Brown zmíněnou informaci poskytl členům vlády minulý měsíc. Ministr energetiky Malcolm Wicks má v následujících týdnech absolvovat osobní jednání s jednotlivými ministry, aby je informoval o průběhu přípravy nové energetické strategie Velké Británie a aby vyslechl jejich připomínky. Strategie má posoudit všechny možnosti výroby energie, které neprodukují skleníkové plyny a mohou zajistit energetické potřeby v budoucnu, kdy se počítá s prudkým poklesem výroby v jaderných elektrárnách. Ty dnes pokrývají pětinu tamní spotřeby, ale reaktory postupně stárnou a v příštích dvou desetiletích budou muset být vyřazeny.

Ačkoliv oficiální proces přípravy energetické strategie ještě neskončil, Tony Blair už dává jasně najevo, že je přesvědčen o nutnosti výstavby nových jaderných reaktorů. Několik členů jeho vlády, například Margaret Beckettová (ministryně zahraničí), Peter Hain (ministr pro Severní Irsko) či Hilary Bennová (ministryně pro mezinárodní rozvoj), se ale k novým reaktorům staví velmi zdrženlivě. Fakt, že jaderná energetika zatíží státní rozpočet o dalšími dvaceti miliardami liber, patrně jejich odmítavý postoj posílí.

Britské ministerstvo financí má o budování dalších jaderných elektráren vážné pochybnosti z toho důvodu, že náklady na jejich stavbu i likvidaci neustále rostou. Nezávislí experti se vyjadřují, že tyto pochybnosti jsou oprávněné a že zvýšení rozpočtu na likvidaci stávajících reaktorů a uložení jejich odpadů na 90 miliard liber je na místě. Jeden vysoce postavený činitel zdůraznil, že dosavadní odhad ve výši 70 miliard publikoval úřad NDA (Nuclear Decommissioning Authority), který sám upozorňoval, že může dojít k jeho dalšímu nárůstu. Vedle toho bude třeba ještě dalších 14 miliard liber na vyřazení a likvidaci osmi jaderných elektráren nyní provozovaných společností British Energy, plus vybudování podzemního úložiště radioaktivních odpadů přijde na dalších 15 až 20 miliard liber. Ministr financí prohlásil: "Ve světle těchto čísel je budoucí jaderný program značně nepřitažlivý."

Nové jaderné elektrárny mají být budovány soukromými subjekty a bankami. Avšak už nyní je zřejmé, že investoři i provozovatelé budou po vládě žádat řadu kompenzací za rizika, která tyto projekty představují: dlouhé schvalovací řízení, možnost poklesu cen elektřiny na mezinárodním trhu, finanční bankrot (kterým už prošla firma British Energy) a eskalace nákladů na vyřazování elektráren z provozu a jejich likvidaci.

Svaz jaderného průmyslu (Nuclear Industry Association) už formuloval požadavek, aby nová energetická strategie zajistila zkrácené schvalovací řízení, zavedla mechanismus nutící spotřebitele platit za elektřinu z jaderných elektráren určitou minimální cenu, a stanovila limit pro částku, kterou provozovatel bude muset přispívat na likvidaci elektráren po ukončení jejich provozu.