Exekutory této vlády a současného systému se musí stát voliči

3. 2. 2012 / Milan Dubský

Pokud se posunume níže o mnoho řádů k naší české současnosti, nalézámě zde řadu dokladů výše napsaného. Do svého programu si současná vláda napsala, že bude vládou rozpočtové odpovědnosti a ještě řadu dalších programových bodů, které neplní. Programem této vlády, který ovšem nedeklarovala, je např. udržovat schodek státního rozpočtu, státního dluhu, aby věřitelé dostávali tučné úroky, které platí občané. Ovšem tíha leží hlavně na 95%ní většině obyvatel. Těch zbývajících 5% platí sice také, ale ti to nijak nepociťují. Např. senátor Tomáš Töpfer v jednom z rozhovorů v rozhlase řekl, že senátorský plat je almužnou. Nyní dostane další post, coby ředitel Vinohradského divadla. Nic proti tomu. Patří k českým předním hercům. Možná by bylo lepší, kdyby zůstal u dosavadních postů. Ale 61 400 Kč, což je základní měsíční plat českého senátora plus náhrady, jako almužnu nemůže považovat 95% obyvatel této země.

Podobných dokladů o nesprávnosti a škodlivosti politiky současné české vlády je nespočet. Dají se číst každý den v novinách, poslouchat v televizi, číst na desítkách serverů na internetu. Ale nic moc se neděje. A tak se stále zvyšuje nespokojenost obyvatel se stavem a děním v našem státě. Po "sametové" revoluci dostaly vlády do správy náš stát, naše hospodářství, naši společnost. Nebyla právě v dobrém stavu. Ale po dvaadvaceti letech je ještě v horším stavu než v roce 1990. A přesto se občané nescházejí na náměstích a nezvoní klíči. Proč asi? Byli uvedeni do stavu lehkého bezvědomí injekcemi spotřebního a konzumního kapitalismu, ne zcela opravdovou svobodou, že mohou vyslovovat své názory, aniž by jim ráno zazvonil u dveří příslušník SNB nebo StB, že mohou vycestovat k exotickým destinacím v Egyptě, Karibiku a že mají pocit, že si ve svobodných volbách zvolili dobré zastupitele. Ale skutečnost je jiná. Ne, že by vše bylo jenom a jenom špatné. Udělalo se dost užitečného. Mnohé se změnilo. Podívejme se na vzhled našich měst, oblečení našich dětí, a ještě řada dalších skutečností by se dala jmenovat. Ale mnohé dobré je taženo zpět. Jsou to věci do očí bijící. Doživotní imunita poslanců, zrušení fakultních nemocnic, aby mohly být přeměněny na akciové společnosti, rušení sociálních opatření nesmyslnými škrty, jež poškozují ekonomický rozvoj, s argumenty za vyrovnaný rozpočet, nedomyšlené zdravotní a důchodové reformy, jejichž hlavním cílem je nacpat do chřtánu peníze z průběžného důchodového systému a stávajícího zdravotního pojištění soukromým fondům, s nimiž hospodaří soukromí vlastníci převážně anonymní. Korupce, která byla nastolena jako systém. Školství a kulturu dát do soukromých rukou t.j. hodnoty jednoznačně společenské, omezit akademickou svobodu a dostat senáty vysokých škol pod diktát jmenovaných lidí, kteří budou plnit jim zadané úkoly. Sdělovací prostředky, tištěné i elektronické v rukou zahraničních vlastníků, taktéž banky, valná část průmyslu. A zisky z nich plynou z republiky vedle vybudovaných tunelů, kam plynou zase peníze z programové korupce. Suma sumárum, všechny veřejnoprávní resorty jsou předávány do rukou soukromého kapitálu pod rouškou pokroku s argumenty, že to bude levnější, efektivnější, jednodušší atd.

Vše bývá namícháno tak, že to vede ke zmatkům. Kolik dobrých idejí se dá zneužít a taky bylo zneužito. Naše vláda vaří podle vyprávění Jak pejsek a kočička spolu vařili. Vše bez ohledu, zda to k sobě patří, se dá dohromady a vyjde z toho blivajs. Ale polévku nelze jíst nožem a vidličkou. Vše se míchá tak, aby se lidé místo sjednocování rozdělovali, hádali a tak byli lépe ovladatelní. Kolik správných idejí bojuje proti sobě! Hodně, ne-li většina. Hoď kamenem, kdož jsi spravedlivý proti Zub za zub, oko za oko nebo stále ještě leckde existující krevní msta. Dnes u nás pokračuje v jiných formách např. v exekucích, zákony posvěcených krádežích. Před českou společností vyvstává velký úkol. Tento nedůstojný, nehorázný systém změnit. Jedním z kroků budou volby letos na podzim do krajských zastupitelstev a 1/3 senátorů. Již v nich by bylo záhodno nastolit prvky přímé demokracie. Tj. ne kandidátky, které předloží politické strany, ale navrhnout občany, které lidé znají z jejich činnosti. Kteří se pohybovali mezi občany a řešili jejich problémy a ne např. kde výhodně koupit půdu zemědělskou a přeregistrovat jako stavební pozemky, ne bez vypsání konkursů získat za úplatu státní či obecní zakázky a ne podle toho, kolikrát se sešli ve stranických sekretariátech, aby za peníze vložené do stranických pokladen získali výhody, na které ostatní občané nedosáhnou. Další volby nás čekají v roce 2014 a to do zastupitelstev obcí a do poslanecké sněmovny. V tomtéž roce také volby do Evropského parlamentu. Jako občané bychom neměli připustit, aby kandidátky byly připravovány ve stranických sekretariátech. Tím by se neutěšená situace v zemi nezměnila. Proto v zemi vznikly a vznikají četné občanské organizace a hnutí, která přicházejí s novými logickými a rozumnými návrhy na zlepšení našeho politického a společenského systému. Na změnu ústavy, na zrušení četných institucí, které jsou nepotřebné. Na snížení počtu poslanců ve sněmovně, na zrušení senátu, na snížení počtu ministerstvech, na zrušení funkcí poradců od vlády až po obce s jejich nehoráznými platy. Např. poradce předsedy vlády pana Nečase, Ing.Říman, bývalý ministr, bere podle smlouvy v přepočtu na hodinu přes 1100 Kč. Statisícové odměny k platům u četných náměstků a sekčních šéfů, sekretářek apod. Copak je toto nová, lepší společnost o níž většina občanů v listopadu 1989 snila a usilovala? Nikoli.

Seznamujme se tudíž s návrhy občanských iniciativ, jako voliči žádejme po poslancích, aby složili účty svého počínání v obcích na setkání s občany namísto planého žvanění ve sněmovně, s bufety, kde všechny ceny jídel a občerstvení jsou takřka předválečné. Požadujme od našich zastupitelů všech stupňů, aby nekázali pít vodu, když pijí víno.

Vytisknout