Pozoruhodný úkaz na českém politickém nebi

3. 2. 2012 / Jiří Jírovec


Tráva roste, ty to víš,
slunce svítí, ty to víš,
vítr duje, ty to víš,
na všechno nám odpovíš,
ty děde Vševěde, dědečku náš,
ty všechno víš, ty všechno znáš.

Píseň oslavující děda Vševěda,
Jára Cimrman: Dlouhý, Široký a Bystrozraký

Geniální Cimrmanův předobraz kultu osobnosti je znovu aktuální. Premiér Nečas totiž vypustil do světa definici novou definici vědce. Stalo se tak 2. února 2012 na 33. schůzi Sněmovny. Díky jejímu stenografickému záznamu teď již máme jasno, že

"Kdo není schopen napsat svůj projekt v angličtině a obhájit ho v angličtině, tak není vědec."

Nečas měl na mysli otevření malého českého grantového dvorku a dodal, že "prostřednictvím anglicky psaných projektů a anglicky vedeného řízení by bylo umožněno zapojení mezinárodní komunity, což by a priorně eliminovalo nevědecké projekty."

Jenže, co když se geniální myšlenka objeví v čínštině, francouzštině, němčině a, bůh uchovej, v ruštině?

Když jsem v roce 1959 začal studovat analytickou chemii na Přírodovědecké fakultě Karlovy university, byli tam, podle Nečasovy definice, samí nevědci, protože druhým jazykem většiny profesorů byla němčina. Pravda, tenkrát nás profesoři především učili a svoji (pa)vědu dělali jako koníčka, protože nemuseli psát ponížené supliky o granty.

To, do jaké míry schvaluje grantová agentura nesmyslné (pardon nevědecké) projekty, lze jistě odhadnout podle výsledků. Důležitější se ale zdá být, zda má smysl odhalovat třeba dobré nápady před mezinárodní komunitou. Ukradení dobrého nápadu může být založeno právě na jeho potlačení při rozhodování o grantu. Předpokládat. že "mezinárodní komunitě" jde o to, aby Češi nevyhazovali svoje prostředky zbytečně, je směšné.

Bylo by jistě zajímavé vědět, jak současné university budoucí vědce na psaní grantů připravují a hlavně, do jaké míry jsou vědci ochotni sdílet se začatečníky drobné jazykové a jiné fígle. Ono, jako ve všem, nejde až tak o obsah, ale o formu. To, že známosti hrají roli i mezi vědci, není překvapivé.

Nedostatky v jazykové přípravě lze očekávat i u politiků. Jaká je záruka, že třeba Nečas je schopen projevit svoje názory zcela plnohodnotně třeba v angličtině a hlavně, že přesně chápe, co mu zahraniční protějšek vlastně říká? Kdysi jsem četl, že právě kvůli nuancím mají i jinak dobře jazykově vybavení politici při rozhovorech vlastní tlumočníky.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 3.2. 2012