Ve stínu flotily se krčí Gaza

21. 7. 2011 / Jiří Kalát

Mnoho slov, povyku a křiku. Lži, polopravdy, propaganda, obviňování i odsuzování se ozývá již několik měsíců ode všech představitelů stran zapojených do palestinsko-izraelského konfliktu, v rámci debaty ohledně flotily do Gazy. Rozporuplné akce, která minulý rok stála devět lidských životů. Tento rok naštěstí ani jediný. Mnohými je podporována, jinými zatracována, někteří v ní vidí hrozbu pro samotnou existenci Židovského státu a jiní naději. Hrdinové, teroristé, aktivisté i zrádci, ano ti všichni jsou podle různých médií na palubě. Je pouze na novináři a jeho názorové pozici v pravolevém spektru, která jména či slovní výrazy použije.

Všichni si mysleli, že už je po všem. Přibližně před dvěmi týdny zůstala většina lodí flotily v Řecku. Někteří aktivisté se sice ještě pokusili využít akci "Welcome to Palestine", jako svoji prodlouženou ruku a přiletět do "Palestiny" letecky. Však i tato iniciativa dopadla bez valného úspěch. Hlavní rozruch utichl. Někteří aktivisté byli deportováni, jiní na poslední chvíli couvli v přesvědčení, zalhali a do Izraele se dostali. Za několik dní bylo některé z nich možno vidět demonstrovat na checkpointu Kalandia mezi Jeruzalémem a Ramalláhem.

Bylo po všem, flotila zakotvena, aktivisté na cestě domů či čekající na vyhoštění. Tedy až na několik posledních vytrvalců. Právě oni se před dvěma dny pokusili proniknout do Gazy. V izraelských i světových médích se opět objevily obrázky lodi brázdící Středozemní moře. Sice nyní už jenom necelé dvě desítky lidí na palubě, ale pořád vytvářejí vlny, jako kdyby jich byly stovky. Armáda loď obsadila bez střelby, objetí a násilí. Přesto Hamás obviňuje Izrael s pirátství, IDF se brání a kolotoč obviňování, kde si každá stran snaží utrnout svůj kousek z koláče popularity, se opět točí. V tom všem marastu vysoké politiky, mírového snažení, hrdinství aktivistů či vojáků, jako by se úplně zapomnělo na to, kvůli čemu to vlastně začalo. Na Gazu.

Tato oblast hraničící na jiho-západě s Egyptem a zbytek svých hranic sdílí s Izraelem. Na ploše o velikosti 360 kilometrů čtverečních tu žije asi milion a půl obyvatel. Z čehož poměrně velkou část tvoří lidé žijící na hranici chudoby a nebo uprchlíci z předešlých válek. Oblast se řadí mezi nejvíce zalidněné na naší planetě. Jsou zde vesnice, města, pole, utečenecké tábory i chudinské čtvrti. Zhruba 40 až 50 procentní nezaměstnanost, chudoba, pěti hvězdičkové hotely, domy zničené bombardováním, náboženští fanatikové, nevinní civilisté, teroristé i bojovníci za svobodu, pole, továrny na výrobu raket kassám či honosné vily. Všechno hezky pohromadě zabalené do hávu izraelské blokády a mediální mlhy. Někteří mluví o pásmu jako o druhém největším vězení na světě, hned po Západním břehu Jordánu. Jiní, jako například Benjamin Netanjahu tvrdí, že tu žádná humanitární krize není a vše je jenom výplod pro-palestinské propagandy. Zástupci humanitárních a lidsko právních organizací jsou jiného, opačného názoru. Člověk by potřeboval průvodce lží a propagandy, aby se v tom vyznal. Kdo tady lže, kdo překrucuje skutečnost víc a kdo míň, jsou otázky na které není lehké najít odpověď.

"Děsí mne podmínky, v jakých žijí lidé v Gaze, i to, že svět mlčí k trvající blokádě tohoto území," vysvětluje svou účast Lyn Adamsonová. Věta aktivistky (mimochodem publikovaná osmy zahraničními redakcemi českých médií během jednoho dne, ještě že máme ČTK) byla takovým výkřikem do temnoty, bohužel dost osamoceným. "Plavba měla upozornit na dopady izraelské blokády Gazy. Opravdu je pořád na co upozorňovat?" ptala se editorka Českého rozhlasu Alice Kottová blízkovýchodního zpravodaje Břetislava Turečka v úterním zpravodajském přenosu. Už jenom fakt, že je nutné se po dlouhých týdnech, kdy flotila plnila titulní strany světových médií na tuto otázku ptát, má svoji vlastní výpovědní hodnotu.

Dozvěděli jsme se řadu konspiračních teorií a slyšeli řadu obvinění proti Izraeli. Vyšlo najevo, že tato malé země má dlouhé prsty, které dokáží dosáhnou až do Řecka a dále. Víme o tvrdohlavosti aktivistů, politiku i extrémistů (zvláště neuvádím zda levicových či pravicových, vyberte si sami). O lidech z Gazy, či jejich potřebách, toho ale padlo opravdu málo. Svět se skrze tisk a jiná média nedíval na pásmo, kam dopadají bomby a odkud odlétají rakety. Neviděl hranici, při jejíž obraně umírají mladí lidé. Na jedné straně v uniformě s Davidovou hvězdou a na druhé s kufiou omotanou kolem hlavy. Tentokrát viděli jen bandu "západních" intelektuálů a politiků, povalujících se na jachtách v středomořských přístavech v Řecku a Turecku, hrájíce si na hrdiny, ukazujíce svoji odvahu a neústupnost, každému kdo o to měl zájem. Ústa plná slov, na okupovaná území nepřivezli ani jablko. Pozornost strhli spíše na sebe, své aktivity, politické strany, mírová sdruží a další organizace. Lidé v Gaze si možná nakrátko mysleli, že jim svítá drobná naděje na zlepšení jejich situace. To by na ně, při těch všech rozhovorech, mítincích a tiskových konferencích nesměli všichni zapomenout.

Izrael zahájil blokádu pásma Gazy v roce 2007, kdy se k moci dostalo radikální islamistické hnutí Hamás. Podle některých autorů svoji část sehrál i únos izraelského vojáka Gilada Šalita v roce 2006. Vláda židovského státu blokádu odůvodňuje nutností zabránit pašováním zbraní a vojenského materiálu teroristickým skupinám operujícím na místě. Již od striktního uzavření hranic, dochází k potičkám mezi palestinskými bojovníky a IDF, což mělo za následek několik zásahů armády přímo v Gaze. Asi tou nejznámější je operace Lité olovo z roku 2008, která si vyžádal stovky životů a byla reakcí na ostřelování izraelských území palestinskými raketami. To přes veškerou snahu bohužel neustalo a s železnou pravidelností se zintenzivňuje během různých příležitostí. Poslední eskalace nastala na jaře 2011 po vraždách izraelských osadníků na Západním břehu. Samotná blokáda je však mnohem problematičtější, protože zasahuje všechny, a to převážně civilní obyvatelstvo. Mnozí mluví o kolektivním trestu za zločiny teroristů. Seznam věcí možných importovat do Gazy se sice neustále rozšiřuje, ale díky zákazu exportu se místní ekonomická situace jen těžko oživuje. Je pravdou, že i zde je možné nalézt honosné hotely a nová nákupní centra, ale ty zůstávají většinovému obyvatelstvu uzavřena. Podle serveru WikiLeaks Izrael usiloval o to, aby ekonomika v Gaze byla stále na pokraji kolapsu, což měla dokazovat americká diplomatická depeše.

Je toho mnoho, co je možné napsat a povědět o tomto malinkatém území na břehu Středozemního moře, jeho problémech i obyčejných lidech, na obou stranách plotu z ostnatého drátu a betonu. "Aktivisté a mírotvorci" na to zřejmě zapomněli, když poskytovali informace a rozhovory světovým mediím o svých problémech s opalovacím krémem.

Vytisknout