Veksláci jsou všude

6. 1. 2012

Reakce na článek Karla Dolejšího Současná evropská mytologie a realita, aneb Kokain, kokain über alles

Článek a informace tam jsou zajímavé, ale vývody autora zavádějící. Aniž bych chtěl kohokoliv a cokoliv obhajovat, jako zcela nesmyslné mně připadá hledání souvislostí mezi vzestupem kokainové mafie a liberální či ultraliberální politikou kdekoliv, jak naznačuje autor. Ještě snad je tu možno hledat souvislosti s konzervatismem v tom smyslu klasickém a špatném - tedy v omezování všech nových myšlenek a svobod, tak jak to provádějí např. režimy komunistické či nábožensko-demagogické, píše Jan Neuman.

Mafie tohoto typu jsou založeny na obchodu se zakázaným, ale požadovaným zbožím, kde je velké riziko postihu vyváženo obrovskými a okamžitými zisky. V současnosti jsou to zejména drogy (respektive kokain). Jedná se tedy spíše o omezování volného obchodu restrikcí či zákazem (prosím, neřeším faktickou škodlivost toho či kterého pro společnost) tedy nikoliv jako důsledek jakékoliv liberalizace.

V historii máme dostatek příkladů. Autorem jmenovaná italská mafie v Americe vznikla a získala neotřesitelné a finančně zajištěné pozice díky prohibici na alkohol (která byla zavedena se stejně bohulibým cílem jako dnes prohibice na některá narkotika). Orientace Cosy Nostry na drogy vznikla až mnohem později, kdy alkohol přestal být zajímavý a vznikla nová poptávka. Nicméně neotřesitelné světové ekonomické impérium včetně několika rodin budoucích amerických prezidentů vzniklo díky tehdy nelegálním obchodům s alkoholem za americké prohibice.

V malém jsme to mohli sledovat i u nás, jak byrokratické omezení obchodu nechalo vzniknout dodnes legálně fungujícím lokálním ekonomickým mocnostem. Stačí se jen podívat, kolik "úspěšných" podnikatelů začínalo obchodem s prohibičním či nedostatkovým zbožím. Každý jistě pamatuje na ekonomickou elitu reálného socialismu, na zelináře s mercedesy, řezníky s každoročními luxusními dovolenými, taxikáře s chatami velikostí menších zámků či vexláky s denním příjmem kolem sta tisíce tehdejších korun. Ti hloupější jsou v důchodu se zajištěnou existencí, ti chytřejší vlastní miliardové firmy založené na tehdejším úspěchu a možná nám budou zítra zase vládnout.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 6.1. 2012