I čísla mohou (někdy, kéž by!) mluvit (3)

15. 7. 2011 / Miloš Dokulil

Nejednou se říkává, co všechno by se dalo udělat pro hladový a nemocný svět, kdyby ten druhý, sebe neustále vyzbrojující svět ušetřil "na charitu" pouhé jedno procento z výdajů na zbrojení. Jak nelehký úkol to může někdy být, ukažme si jen na jednom dílčím případě z financování vojenských operací USA.

Ale nejdřív malá odbočka: Ve Střední Evropě jako politicko-geografickém prostoru poslední válka skončila kdysi v květnu 1945, tzv. "pražskou operací" (která skončila během rána 9. května). I když ještě se pak na některých místech střílelo. (A nemuselo jít vůbec o "bojové" operace!) O nějakých jiných bojových střetnutích jsme se od té doby dovídali spíše zprostředkovaně. Dnes se tak stává, pokud náhodou -- a stává se to! -- dojde ke zranění, ne-li také smrtelnému, některého z našich profesionálních vojáků, nasazených na některé ze zahraničních a spojenecky závazných misí. Asi přitom myslíme především na ty osobní oběti s těmito "úkoly" spojené.

V USA byl rozpočet "na obranu" na rok 2010 schválen zrovna 28. října 2009, v den našeho státního svátku. Původní požadavek, předkládaný prezidentem Obamou, vycházel z částky 663,8 miliard dolarů. Ta suma byla pak ještě před podpisem zákona zvýšena, takže činila nakonec $685,1 miliard, tedy o 3% víc než o rok dříve. Přitom se ještě navíc uvažovalo tak, že již na jaře roku 2010 bude třeba prohlasovat dalších 37 miliard dodatečných nákladů na války v Iráku a Afghánistánu. "Průlomový rozpočet" na rok 2012 počítal již se sumou na obranu v závratné výši mezi 1,030 až 1,415 bilionu dolarů (což by bylo víc jak dvojnásobek během pouhých dvou let!).

Viz ZDE.

Uvažujme třeba jen o jedné základně, kterou USA pro své vedení vojenských operací v Asii potřebují, o Abú Dhabí, což je nejbohatší z emirátů mezi těmi vzájemně sjednocenými (v Perském zálivu). Většina států tohoto typu v dané oblasti je ovládána politicky i ekonomicky vždy jen jedinou rodinou. V Abú Dhabí je emirem Šejk Chalífa bin Zayed Ál Nahyán (63-letý), zároveň mající "pod palcem" tamní ropnou společnost ADNOC. USA zde mají v Al Dhafra vojenskou základnu. Americké letectvo zde ročně odebírá minimálně 200 milionů galonů (galon představuje 3,785 litru) benzinu, což jen od roku 2005 dalo do emirovy pokladnice 5,2 miliard dolarů... Pochopitelně obě strany těchto vzájemných kontraktů jsou diskrétní. (O "občanské" stabilitě v tomto emirátu budou stěží pochybnosti.)

Viz i ZDE.

Konec Obamovy agendy, selhání reforem v USA
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 15.7. 2011