ALEC, aneb Když miliardáři platí média i "občanskou společnost" a korporace píšou zákony

4. 8. 2011 / Karel Dolejší

Každá moc vede ustavičně proti ovládaným přinejmenším psychologickou válku, aby si zajistila poslušnost. Někdy však tento běžný taktický prvek dosahuje opravdu strategického významu: Například když starý Řím udržoval vnější fasádu republikánských institucí ještě dávno poté, co se za ní už odehrávala úplně jiná hra podle odlišných pravidel, jež teprve mnohem později vyšla bez omezení najevo. Někteří lidé tvrdí, že občanská společnost ve Spojených státech je natolik vitální a dynamická, aby podobné scénáře zcela bezpečně vyloučila. Jak ale ukazuje text George Monbiota, tvrzení, že je opakování dějin republikánského Říma absolutně nemožné, nenachází v aktuálních faktech prakticky žádnou oporu. A to se ještě Monbiot ani zdaleka nezabýval vším, co souvisí s "miliardářským pučem" - pouze "občanskými aktivisty" hnutí Tea Party a Murdochovým mediálním impériem...

Demokracie je teoreticky "vládou lidu". V praxi je však "lid" vlastně jakžtakž smířen s tím, že ho nominálně zastupují volení reprezentanti, kteří si po nástupu do funkce už dělají, co sami uznají za vhodné. V praxi je "lid" jakžtakž smířen s tím, že tito reprezentanti vládnou prostřednictvím tvorby zákonů. Jenže co kdyby se ještě ke všemu ukázalo, že to dokonce nejsou ani volení reprezentanti, kdo tvoří zákony - ale jakási nikým nevolená instituce? Co kdyby se ukázalo, že parlamentní jesle vlastně jen omalovávají připravené předlohy vytvářené korporacemi?

American Legislative Exchange Council (ALEC) je instituce založená konzervativními aktivisty v roce 1973 - a v současnosti dělá přesně to, co je načrtnuto v předchozím odstavci. Tedy: Do legislativy jednotlivých států Unie implantuje dle jednotného mustru návrhy, jejichž cílem je omezovat rozsah vládní agendy, odstraňovat regulaci korporací a znesnadňovat volání ekonomických a politických elit k zodpovědnosti za jejich činy. Jednotlivá úkolová uskupení (task forces - termín nikoliv náhodou pochází z amerického vojenského slovníku) složená z právníků ALECu a zástupců korporací mají na starosti odvětví jako vzdělávání nebo zdravotnictví. Pro letošní rok jsou prioritami privatizace vzdělání, zničení odborů, deregulace hlavních hospodářských odvětví a ještě některé další věci.

Aliya Rahmanová nedávno získala více než 800 interních dokumentů ALECu představujících legislativní modely prosazované jednotně v členských státech Unie "spřátelenými" zákonodárci; tyto modely nyní postupně analyzují nezávislí experti. No a - "kupodivu" - k předním donorům ALECu patří i Monbiotem zmiňovaní bratři Kochové...

Možná tedy, že spíše než o "miliardářském puči" je namístě hovořit o "miliardářském coming-outu". Vždyť přece ALEC na zmanipulování a přepsání demokraticky schválené legislativy Spojených států usilovně pracuje už takřka čtyřicet let...

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 4.8. 2011