Stávkou v dopravě svůj nesouhlas najevo nedáme...

21. 6. 2011

Chtěl bych pana Matouška ujistit (ať už mi to věří nebo nevěří -- to je na něm), že nejsem ani levý ani pravý, ani modrý ani oranžový, ani zelený ani žlutý ani fialový, píše řidič tramvaje Jiří Moravčík, který minulý čtvrtek nestávkoval.

Pouze používám hlavu a celým tím mým článkem jsem chtěl říct, že z toho bahna, ve kterém teď musíme žít začneme vybředávat teprve tehdy, až celá občanská společnost (tedy všechny Svatoplukovy pruty najednou -- ne jenom jeden úzký Svatoplukův zaměstnanecký prut) vyjde do ulic a vyhází z oken (říká se tomu defenestrace, že?) všechny ty, kteří drancují tuto zem, ať už jsou modří, oranžoví nebo fialoví, všechny ty, kteří na magistrátech uzavírají nemravné modro oranžové koalice, až ten jednotný Svatoplukův prut dorazí na Pražský Hrad a dá jasně tomu pánovi, který tam sedí najevo, že si přeje prezidenta, který reprezentuje stát navenek (jak mu to ukládá Ústava) a nikoli kreaturu, která dělá ve světě jenom ostudu, svými navýsost fundovanými názory na životní prostřední a fungování ekosystémů počínaje a svou celosvěto vě proslulou psychopatickou taškařicí s chilským protokolárním perem konče.

Tato bojovná rétorika je přesně to, co nemám rád, ale bohužel nevím jak jinak bych dal panu Matouškovi najevo, že to, z čeho mne podezírá, je hluboký, ale opravdu hluboký omyl...

Vytisknout