23. 9. 2008
Omyly Borise Cveka - i politikůBoris Cvek si v článku o politickém bratrstvu, k němž měl nabádat Jiří Čunek v OVM, ohřívá svou oblíbenou polívčičku: dožaduje se "normální" politické soutěže, z níž - podle něj - vychází jednoznačný vítěz, píše Otakar Zekl. Nejeden politolog však nejednou doložil, že žádný "slušný" volební systém (rozuměj systém hrubě nemanipulující hlasy voličů) není zárukou, že výsledkem nakonec přecejen nebude pat. |
A mně se navíc těžko hledá rozdíl mezi špinavostí povolebního komplotu opřeného o přeběhlíky, vydírání a podobné praktiky... a mezi vykutáleností snahy, upravit volební sytém tak, aby vítěz bral vše. Obojí považuju za snahu, přelhat realitu a obejít pro vládnutí nepohodlnou skutečnost, že půlka národa kulhá na nohu pravou a půlka na levou - takže respektovat by se měla přání jedněch i druhých, a vládnout mělo s pomocí neideologických, kompromisních, pro obě strany přijatelných, byť pracně a bolestně nalezných řešení. Představou, že vládnutí má být procházkou růžovým sadem, a že názorový protivník může být ignorován a převálcován umně nastrojenou nepatovou většinou (což odskáče polovina občanstva jinak smýšlející), trpí bohužel nejen Boris Cvek. A o to tady jde. Pročež shledávám slova k nesouhlasu s (nejen) Borisem Cvekem. |