Tak abych to uvedla na pravou míru, momentálně jsem studentkou třetího ročníku této školy. Na závěrečné zhodnocení je podle mě času ještě dost, ale můžu vám prozradit svůj dosavadní názor. Škola jako taková mi přijde šíleně zajímavá, se zajímavými obory. Není to škola jako škola, kde se k vám chovají čistě profesionálně odměřeně. Jde o školu, která má srdce a kdokoliv, např. učitelé, vedení, vám vychází vstříc. Dokonce jsem si všimla, že jsou schopni poradit, když za ním student přijde s nějakým osobním problémem. Dá se říct, že v této škole jsme spíše dohromady braní jako "lidi" než jako "studenti a učitelé".

No to je velice záludná otázka. Pro mě znamená osobnost každý z nich. Emila Ščuku moc osobně neznám, ale je vidět, že dělá všechno, aby se nám na škole dařilo. Abych byla konkrétní, tak mezi mé oblíbence rozhodně patří Kateřina Švidrnochová, jejíž obory jsou psychologie, multikulturní soužití a základy komunitní práce. Dál David Ščuka, to je manažer brněnské pobočky, Petr Kotiš, ten má romský jazyk a romistiku a Zuzana Gáborová, učí právo a veřejnou správu. Ono jich je mnoho, ale na to by mě ani celý Romano hangos nestačilo.

Minulí maturanti se dostali docela daleko, až na pár výjimek. Je jasné, že až na Hrad to určitě nedotáhnou. O pár lidech kteří se chytili dobré příležitosti vím to, že se mají dobře u nějakých soukromých firem nebo u telefonních operátorů. Většina z nich ale pokračuje ve studiu dál. Uvidíme časem, co z nich vyleze...

Já osobně se už těším do důchodu. Ale na důchod je samozřejmě ještě brzy, musím se k tomu nějak dopracovat. Našla jsem zalíbení v divadle. Je možné, pokud mi to bude vyhovovat, jak finančně, tak časově, že si udělám procházku přes JAMU, přes obor muzikálové herectví. Ale spíš to vidím na psychologii na Masarykově universitě. Ale prosím, hlavně ne sociální studia, to nééé! Co se týče práce -- to se stalo asi každému, že byl nějakou dobu bez práce. Několikrát se už stalo, že mě nevzali na dané místo, protože, cituju, "neměli volno, ženy neberou nebo mám nízkou kvalifikaci". Co se dá dělat, musí se hledat jinde...

Já jsem namočená pořád v něčem. Mnohdy ani nevím, kam a kdy mám vrazit svůj zvědavý nos. Jak už jste naznačil, moderuju na internetovém rádiu pořad, který mám společný s Ivonkou Parčiovou, PR manažerkou z neziskovky IQ Roma servis. Ráda moderuji veřejné akce, jako Mezinárodní den Romů v Brně. A právě teď jsme s partou lidí rozběhli divadelní skupinu Bengore, opět pod vedením IQRS.

Ano, některé kamarádky se vrátily do svých zajetých kolejí, bohužel svoje projekty nedotáhnou do konce. Buď je tahá domů jejich druh nebo dítě. Vůbec s tím nesouhlasím, že ženy by měly zůstat doma. Právě naopak, měly by reprezentovat svoji rodinu, svoji krev, kulturu a svoji "romskost". Ale to si skoro žádná z nich neuvědomuje a nechá si od chlapa rozkazovat úplně ve všem. Takovou zvláštností na nás je to, že i když máme krásný život, úžasného muže, zdravé a šikovné děti, stále něco není v pořádku. Nic se nám nelíbí. Úplně zbytečně. Ale to je asi taková každá ženská.

Vystudovat vysokou školu, najít si super práci, mít zdravou rodinu, dožít se narození vnuků a pak hurá do důchodu! Teda... Pokud se toho vůbec dožiju, že jo...

Maximálně babičce na Slovensko na památku. Do časopisů jsem to nezkoušela, myslím, že by to nemělo ani smysl, protože nemám symetrický obličej. Navíc ty modelky v těch časopisech nemají křivý nos.

To rozhodně nebylo, šlo by o skvělou zkušenost. Už dříve jsem fotila profi fotky, ale kvůli osobním důvodům jsem s tím sekla. Ale na Ona Dnes bych se ráda objevila, jenže to by museli počítat s tím, že tam budou mít "Lucii Oračkovou", ne nějaké vyumělkované stvoření.

Mamka s babičkou by byly nadšené, že mají Lucku v časopisu. Mamka by to asi vystříhala a nalepila do alba. Ale zůstaneme nejspíš jen u snů.

Juchůů, Maggie byla naprosto skvělá, ale jak už je známo, čau-čau jsou líní psi. Takže jsme ji s Jirkou jen tahali. Maggie je fotogenický pes, má ráda drbaní a běh. Co se mi na ní nelíbilo, že se na mě mračila, asi jsem se jí nelíbila. Ale abych nezapomněla na pana fotografa, Jirku Slámu, ten pán je naprosto úžasný fotograf. Přijde mi, že má někde schovaný třetí oko, protože z něj ten talent přímo srší. Doporučuji všem. Na kvalitního fotografa jen tak nenarazíte.

To přesně fakt nevím. Asi "rukono servus servus". (smích)