"Odhlášení", aneb Hloupost lidská bez hranic

15. 3. 2012 / Ivo Patta

Proč hloupost? Protože "Odhlášení", o němž píše Pavel Urban, je v rozporu se skutečným systémem financování důchodů. Průběžným systémem. Ten, kdo psal "Odhlášení" si neukládá peníze z odvodů "sociálního pojištění", resp. "důchodového pojištění" na svůj důchod. Jím odvedené peníze jdou přímo na důchody jeho rodičů. Jemu zaplatí důchod až jeho děti.

Není to jen hloupost pisatele, či hloupost těch, kteří podobná lživá tvrzení šíří. Je to hloupost a základní neinformovanost i na nejvyšších místech soudní hierarchie. Malá důchodová reforma vznikla na základě omylu soudců Ústavního soudu v Brně, kteří si evidentně mysleli, že si odvodem sociálního "pojištění" střádají na svůj vlastní starobní důchod. Velká důchodová reforma vznikla na stejném omylu politiků, i když někteří z nich přiznávají, že je ve skutečnosti všechno jinak.

Politici přesto slepě prosadili reformu vnucenou vládě a následně občanům bankovní lobby. Jde tedy v praxi o opak spravedlnosti, tj. o ještě větší nespravedlnost v I. důchodovém pilíři. Přitom podobní Neználkové, jako je onen anonym se svým "Odhlášením" jen nahrávají falešnému řešení důchodové reformy prosazovanému bankéři v podobě bankovního produktu nazvaného "Penzijní fondy". Proto si dovolím připojit několik kritických poznámek k vládní důchodové reformě:

Důchodová reforma v podání vládních stran má čtyři zásadní vady, pramenící z nepravdivého názvu zákona "O důchodovém pojištění". Správný název, odpovídající skutečnému mechanizmu financování starobních důchodů, je "O důchodové dani".

1. První, tj. státní důchodový pilíř je průběžně financovaný systém, tj. ve chvíli, kdy přestanu vybírat "sociální pojištění", tak stávající důchodci nedostanou svůj důchod.

2. Z toho, že důchodový systém financují ekonomicky aktivní občané ze svých daní, plyne první důležitý závěr. Ten, kdo řádně nevychoval ani jedno dítě, tzn. budoucího plátce daní a "pojištění", je jako starobní důchodce z 80% černým pasažérem v důchodovém systému. Těch zbývajících 20% hodných uznání jsou přerozdělené daně použité na náklady výchovy dětí těch druhých.

3. Z toho, že důchodový systém financují ekonomicky aktivní občané ze svých daní, plyne druhý důležitý závěr. Vyvedení peněz z I. důchodového pilíře do II. spořícího důchodového pilíře je krokem principiálně odporujícím způsobu financování průběžného důchodového systému. Dnešní důchodci platbou důchodového "pojištění" v době své ekonomické aktivity hradili plně důchody svým rodičům. Mohou proto právem očekávat, že jim na jejich starobní důchody opět plně přispějí jejich děti. Proto jakékoliv vyvedení peněz z I. důchodového pilíře je vůči současným i budoucím důchodcům obyčejnou krádeží. Navíc vyvedení peněz z I. důchodového pilíře je zavrženíhodné také z dalšího důvodu. Jedná se zcela prokazatelně o tunelování stávajícího důchodového systému pod tlakem bankovní lobby.

4. Z toho, že důchodový systém financují ekonomicky aktivní občané ze svých daní, plyne třetí důležitý závěr. Není zapotřebí omezovat stávající důchodový systém. Namísto toho je potřeba z I. důchodového pilíře postupně a proto sociálně citlivě vyvést bezdětné do II. povinného spořícího důchodového pilíře. Když srovnám finanční náklady na výchovu dětí s potřebným vkladem do spořícího fondu na zajištění starobního důchodu, tak jsou obě částky stejné. Jen bezdětný má výhodu v tom, že si bude ukládat 3 300,- Kč měsíčně po dobu 36 let, na rozdíl od pracujících rodičů dětí, kteří musí investovat do jednoho dítěte měsíčně 6 600,- Kč nejméně po dobu 18 let.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 15.3. 2012