozdržen mj. i tím, že irská premiérka Edna Kenny vypsala o smlouvě referendum.

Protože však k tomu aby smlouva vstoupila v platnost stačí ratifikace ve 12 zemích, Hollande by mohl mít pouze velice úzké okno příležitosti.

Kromě opatření již zmíněných by si přál změnit způsob využití evropských strukturálních fondů, jež byly podle něj v minulosti většinou vyplýtvány, a chtěl by navýšit prostředky v záchranném fondu ESM, který by získal přímý přístup k prostředkům ECB. Německo takovým návrhům rozhodně odporuje.

25% nezaměstnanost mladých je pro Hollanda nepřijatelná a není podle něj možné, aby celá generace propadla beznaději.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout