Stud vypadá jinak

20. 6. 2011 / Tomáš Krček

Reakce na články Borise Cveka "Německý politik má pocit studu" a "Česká politika je odrazem hlouposti a prohnilosti české veřejnosti"

Protože na rozdíl od Borise Cveka žiji v Německu a místní politickou a mediální scénu dostatečně intenzivně sleduji, nemohu nechat bez povšimnutí některá jeho tvrzení. Už podruhé během jednoho měsíce dává Boris Cvek v Britských listech německého šlechtice za příklad, aniž by se pokusil seznámit se s causou Guttenberg hlouběji. Protože neumí dobře německy a s poměry ve Spolkové republice je očividně jen povrchně seznámen z česky psaných deníků v německém vlastnictví, uniká mu spoustu podstatných a důležitých detailů. Výsledkem je, že dochází k závěrům, které mají se skutečností jen málo společného - jak je tomu u takových náhodných náhledů obvyklé.

Nazývat úmyslný podvod s použitím velkého množství (kolem dvou třetin textu) neautorizovaných citací v diplomové práci bývalého německého ministra obrany (von und zu) Guttenberga "prohřeškem německého šlechtice" si může možná dovolit člověk, který nikdy neviděl žádnou Alma mater zevnitř, ale od absolventa olomoucké Uni je to mírně řečeno nepochopení vážnosti causy. Mezi podvodem a prohřeškem je totiž jistý znatelný rozdíl, který snad není třeba vysvětlovat. Udivuje rovněž přehlédnutí autora, že akademické tituly se udělují - a odebírají - universitou a nikoliv nějakým trapným trikem se zřeknutím či nepoužíváním titulu, jak se pokusil miláček bulvárního deníku Bild (von und zu) Guttenberg, aby poněkud uvolnil oprátku, která se neúprosně stahovala kolem jeho politického renomé kvůli jeho prokázaného plagiátorství.

V květnovém článku "Česká politika je odrazem hlouposti a prohnilosti české veřejnosti" Cvekovi na základě zavádějících informací uniklo, že nikdo z jím uváděných plagiátorů diplomek - ani Karl-Theodor von und zu Guttenberg, ani Silvana Koch-Mehrin neodstoupili ze svých funkcí na základě pouhého podezření, ale pod tlakem okolností. V začátku aféry ovšem Guttenberg agresivně napadal kritiky a novináře a hovořil o kampani a vylhaných obviněních, teprve pak, když atmosféra houstla a vyšlo najevo, v jakém rozsahu obsahuje jeho diplomová práce jím použité neautorizované citáty jiných autorů, kousek po kousku "ustupoval do předem připravených pozic" i když všem bylo jasné, že Guttenbergovy dny v úřadu a jeho akademického titulu jsou spočítané. S. Koch-Mehrin v době, kdy Cvek psal svůj morálně naučný článek, rovněž neodstoupila ze všech svých funkcí, nýbrž pouze odstoupila ze svých stranických postů (FDP) - což je poněkud rozdíl, zvláště, když se to dělo v době těžké vnitrostranické krize spojené s velkým pohybem křesel. Nyní, když ji heidelberská Uni odebrala doktorský titul kvůli dokázaným plagiátům, si stále drží finančně velmi lukrativní post europoslankyně. Tato Cvekem špatně chápaná "morální politička" tedy nepoučena disastrózními gutenbergovskými lžemi a jejich logickým koncem, zatlouká s nevšední drzostí dále, jak se je možno dočíst z jejích stránek.

Pro ty, kteří čtou německy, bude jistě zajímavý i tento komentář.

Nebude od věci připomenout, že Cvek se nezabývá jen morálními koryfeji z řad německých akademických kolegů, nýbrž popouští uzdu své fantasie ještě více, když píše:

Vzpomínám si, že když v Německu na kancléře-sjednotitele H. Kohla prasklo, že používal k financování CDU nezákonných zdrojů, preference této staré, obrovské a vážené strany u německé veřejnosti klesly na cca 5% a zdálo se, že hrozí její zánik. Kohl musel odejít z politiky a skrýt se do ústraní. Strana se k němu přestala hlásit.

V prvé řadě preference CDU, o volebních výsledcích již nemluvě (nesmí se taky zapomínat, že CDU je vždy ve spolkových volbách v unii s CSU), neklesly na spolkové úrovni nikdy na Cvekem uváděných 5% - což je natolik nesmyslným číslem, k němuž pro každého, který je jen trochu seznámen s výsledky spolkových voleb, netřeba žádného komentáře. Kohl se taky nepropadl nikdy hanbou, nýbrž statečně zatloukal před parlamentním výborem odmítnutím výpovědi, od koho dostal peněžní dary. Nikdy se taky k žádnému pochybení nepřiznal a ze soudního procesu vyvázl jen lehce odřenými rameny - s pokutou 300 000DM. Kohl rovněž do žádného politického ústraní neodešel, nýbrž prostě poté, co koalice CDU/CSU/FDP prohrála ve volbách, musel opustit kancléřské křeslo a byl nadále i přes všechny peripetie poslancem Bundestagu až do svého onemocnění před pár lety. Z Kohla zoufalá strana CDU jej na vrcholu aféry s ilegálním financováním strany vyzvala, aby se na čas potichu vzdal svého čestného předsednictví - uražený Kohl se ale svého čestného předsednictví dramaticky zřekl - ale nikdy se k žádnému pochybení - dodnes - nepřiznal.

Mezi Kohlem, (von und zu) Guttenbergem a Koch-Merin není žádného rozdílu - naopak - všichni tři se nikdy ke svému přestupku proti zákonu, případně k podvodu, nikdy nepřiznali, celou dobu zatloukali a vymýšleli do nebe volající výmluvy s arogantním opovrhováním nejen zákonů (Kohl), ale i obyčejnou lidskou soudností, když byli okolnostmi a postupně najevo vycházejícími fakty donuceni k ústupkům.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 20.6. 2011