Krupp Essen - Jezte kroupy!, aneb Sranda k popukání, dokud nepřiletí drak Dluh...

13. 1. 2012 / Karel Dolejší

Ve filmu Svět patří nám! z roku 1937 je poměrně známá scéna, ve které Voskovec s Werichem objeví bednu německých útočných handgranátů s třecím zapalovačem na dlouhé rukojeti (Stielhandgranate 24) a naivně studují, co by to tak asi mohlo být. Po chvíli objeví nápis "Krupp Essen", což je samozřejmě název a sídlo zbrojovky, která (dle scénáře filmu) granáty vyrobila. A Werich veden dobrým úmyslem a nadějí hladovce, že se jedná o potravinovou konzervu, to okamžitě přeloží jako "Jezte kroupy!". Byla to skutečně sranda, ze které ale současně mrazilo - a sranda pouze pro vnějšího pozorovatele. Přesně na tuto scénu jsem si vzpomněl, když jsem četl domněnku Jana Čulíka, podle níž jsou "osvětové" pokusy redakce Lidových novin směřující k ideologickému upravování dětských pohádek ironické. Bohužel, ani tohle opravdu není taková legrace, jak by se na první pohled mohlo zdát. Oni to totiž naši tržní pancéřoví granátníci bezpochyby myslí smrtelně vážně.

Jedním důkazem za všechny budiž například článek Pavly Francové Ekonom píše pohádky: v hlavní roli drak Dluh, opět zveřejněný v ekonomické rubrice listu. Snad zde postačí perex a úryvek prvního odstavce:

Drak Dluh, rytíř Splácel, král Trh. To jsou hrdinové Ekonomických pohádek, jejichž autorem je Martin Řepa z Institutu praktické ekonomie. "Dnešní ekonomická situace je tak nepřehledná, že se v ní nevyznají ani ekonomové. Mým cílem bylo vrátit se formou pohádkových příběhů k základním principům tržní ekonomiky, ...které jsou ve své podstatě jednoduché, neměnné a měly by být srozumitelné i dětem jako budoucím hospodářům. Druhým důvodem pak byla skutečnost, že pokud jsme nepoučitelní my, dospělí, nesmíme dopustit, aby stejné chyby dělaly naše děti."

Pokud ani zde Jan Čulík nevidí zjevnou snahu děti náležitě ideologicky proškolit a zabránit tak jejich svedení na scestí nezodpovědnými lidovými vypravěči bez ekonomického vzdělání, pak už věru opravdu nevím, co bych měl předložit dalšího.

Každopádně tak jako v případě Werichovy konzervy na držadle ("aby se to dalo vohřejvat nad vohněm") doporučuji s příslušným předmětem zacházet spíše opatrně a rozhodně ho nepodceňovat...

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 13.1. 2012