Velvyslanec, Kenneth Brill, se akreditoval u většiny ostatních mezinárodních organizací, které mají sídlo v rakouském hlavním městě, ale nikoliv u Organizace pro smlouvu o zákazu jaderných zkoušek (Comprehensive Test Ban Treaty Organisation, CTBTO).

Na dotaz ve Washingtonu tvrdil činitel amerického ministerstva zahraničních věcí, že se Brill časem i u této organizace akredituje, a poukázal na to, že na jednání této organizace budou jiní američtí delegáti. Jenže zdroj v CTBTO konstatoval: "Něco takového se stalo poprvé za pět let existence této organizace."

Je obtížné, poznamenává autor, považovat oslabení role Spojených států u CTBTO za náhodu. Bushova vláda dala jasně najevo, že považuje tuto organizaci ve světě po ukončení studené války za překážku své bezpečnosti. Spojené státy uvažují o výrobě celé řady nových jaderných zbraní, včetně nízkovýkonných "bunker-busters", ničitelů bunkrů, a dokonce včetně raket pro systém raketové obrany.

Senát tuto dohodu odmítl v roce 1999 ratifikovat a v budoucnu ji těžko ratifikuje. Jestřábové v Senátu a v samotné americké vládě se snaží přesvědčit Bílý dům, aby zrušil americké financování CTBTO - tato organizace se postupně snaží vytvořit síť monitorů po celém světě, které by vyvolaly poplach, kdyby došlo k detonaci jaderné bomby. Americkému ministerstvu zahraničních věcí se podařilo dosáhnout kompromisu v tom smyslu, že Spojené státy mají souhlasit s financováním samotného monitorovacího systému, nikoliv však byrokracie ve Vídni. Není vyloučeno, že to, že se americký velvyslanec nyní ve Vídni u této organizace neakreditoval, je dalším krokem americké vlády v rozvazování styků s touto organizací.

Znepokojujícím vývojem ve věci nerozšiřování jaderných zbraní je vznikající kontroverze ohledně toho, že se Spojené státy chystají odstranit brazilského šéfa Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) José Bustaniho. Američané Bustaniho kritizují za celou řadu údajných hříchů, včetně špatného finančního managementu, arogance a protekcionářství. To zní jako typická organizace OSN, jenže Bustani obviňuje Spojené státy, že se ho snaží "svrhnout" protože se odvážil požadovat inspekci i amerických továren na výrobu chemických zbraní. Činitelé OPCW také poukazují na to, že se kontroverze týká i Iráku. OPCW nabídlo, že bude provádět inspekce chemických zbraní v Iráku, ale Spojené státy požadují, pokud se tam tyto inspekce mají vůbec konat, aby je prováděla UNMOVIC, organizace expertů vytvořená zvlášť pro vyšetřování Iráku, která přímo odpovídá Radě bezpečnosti OSN. Ať už jsou americké motivy jakékoliv, Spojené státy jsou rozhodnuty zbavit se Bustaniho.

V březnu se hlasovalo na popud USA o důvěře Bustaniho, 17 států hlasovalo pro jeho odvolání, 18 se zdrželo hlasování a pět hlasovalo v jeho prospěch (Čína, Rusko, Írán, Kuba a Brazílie). Obě strany tvrdily, že vyhrály, a Bustani zůstal ve funkci.

Nyní požadují Spojené státy hlasování všech 145 členů organizace, první takové hlasování od jejího založení v roce 1997 - má se konat v neděli. Dojde pravděpodobně k ostré kontroverzi a nebude se zkoumat jen Bustaniho styl řízení. Konflikt mezi multilateralismem, se všemi jeho nedokonalostmi, a Washingtonem, poskytne jasnější informace o tom, jaké jsou vlastně úmysly Bushovy vlády ohledně mezinárodní kolektivní bezpečnosti.