Evropská krize se může rozrůst, ohrožuje i americkou ekonomiku

4. 11. 2011

"Evropská dluhová krize je největší jednotlivou hrozbou americkému i globálnímu oživení," říká hlavní ekonom IHS Global Insight Nariman Behravesh. "Situace v Evropě se může vymknout kontrole, jak jsme toho dozajista byli svědky v posledních několika dnech. A to by mohlo znamenat, že se spolu s Evropou svezou i USA."

Takřka dva roky po začátku krize je Evropa opět zpátky v recesi, konstatuje šéf Evropské centrální banky Mario Draghi.

Osudy evropské a americké ekonomiky jsou navzájem svázány mnoha různými vazbami. Obchodní vztahy jsou "největší a nejsložitější na světě", zahrnují výměnu o objemu zhruba 3,8 miliardy dolarů denně a generují více než 7 milionů pracovních míst. Útlum spotřebitelských a obchodních výdajů v Evropě znamená také útlum poptávky po americkém zboží a službách.

Dopad hlubší evropské recese by rychle pocítily velké americké společnosti, které mají za Atlantikem velké zisky navzdory chabému výkonu ekonomiky doma. To by znamenalo další vynucené utahování opasků, propouštění a nárůst nezaměstnanosti.

Aby omezila dopad hospodářského útlumu, ECB ve čtvrtek snížila úrokové sazby - o čtvrtinu bodu na 1,25%. Řečtí představitelé mezi sebou bojovali o navrhované referendum, které by mohlo přinést odchod z eurozóny a ohrozit společnou měnu. Masivní rozpočtové škrty a propoštění státních zaměstnanců uvrhly ekonomiku do potíží a ačkoliv Francie a Německo žádají další úspory, Athény tvrdí, že takové kroky jsou politicky neudržitelné.

I další zadlužené evropské země se blíží k ekonomické propasti. Itálie ve středu nedodržela kritický termín ohledně plánu na snížení rozpočtového deficitu a obnovení růstu. Španělsko, Portugalsko a Irsko bojují s návrhy podobných opatření ke snížení dluhové zátěže.

Ačkoliv se v minulých měsících objevilo několik návrhů na řešení evropské dluhové krize, někteří pozorovatelé se domnívají, že lídři dosud nepochopili její skutečný rozsah. Podle ekonoma Columbia University a bývalého šéfa Fedu Frederica Mishkina se Evropa musí připravit na mnohem rozsáhlejší odepsání řeckého dluhu a větší ztráty bank držících řecké dluhopisy. Ale není jasné, zda bankovní regulátoři podnikli kroky nutné k tomu, aby finanční systém takové ztráty ustál.

Evropská hrozba už narušila obchodní a spotřebitelskou důvěruv USA, ale hlubší krize by se rapidně rozšířila přes Atlantik.

Jedním kanálem by byl dolar, který by se stal bezpečným přístavem pro investory a to by znamenalo revalvaci, na níž by prodělali američtí exportéři.

Druhý kanál, o němž toho ale není mnoho známo, představují smlouvy o pojištění dluhopisů, tzv. credit default swaps (CDS).

Navrhovaný "dobrovolný" odpis řeckého dluhu znamená snahu zabránit úplnému bankrotu, který by prostřednictvím znehodnocení vládních dluhopisů uvedl do pohybu miliardy dolarů v CDS. Existuje obava, že kaskáda ztrát by se mohla rychle rozšířit do globálního finančního systému.

ECB se bránila masivnímu nákupu dluhopisů na americký způsob s cílem uklidnit trhy. Nicméně čtvrteční kroky banky signalizují, že se přístup mění. Přesto se někteří pozorovatelé domnívají, že je to příliš málo a příliš pozdě.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout