Trvale by ale cena ropných produktů byla v ČR vyšší vzhledem k mírně vyšší ceně přepravy alternativní cestou a neoptimálně využívané technologii rafinérií Litvínov a Pardubice.

Dá se tedy říct, že šef SSHM má pravdu - po 90 dnech úplné odstávky dodávek bychom nejspíš museli zastavit rafinérie Litvínov a Pardubice - se všemi důsledky z toho plynoucími.

Rusko by nemelo jakykoliv problem onu ropu umistit jinde na trhu - napr. Lukoil nedavnou koupil 50% podil v rafinerii Priolo na Sicilii od spolecnosti ERG Petroli a bude ji zásobovat ruskou ropou.

Naše závislost na zemním plynu je jeste vyšší a obtížněji řešitelná, zvláštní pozornost by jí měla být věnována zvláště v souvislosti s plánovanou stavbou nových plynových elektráren ČEZu. Naštěstí je zima zatím daleko, ale v případě odstávky dodávek zemního plynu bude velká část populace mrznout bez jakékoliv možné alternativy vytápění, neboť mnohé domácnosti mají jen plynové kotle.

Poznámka ŠOK: Ropovod MERO IKL z tankoviště z rafinérií ve Vohburgu u Ingolstadtu v SRN přivádí ropu podzemním ocelovým potrubím o průměru 711 mm do centrálního tankoviště ropy v Nelahozevsi. Přepravní kapacita je 1510 m³/hod ropy, což je 10 mil. tun ropy za rok, s možností rozšíření na 15 mil. tun/rok. Zatím se v ropovodu IKL daří přepravovat kolem tří miliónů tun ročně, což je asi 30 procent jeho přepravní kapacity. . Přepravní kapacita ropovodu Družba je je 9 mil. tun ropy ročně, průměr potrubí 528 mm.

ČR v souladu s legislativou Mezinárodní energetické agentury a EU udržuje nouzové zásoby ropy a ropných výrobků. Tyto zásoby jsou ve správě Státních hmotných rezerv a byly pořízeny ze zdrojů státního rozpočtu. V současné době má ČR zásoby v úrovni cca 100 dnů průměrné denní spotřeby ropných produktů na území ČR.

ČR v roce 1993 dovezla 6 094 tis. tun, v roce 2005 dovezla 7 736 tis. tun a v roce 2006 dovezla 7 966 tisíc tun ropy. Z toho 69 % pocházelo z Ruské federace, 16,5 % z Ázerbájdžánu, 4,4 % z Kazachstánu. Vlastní produkce je pouze 4 % . Ropa z ropovodu IKL obsahuje často vyšší podíl parafínu a to znemožňuje její efektivní rafinaci v Litvínově a Pardubicích. Není tedy problém pouze v kapacitě zásobníků nebo ropovodů, ale ve zpracovatelských kapacitách. Výrazně vzrostla i spotřeba zemního plynu: V roce 1990 bylo dovezeno 6 566 mil. m³, v roce 2005 už 9 358 mil. m³. Dovoz z Ruska se na spotřebě podílel z 75 %, dovoz z Norska 24 % (ruský zemní plyn, norský jen při výpadku). Zbytek tvořila domácí produkce (Moravské naftové doly).