Co nám mohou říci Cibulové zprávy

6. 2. 2012 / Jiří Kalát

V době kdy jsou lidé zahrnováni informacemi, které na ně chrlí různá média od první ranní kávy až po pozdní skleničku na dobrou noc, se na internetu objevuje falešná zpravodajství a již tak nepřehlednou strukturu různých informačních serverů ještě více zamotávají. V české prostředí se jedná například o web Infobaden. Záměrně šíří nesmyslné informace a to vše předkládají jako kritiku nynějších médií, která považují ze přehnaně seriózní a upjatá.

Tyto "zprávy" však sebou nemusí nést pouze příchuť trefné satiry, ale i nebezpečí jejich nepochopení a chybného interpretování.

Asi nejznámější mediální mystifikací, které dokázala poplašit celou Ameriku, je hra Orsona Wellese Válka světů. Známý režisér vytvořil pro rozhlasovou stanici CBS představení, ve kterém adaptuje stejnojmennou knihu z roku 1898 autora H. G. Wellse. Hra se vysílala 55 minut a během této doby vznikala neuvěřitelná panika mezi obyvatelstvem po celých Spojených státech. Lidé ze ozbrojovali, brali útokem čerpací stanice a snažili se chránit před mimozemskou invazí, která podle CBS právě probíhala v blízkosti městečka Grovers Mill.

Důvodů, proč lidé uvěřili informacím, které se na ně linuly z radiových přijímačů, bylo zřejmě několik. Avšak jedním z nejdůležitějších byla serióznost a opravdovost vysílání. Welles ve své hře používá živé vstupy reportérů, rozhovory, reportáže a další techniky, které se běžně používají ve zpravodajství. Posluchači, kteří si pořad zapnuli později a minuli úvodní slovo autora, tak nemohli poznat rozdíl mezi fikcí a skutečností. Hra ovlivnila životy několika stům tisícům lidí v USA. Při jejím vysílání v Chile v roce 1944, jako důsledek nepokojů, jež vyvolala, dokonce zemřelo 20 lidí.

Informace z The Onion se mnohdy dostaly i do vysílání seriózního zpravodajství a tím napáchaly těžko odstranitelnou škodu. Když například Onion News Network podaly zprávu o chlapci jménem Chad, který dostal charitu do konkurzu díky dárkům, které mu neustále kupovala, organizace musela zprávu dementovat a dlouze vysvětlovat všem svým sponzorům, že je to lež a výmysl. Špatné jméno, zvláště pro charitativní organizaci, se napravuje velice těžko. Podobných případů je možné najít několik.

Ve stále uspěchanějším světě, kde není mnohdy čas ověřovat veškeré informace několikrát, je velice těžké zabránit různým průnikům seriózního a falešného zpravodajství. Pokud budeme pamatovat na lekci, kterou společnosti udělila Wellesova hra, neměli bychom být při šíření informací tak nezodpovědní. V dobách kdy je mnoho netrpělivých prstů na spouštích zbraní (a nemusí to být přímo zbraně atomové) může jakákoliv zpráva spustit katastrofu. O to hůř, že to může být zpráva falešná.

Rýpnout si do novinářů není nikdy na škodu, parodovat je, imitovat a mnohé díky trefné satiře poučit či probudit. Jenže pokud se falešné zpravodajství tváří stejně jako seriózní, jak se má obyčejný člověk v té změti videí, fotografií a textu orientovat? Mediální vzdělání v České republice není na příliš vysoké úrovni a lidé mnohdy nevidí ani rozdíl mezi bulvárním zpravodajstvím a seriózní žurnalistikou. Do tohoto zmatku ještě banda nadšenců začne vysílat zprávy falešné.

Možná je to vtipné, ale i za srandu se platí -- a zde může být účet nepřiměřeně vysoký.

Vytisknout