Gruzie může obnovit historické památky v Turecku, Turecko výměnou za to postaví v Gruzii mešity

6. 2. 2012 / Tomáš Koloc, Jimi Dabrundašvili

Navzdory protestům gruzínského obyvatelstva a gruzínské církve tuto dohodu mnoho odborníků považuje za jediné východisko, jak zachránit dva monumentální kláštery pocházející ze 7. - 10. století, z doby historického Tao-Klardažchetského knížectví, které se nacházejí na tureckém území, nedaleko gruzínské hranice. Oblast připadla Turecku v roce 1921 po sovětské okupaci Gruzie. Během studené války tyto památky používala komunistická propaganda ke zpochybnění státnosti Turecka a podpoře separatismu této turecké oblasti. Jako odplatu Turecko začalo ničit desítky gruzínských klášterů, hradů a kostelů na svém území. Občané tato místa mohli začít opětovně navštěvovat až poté, co Gruzie získala nezávislost.

Po dvacetiletém jednání turecká strana souhlasila, aby Gruzie opravila nejdůležitější kláštery. Ty nemají údajně sloužit k církevním obřadům, ale především k turistickému ruchu. Jednou z nich je Ošchi, největší dosud zachovaná památka gruzínské architektury na tomto území, druhou je klášter Išchani.

Turecko už začalo v Gruzii opravovat mešitu a přilehlý komplex, který za doby SSSR sloužil částečně jako muzeum a kostel. Druhá plánovaná mešita má stát v centru rychle rostoucího přímořského města Batumi, na místě, kde stála dřevěná mešita, jež vyhořela ve 40. letech minulého století. Jelikož na tomto místě stojí již jiné obydlené budovy, plán vyvolal nespokojenost místních obyvatel. Zástupci města uvedli, že navrhovaná stavba je mnohem větší, neodpovídá starým nákresům, a kromě toho muslimové ve městě mají i tak dost místa na modlitbu -- tato budova bude podle nich sloužit politickým účelům tureckého státu.

Batumi je hlavní město gruzínské přímořské Adžarské autonomní republiky, sousedící s Tureckem, která jako jediná ze tří gruzínských autonomních republik nevyhlásila jednostrannou nezávislost. Jejími obyvateli jsou Adžarové, kteří mluví gruzínsky, od většinového národa se však liší svou historií, neboť šlo o poislámštěný region (Adžarové jsou ekvivalentem národů jako jsou balkánští srbochorvatsky mluvící Bosenci či bulharsky mluvící Pomáci). Dnes se obyvatelstvo Adžárie většinově hlásí ke křesťanství, žije zde však i muslimská menšina.

Mešity začaly být v Gruzii stavěny na konci 18. století gruzínskou muslimskou šlechtou, na níž bylo zajímavé to, že dodržovala i některé křesťanské tradice. Gruzínští a adžarští muslimové vás dodnes rádi pohostí domácím vínem, zapálí svíčku a na upečeném chlebě označí kříž.

Na rozdíl od batumského magistrátu jsou gruzínští památkáři, vláda i část veřejnosti z gruzínsko-turecké dohody nadšení a doufají, že se v budoucnosti podaří opravit i další historické náboženské komplexy.

(Čerpáno z gruzínského vysílání Rádia Svobodná Evropa a Hlasu Ameriky).

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 6.2. 2012