V podmínkách rostoucího mezinárodního napětí začíná 48. mezinárodní bezpečnostní konference v Mnichově

3. 2. 2012

Vloni se konference stala svědkem dokončování ratifikace nové strategické ruskoamerické smlouvy o strategických útočných zbraních START, nejdůležitějšího odzbrojovacího dokumentu od konce studené války. Avšak očekávání, že smlouva otevře novou éru kontroly zbrojení se nesplnila.

Rusko nyní nemá v úmyslu omezovat svůj arsenál 3 800 strategických jaderných hlavic. Stejně tak si Spojené státy přejí uchovat ten svůj. Jednání v rámci Smlouvy o omezení konvenčních ozbrojených sil v Evropě (CFE) se také táhnou již léta. Moskva pozastavila tyto rozhovory v roce 2007.

Rusové i nadále požadují písemné záruky, že plánovaný protiraketový systém Washingtonu pod hlavičkou NATO není namířen proti jejich strategickým raketovým kapacitám.

V předvečer konference první program ruské státní televize odvysílal dokument nazvaný "Studená politika", v němž premiér Putin zopakoval, že podle jeho přesvědčení je americký protiraketový systém v Evropě zaměřen na podkopání ruských obranných kapacit. Ani Írán, ani KLDR podle něj dnes nepředstavují hrozbu, a tak je protiraketová obrana v Evropě jednoznačně namířena proti Rusku.

Radary, které mají být instalovány nedaleko ruských západních hranic, podle něj pokryjí celé území Ruské federace. Nicméně Washington si nepřeje poskytnout žádné záruky, že systém není namířen proti Moskvě. A Kreml záruky žádá: Písemné a právně závazné.

Putin také v dokumentu zmínil, že Spojené státy jsou jedinou zemí, která kdy použila jadernou zbraň.

Kromě toho kritizoval volání některých členských zemí Rady bezpečnosti OSN po intervenci a změně režimu v některých zemích, o nichž se tvrdí, že mají zbraně hromadného ničení.

"Zdá se mi, že naši partneři hledají vazaly, ne spojence. Přejí si vládnout. Ale Rusko se tomu nemůže přizpůsobit," řekl Putin.

Mnichovské konference se zúčastní ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

USA budou opakovat požadavek na spravedlivější rozdělení závazků v rámci NATO - pokud tak důrazně neučiní již teď, stane se tak nejpozději na květnovém summitu NATO v Chicagu. Evropané dosud nevyjádřili souhlas s americkou žádostí - a vzhledem k současné ekonomické krizi v EU je málo pravděpodobné, že svůj postoj změní právě nyní.

Jednotné evropské ozbrojené síly navzdory řadě iniciativ neexistují - dál funguje 27 vojenských akademií, používá se sedm různých typů bojových letounů.

To vše v okamžiku, kdy USA ohlásily strategickou reorientaci, která znamená zánik priority evropského kontinentu coby hlavního válčiště a přesměrování kapacit do tichomořské oblasti. Navíc se Pentagon snaží snižovat náklady na obranu. Hlavní škrty čekají námořní pěchotu a pozemní armádu. Během pěti let má být stav ozbrojených sil snížen o 70 000 mužů a dosáhnout 490 000 mužů. Investovat se naopak bude do jednotek zvláštního určení, bezpilotních letounů a kybernetické bezpečnosti.

Spojené státy odsunou z území Německa dvě bojové brigády a celkový počet amerických vojáků v Evropě poklesne z 80 000 na 70 000. Evropa tedy bude muset sama do vlastní bezpečnosti více investovat.

Stranou bezpečnostní konference nezůstane ani probíhající evropská krize a role Německa v ní.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout