Určitě se tedy na výsledku podílelo médii silně podporované zúžení voleb na mediálně daleko zajímavější a daleko vyhrocenější "finále" dvou politických soupeřů, které je okamžitě "čteno"jako obecný jev, kterému jsou navíc přisuzovány jakési fyzikální vlastnosti, jako je gravitace nebo bipolarizace.

Tím, že se snaží dělat média z voleb showbusiness, v němž je ze všeho nejvíce rozhodující přitažlivost daného produktu pro mediální klientelu a nikoliv nějaké faktory objektivity nebo vyváženosti, se z voleb stává těsto, které mohou média válet tvarovat do různých tvarů s pouze vnějškovou vazbou na skutečnost. Je to tak, ale stejně zůstává poněkud infantilním chování předsedy ČSSD Paroubka, který jmenovitě žaluje na ty, kteří měli "za hold posluhovat" ODS. Je to totiž tak, že ani kdyby měl předseda Paroubek pravdu (což částečně má), nebylo by mu to nic platné.

Média mají daleko více příležitostí k tomu, aby ovlivnila veřejné mínění. Alespoň mezi svou klientelou. Paroubek je tak ve světě, který oni sami aktivně a účelově ovlivňují, vnímán jako člověk, který se snaží stigmatizovat novináře a oni to určitě velmi dobře využijí. Je hloupé, že místo toho, aby média přinášela informace o politice, snaží se sama do politiky vstupovat. Ke vší smůle na sociální deformace z totalitního období určitá forma degenerace probíhá dále, jen se přenesla do jiných procesů.

Martinu Bursíkovi ze SZ tohle moc nedochází a během svého vystoupení mezi předsedy dalších parlamentních stran prokazoval své na odiv stavěné jelimanství. V podstatě média pochválil za to, jak dobře dělají svou práci dobře (to je jeho stabilní názor). Soudí patrně podle toho, že Strana zelených unikla zdaleka tolika útokům, jako strany, které přecházejí z předchozího parlamentu. Jsem velmi zvědav na to, jak se bude vyjadřovat o práci médií po čtyřech letech strávených ve sněmovně (možná dokonce i ve vládě) jako předseda parlamentní strany. Ale je možné, že je nenapravitelným optimistou, který skutečně věří, že se hlavy mohou dobře informovat o tom, kam je nohy ponesou.

Nepochybně ve volbách rozhodly také prostředky vynaložené na nákladnou kampaň, kde se skutečně velmi věrně odrážejí desítky milionů korun na počtu a intenzitě vjemů z multimediálního prostředí běžného života "o čem" ty volby vlastně jsou. Na základě předvolební ankety se mnohé nohy rozhodovaly skutečně podle toho, zda chtějí zabránit bolševikům z KSČSSD k návratu k moci, nebo zda chtějí zabránit modré totalitě, aby se rozprostřela a trýznila sociálně slabé pro potěchu mafiánského kapitalismu. Laciné triky spočívají v tom, že je nutné hlavu vyděsit, aby nohy utíkaly volbám. Pokud má navíc hlava dojem, že může zabránit velké dějinné tragédii, jinak dost volebně ochablé nohy půjdou ochotněji. Jakýsi politolog v televizi říkal cosi v tom smyslu, že odtržení politiky od voličů asi není tak významné, jak se o něm mluví, když k volbám přišlo "tolik" lidí. Jistě, je možné, že v posledních několika měsících se se stupňující frekvencí politická scéna k veřejnosti vinula seč mohla, ale to je asi kvalitativně poněkud méně hodnotný vztah. Nyní se vztah zase hezky rozvolní, hlavu opustí vznešené myšlenky na splněný dějinný úkol...:)

Ve výčtu důležitých okolností s vlivem na výsledek voleb by také neměla chybět okolnost, která v podstatě souvisí s tím, kam nesou nohy hlavu v den voleb. Není řeč o ničem jiném, než o politicky mocných povětrnostních vlivech. Je zde velká pravděpodobnost, že o výsledku voleb rozhodlo to, že byl na začátek června neobvykle studený víkend, takže se masa pražských chatařů a chalupářů nevydala za svými venkovskými rituály, ale s nakvašenou náladou zůstali poblíž svých volebních míst. Jelikož se většinou jedná o lidi s nadprůměrnými příjmy plynoucími z vyšší životní úrovně hlavního města, a tedy voličstvo nejčastěji chodící nepřehlednými stezkami společenského dění po modré turistické značce, šli to těm bolševikům vytmavit. Stejně mají prsty i v tom počasí, to mráz jde z Moskvy:)

Dovolte proto, abych na závěr tohoto nekvalifikovaného rozboru výsledků voleb prohlásil tyto volby za neplatné. Ne snad proto, že bych chtěl v legrační umanutosti pana Paroubka srovnávat tyto volby s únorem 1948. Důvodem je to, že se nedá zodpovědně zjistit, kdo vlastně hlasy jednotlivým stranám dal. Hlava o nohy jsou totiž jen součástí vcelku složitého řetězce, v němž se volební hlasy a na základě tohoto zřetězení je velmi neurčité říct, kdo o hlasu vlastně rozhodl. Navíc se zdá, že některé "hlavy" se podílejí na hlasech ostatních hlav, což demokratický proces nepředpokládá (ale za feudalismu to tak bylo).