Popudlivý mrzutý a hrubý Gauck

20. 2. 2012 / František Řezáč

Komentátor deníku Tageszeitung (TAZ) nazývá nominanta na úřad německého spolkového prezidenta Joachima Gaucka ve svém dnešním sloupku "popudlivým, mrzutým a hrubým reakcionářem".

Teď dostávají německá média toho, kterého chtěla bezpodmínečně mít ve vzácné jednomyslnosti před půldruhým rokem (Gauck prohrál tehdy volbu s nyní odstoupivším Wulffem, pozn. překl.). "Lepší prezident" titulkoval tehdy Der Spiegel, "Yes we Gauck", doplňoval mimořádně kreativně Bild am Sonntag - a také v TAZ se většina kolegů neptala, který čert našeptal Zeleným a ještě více SPD nominovat tohohle ješitného endéeráckého flanďáka...

Jako farář s privilegiem možnosti cestovat začal Gauck hlasitě protestovat proti NDR skoro přesně v okamžiku, kdy už to nic nestálo, aby se pak s o to větším denunciantským aifrem pustil do zpracovávání dějin NDR. Přitom ho vůbec nepoháněla nějaká sympatická, podstatná nedůvěra ke státním institucím obecně a k tajně operujícím zvláště...

Ne, Gauckovi šlo pouze o podlý, správně německý antikomunismus. Tak mínil v létě minulého roku ke sledování politiků strany Levice (Die Linke): "Když úřad na ochranu ústavy observuje určité osoby nebo skupiny této strany, určitě k tomu má důvody. Tento úřad není sjednocením lidí, kteří by existovali mimo náš právní stát a pronásledovali levici." Všechno, co nabízí "úřad" Gauck v oboru intelektuality, lásky ke svobodě a kritického ducha, skrývá se už v těchto dvou větách...

Tak nemá rád budoucí spolkový prezident městské čtvrti s "příliš mnoha přistěhovalci a příliš málo Staroněmci", nechce "normální pocit" vlastenecké hrdosti přenechávat "praštěným" neonacistům, nelíbí se mu, "když se děj německého vyvražďování Židů vydává přehnaně za výjimečnost", trvá na tom, že komunismus "se zvláštním zřetelem k NDR musí být v totalitarismu řazen na stejnou úroveň jako nacionální socialismus", přičítá komunistům z SED, že "zabetonovali" "bezpráví" vyhnání, když "uznali hranici na Odře a Nise jako novou německo-polskou státní hranici"a ptá se, znaje již předem odpověď, "zdali solidarita a sociální péče nepřispívají k našemu ochabování".

Další podrobnosti v němčině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 20.2. 2012