Morální kýč

2. 2. 2012

Článek Jakuba Stadlera "Boj o smysl našeho světa" je naprosto špičkovou ukázkou morálního kýče, který je podle mého názoru jednou ze základních destruktivních vlastností české společnosti, píše Jiří Karen.

Pominu argumentaci, že hlavním problémem současnosti je "nezdravá sebedůvěra" a nedostatek jakési "víry v řád věcí jsoucích" (?). Omezil bych se jenom na faktickou poznámku. Autor tvrdí, že "Kapitalismus je naše jediná svobodná možnost. Není ničím, co bychom si vybrali a není ani ničím, co by historicky nahradilo jiný systém."

Podle mého názoru je tato představa chybná. Vychází z předpokladu, že kapitalismus tady vždycky byl, jenom teď nějak zvlčil. Kapitalismus prý spinkal v dějinách, potom mu modernizace sebrala okovy a probudila ho. Tato teorie Šípkové Růženky se ukazuje v poslední době jako nepravděpodobná.

Naopak z historických studií vyplývá, že kapitalismus byl vyloženě umělý model, který vznikl za zcela specifických podmínek v Anglii 16. století. Více o tomto pojednává Ellen Woodová ve své knize Původ kapitalismu (Svoboda Servis, 2011).

Opravdu by mě zajímalo, jak chce autor "poctivě spolupracovat a po práci se spolu laskavě bavit. A dělat to s láskou, radostí a v dobré víře" v systému výrobních vztahů, který je determinován a) maximalizací zisku (užitku, potřeb), b) konkurenceschopností, c) imperativem akumulace, d) maximalizací produkce. Když najdeme správné otázky, odpovědi se snad už najdou. Víra v "lásku" nám v tom ale, obávám se, nepomůže... Jiří Karen, autor vystudoval učitelství pro SŠ kombinace francouzština - historie na Ostravské univerzitě, v současnosti studuje dramaturgii na Slezské univerzitě v Opavě.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 2.2. 2012