...a systémové řešení?

24. 6. 2011 / Boris Cvek

Dlouho jsem váhal s tím, co vlastně říci na Kosťův případ více než to, co říká Jan Čulík a Anna Šourková v úvodních článcích posledních čísel Britských listů. Myslím, že případů, kdy není dostupná nejmodernější léčba pro záchranu života, je mnohem více. Náklady léčby jsou obrovské, a to často i v případech, kdy - na rozdíl, jak doufám, od případu Kosťova - je naděje na vyléčení minimální a "léčba" může maximálně prodloužit život o pár měsíců ve stavu upoutání k lůžku.

Když se podíváme na lidi ve třetím světě, ti nemají vůbec šanci dostat se k nákladné léčbě, a je dost možné, že by se k ní nemohl dostat ani Kosťa ve své vlasti. Vybírání peněz pro daný jeden případ nebo právní intervence v daném jednom případě jsou velmi ušlechtilé, život zachraňující aktivity, nicméně my potřebujeme systémové změny, jež umožní produkovat levné, účinné léky, dostupné téměř zdarma všem. Něco takového je možné např. formou pozměnění klasické farmakovigilance, která monitoruje negativní vedlejší účinky používaných léčiv a uvádí je v příbalových letáčcích.

Jak argumentují lékaři Mark Boguski, Kenneth Mandl a Vikas Sukhatme z Harvard Medical School v časopise Science ("Repurposing with a Difference", 12.6.2009), je zapotřebí monitorovat i pozitivní vedlejší účinky používaných léčiv. Levná, dávno už nepatentovatelná léčiva, která běžně používáme, mohou totiž léčit i zcela jiné nemoci, než pro které jsou doposud používány. Pro posun mentality vědců, lékařů, politiků, zástupců pojišťoven atd. je zapotřebí aspoň jedna úspěšná aplikace tohoto principu v západním světě, nejlépe na nemoci budící takový děs, jaký budí beznadějné formy rakoviny.

Pokud jde o třetí svět, tam se už jednoho takového úspěchu podařilo dosáhnout, totiž s lékem paromomycinem. Tento levný lék, původně používaný jenom proti střevním parazitům, byl neziskovou společností Institute for OneWorld Health zaveden v Indii také jako lék proti "černé horečce", jejíž epidemie se pravidelně opakují v Africe a proti níž není očkování. V západním světě se proti rakovině takto testuje a vyvíjí velmi levný (jedno balení v českých lékárnách stojí pár set korun) lék antabus (disulfiram) používaný běžně proti alkoholismu. Klinické testy antabusu probíhají v USA na Huntsman Cancer Institute od léta 2008 a jsou zatím stále v běhu. Více o antabusu lze najít např. ve Wikiskriptech (informace převzaté z mého článku v Britských listech Od ubikvitinu k antabusu).

Více o společnosti Institute for OneWorld Health ZDE

Inhibitory proteazomu/antabus ZDE

V červnovém čísle prestižního časopisu Nature Reviews Drug Discovery vyšel článek Could pharma open its drug freezers?, ,který informuje o setkání 80 reprezentantů farmaceutického průmyslu, vlády USA a akademických institucí, kteří diskutovali využití starých léků pro nové použití jako velmi důležitý směr vývoje efektivních léčiv.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 24.6. 2011