"Náš" (?) pan prezident a jeho "dobrý den", alias faux pas!

5. 9. 2011 / Jiří Baťa

Podobný názorný příklad "vody kážícího, vína pijícího" jsme mohli zaregistrovat 1.září, v první školní den. Prezident V. Klaus se v ten den dopustil dvojitého faux pas. První faux pas nastalo, když při cestě do Ostravy použil vlak Pendolino s tvrzením, že tím dává příklad jiným a nabádá občany, aby více cestovali vlakem. Na tom není na první pohled nic špatného, kdyby, ano kdyby si pan prezident Klaus nedělal z lidí dobrý den. Pravda, on sice cestoval vlakem, protože je to ekologičtější a dokonce levnější, nicméně protože je prezident, a to prezident ne lecjaký (v poslední době slovně zvlášť excelující), spolu s lokomotivou a vagony si to do Ostravy frčely osobní služební automobily jeho a jiných z jeho doprovodu. Po příjezdu do Ostravy přesedl prezident do svého služebního (prezidentského) automobilu, stejně tak učinila jeho doprovodná ekipa a společně mašírovali ke slavnostnímu otevření nové školy. Zde prezident jasně prokázal, že mu není radno ve všem věřit, tedy, že ne vždy má či musí mít pravdu. Navíc, ani zdaleka mu nezáleží na skutečnosti, že vláda šetří, kde může, často i tam kdy už by neměla. Na druhé straně zase nešetří tam, kde by šetřit měla. Jestliže V. Klaus poznamená, že cesta vlakem je ekologičtější (což je samozřejmě pravda), ale vedle vlaku si to šupou služební auta, aby odvezly jeho prezidentské pozadí včetně doprovodu pár kilometrů, je jasné, že ekologie vzala za své. Automobily např. hejtmana SMK mu zřejmě nejsou dost dobré (a to hejtman jistě nejezdí ve Felicii). Nejen to, navzdory faktu, že jízda vlakem přijde levněji, jeho cesta, stejně jako cesta jeho doprovodu do Ostravy, se řádně prodraží o náklady na cestu služebních aut. Jak výše uvedeno na příkladě s kázáním vody a pití vína!

Ale že to vůbec zmiňuji, vždyť on to neplatí ze svého, tak co! Lid z podhradí to zacáluje s radostí (ale i s návalem krve do hlavy). Proč to všechno? Protože se prezident rozhodl se vší parádou zúčastnit se otevření nové školy svého staršího syna, což považuji za druhé faux pas. Nemyslím, že to není svým způsobem hodné pozornosti, ale že je to zrovna škola jeho syna, to výrazně potvrzuje osobní podjatost na úkor škol jiných, např. pro handicapované nebo problematické děti. Nemluvě o bezplatné reklamě, které škole udělal, což není ani obvyklé, ani fér. Zvláště, je-li od pana prezidenta!

No nic, vždyť jak je zmíněno výše, jde jen o obyčejné (dvojnásobné) faux pas, takže se to nutně musí vymykat zvyklostem. Prezident Klaus se ani tentokrát nezapřel, nezklamal, (ne)překvapil, zůstal tím, zač jej řada lidí považuje: sebestředný, nevyzpytatelný, nevypočitatelný a jak také, prostořeký - na Řeky (rým zcela náhodný a neúmyslný). Ačkoliv je ve funkci již hezkou řádku let, umí vždy, více méně k nelibosti ostatních, překvapit. Nebo se jen potvrdit. Tentokrát učinil obé. Mohli jsme si už zvyknout, ale jak patrno, nedaří se. Raději zaháním myšlenky, co bude či by bylo, až skončí s prezidentováním. Bude-li ve svých osobních excesech veřejně pokračovat, máme se nač těšit.

Vytisknout