Kniha, která musí vyjít česky

25. 5. 2016



Takže vaši příbuzní budou muset dát dohromady 1600 dolarů retrospektivní platby za cestu přes poušť. A jestliže vaši příbuzní nemají peníze, pašeráci vás budou mučit, zatímco vaše rodina to bude poslouchat v telefonu. Jednoho somálského uprchlíka takto bili holí a pažbou pušky každý den měsíc. Adam čekal šest měsíců a za trest byl donucen stát v horkém libyjském slunci na jedné noze dvanáct hodin denně. V této chvíli v našem rozhovoru na Sicílii se Adamův úsměv promění v grimasu. Přestane se dívat na mě a na mého tlumočníka, Abdelfataha, a začne civět do země. Po krátkém pokusu to udržet vevnitř se začne třást a pak vzlykat.

Pochopit skutečnou hrůzu Sahary, musíte jít po východní trase, která vede ze Súdánu. Poté,co opustili Agadez, lidé jsou často unášeni a mučeni pašeráky. /...) A pak jsou tam bandité, ozbrojené bojůvky a pohraniční stráže. Adam, eritrejský teenager, se setkal s nimi všemi, když cestoval přes poušť ve věku patnácti let. Setkal jsem se s Adamem na Sicílii, několik dní poté, co ho zachránili ve Středozemním moři. Má sebevědomý úsměv a mluví jasným, plynulým způsobem, který skrývá hrůzuy, které popisuje, i překvapivě mladý věk, v němž je zažil. Je vysoký sotva 150 centimetrů, je to spíš dítě než teenager, a během své pouštní cesty z Eritreje zažil více traumat, než většina z nás zažije za celý život.

Cesta, kterou se vydal, vede blízko bodu, kde se setkává hranice Súdánu, Libye a Egypta. Jak se jeho konvoj třinácti toyot blížíl k Egyptu, egyptská policie na něj začala střílet. Sjeli tedy z cesty, aby se vyhnuli Egypťanům a ztratili se. Několik Adamových přátel zemřelo žízní. Dál na severu, v Libyi, narazili na džihádistické bojůvky, jimž nedali pašeráci úplatek - a ty okamžiotě začali na ně také střílet. Zemřeli další uprchlíci - a jeden pašerák.

Italské námořnictvo zachránilo 500 uprchlíků, převrhl se pašerácký člun

25. 5. 2016

Ve středu uniklo o vlásek ve Středozemním moři více než 500 lidí utopení, poté, co se převrátil pašerácký člun. Scéna byla zachycena v sérii dramatických fotografií.

Jak se přibližovaly lodi italského námořnictva s cílem zachránit uprchlíky, loď se převrátila a shodila osoby na přeplněné palubě do vody. Při tom se nejméně pět lidí utopilo.

Avšak námořníkům se podařilo zachránit asi 550 životů, způsobem, který experti na migraci charakterizovali jako "zázračný".

Dopis Jesse Hughesovi: Neurážej hrdiny a přestaň s rasistickými nesmysly

25. 5. 2016



Jesse Hughes ze skupiny Eagles of Death Metal si v rozhovoru vymyslel, že na pařížském útoku v divadle Bataclan, k němuž došlo 13. listopadu 2015, se podíleli i jeho muslimští zaměstnanci. Říkal to už dříve, posléze se omluvil, že to byl blud způsobený traumatickým zážitkem. Nyní už se neomlouvá. Správa divadla jeho tvrzení ostře odmítla.

Deník Guardian publikoval otevřený dopis Jesse Hughesovi od Araba Ismael El Irakiho, nadšence pro rockovou hudbu, který při inkriminovaném představení byl a přežil. Dopis byl původně zveřejněn na Facebooku.

Tvrdíš, Jesse, že bezpečnostní zaměstnanci v divadle Bataclan o útocích předem věděli a varovali před nimi všechny Araby, které uviděli.

Jsem na fotografii, pořízené těsně před útokem, a vypadám jako typický Arab. Nikdo nevypadá více muslimsky než já. Avšak to tvoje velké zlé muslimské spiknutí mě jaksi minulo. Sakra, oni mě zapomněli varovat. Také zapomněli varovat Džamilu a všechny ostatní Araby, kteří v tom divadle byli té noci povražděni. Zapomněli varovat mého marockého spoluobčana Amina, který byl také zastřelen. A o několik týdnů později zapomněli varovat Leilu, dalšího Marokánce,. který byl usmrcen při útokovu Ouagadougou. Je to tedy neschopné muslimské mezinárodní spiknutí. Nikoho nedokáží varovat efektivně.

Svoboda a veřejný zájem

25. 5. 2016 / Boris Cvek

Kolem přijímání protikuřáckého zákona se opět otevřely v České republice velmi obvyklé spory o tom, co je svoboda a její omezování. Jakožto člověk, který se hlásí k liberalismu, vysoce oceňuji osvobození člověka od poručnictví státu. Stát tu má být pro člověka a nikoli člověk pro stát. Problém ovšem nastává v okamžiku, kdy jeden člověk má respektovat svobodu jiného.

Rozhovor Britských listů 58:

Jsou dnes tradiční média zajatci sociálních sítí?

20. 5. 2016





S Tomášem Trampotou, sociologem médii z pražské Karlovy univerzity, hovoří v tomto rozhovoru Britských listů Bohumil Kartous o tom, jak výrazně se dostávají tradiční média do vleku pitomostí šířených na sociálních sítích a jak se to může v budoucnu změnit. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 20. května 2016.

I vy můžete mít na Regionální televizi před vysíláním Rozhovoru Britských listů za velmi rozumnou cenu svou reklamu. Televize má dosah na půl milionu diváků. Napište si o podrobnosti na adresu redakce@blisty.cz.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Setkání v Edinburku po třiceti letech

25. 5. 2016 / Jan Čulík



Vlevo Daniela a Tomáš Bísek na sředeční akci v Edinburku. Akcí provázel John Miller, bývalý moderátor všeobecného shromáždění Church of Scotland a dávný Bískův spolužák z USA

Ve středu se v Augustinově středisku na George IV Bridge v Edinburku konal křest anglického vydání knihy českého evangelického faráře a disidenta Tomáše Bíska, který se za normalizace stal terčem pronásledování české tajné policie a jako signatář Charty 77 byl s celou rodinou v roce 1985 nucen vystěhovat se do Skotska.

Žili zpočátku v novém městě nedaleko Glasgowa jménem Cumbernauld, kde se Bíska ujala skotská protestanská církev Church of Scotland a zaměstnala ho jako faráře. Ke konci svého pobytu ve Skotsku pracovali Bískovi v Iona Community, na ostrůvku Iona v severozápadním Skotsku, kam do Británie přišlo ve středověku prostřednictvím svatého Columby křesťanství.

Daniela i Tomáš Bískovi byli před odjezdem z Československa do Británie zbaveni československého občanství. Jejich čtyři děti ale ne, a ty i ze Skotska po emigraci pravidelně jezdili - bez rodičů - na celé léto na prázdniny do Čech. Jak na edinburském setkání svědčila jedna z Bískových dcer, "vůbec jsme netušili, že nás taky zpátky do Skotska za rodiči nemusejí československé úřady pustit".

Pro Bískovy děti i pro Danielu a Tomáše Bískovi nebyl příchod do Skotska zrovna lehký. Dětem se stýskalo po českých kamarádech, rodina zápolila s cizím jazykem. Přesto se jich skotská církev Church of Scotland neuvěřitelným způsobem ujala a poskytla jim domov i útočiště. Jak to vyjádřila jedna skotská přítomná: "Když Bískovi měli v tom pětaosmdesátém roce přijet, starali jsme se o to, jak jim můžeme pomoci a co asi všechno budou potřebovat. Neuvědomili jsme si, jak nesmírně obohatí život nás všech."

Edinburské setkání nad anglickým vydáním Bískovy knihy (která r. 2012 vyšla i česky, v nakladatelství Kalich, pod názve  Ohledávání, doma, ve Skotsku a zase doma) bylo nesmírně dojemné. Vyplynulo z něho, jak obtížné je to pro jakéhokoliv emigranta či uprchlíka přijít do jiné země. Všichni přítomní si to uvědomovali.

Zajímavé je, že všechny čtyři děti Bískových i jejich vnoučata však dnes žijí v Británii. Jak řekla jedna dcera: "Skotsko je pro mě dnes víc domovem než Česká republika." Jeden syn Tomáše Bíska otci poděkoval, že se v sedmdesátých a osmdesátých letech zachoval správně a čestně. To, že byla rodina vyhoštěna z Československa, bylo tehdy traumatické, ale v důsledku toho, že otec jednal správně, se jeho dětem dnes vede v Británii dobře. Syn za to otci poděkoval.

Na pražském Jižním městě se Bískovi snažili vést centrum pro chudé lidi a bezdomovce. Rozhodnutím činitelů městské správy v Praze 11 z ODS, pánů Mlejnského a Janečka bylo centrum zrušeno. Nebylo prý záhodno, aby střediska měli možnost využívat Romové.

Eurozóna v noci poskytla Řecku půjčku 10,3 miliard euro

25. 5. 2016

Činitelé EU schválili rozhodnutí poskytnout Řecku 10,3 miliard euro v dalším záchranném balíčku. Mezinárodní měnový fond však musel podstatnou měrou ustoupit od svého požadavku, aby Řecku byl poskytnut odpis dluhů. Německo to odmítlo povolit.

MMF varoval, že Řecko bude zatíženo stále rostoucími poplatky za své půjčky. Německo však odmítlo odpis řeckých dluhů předem a prosadilo, že se o něm bude jednat až před koncem nynějšího "záchranného" programu, v polovině roku 2018.

Několik ministrů financí eurozóny souhlasilo, že Řecko udělalo dost na to, aby mohlo dostat další záchranný šek. Vláda strany Syriza, kterou vede Alexis Tsipras, prosadila v parlamentě opatření k zvýšení státních příjmů, včetně zvýšení daní za kávu, tabák, používání internetu a vyšší DPH. Provedla také nepopulární důchodovou reformu a založila privatizační fond k odprodeji státního kapitálu, který se má stát jistinou za půjčky.

MMF však před schůzkou vydal ostré prohlášení, v němž varoval, že Řecko bez odpisu dluhů nedokáže splnit podmínky současného záchranného balíčku. Podle předpovědi MMF bude Řecko v roce 2050 zatíženo dluhy ve výši 250 procent svého HDP, pokud dluhy nebudou podstatnou měrou "restrukturalizovány". To znamená, že by za ně Řecko mělo platit nižší úrok a mělo by dojít k restrukturalizaci splátek.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Helle Thorning-Schmidt: "Není možné, aby ženy a děti a staří lidé dlouhodobě spali na polích. Evropa musí jednat"

25. 5. 2016

Zoe Gilchrist, britská studentka, strávila v Idomeni jako pomocník posledních pět měsíců. Toto řekla v rozhlase BBC:

"Nedá se tam absolutně nic dělat, kromě toho, že stojíte ve frontách. Na jídlo, na čisté spodní prádlo nebo čekáte, než se dostanete ke kohoutku s vodou, protože tady prostě není dostatečná infrastruktura a je nedostatek všeho. Řecko nemá kapacitu na to, aby si poradilo s 52 000 uprchlíky, kteří tam nyní uvízli. Takže pro lidi v Idomeni je život teď jen nuda a stání ve frontách.

Mnoho místních vesničanů otevřelo své příbytky uprchlíkům, aby se tam mohli u nich osprchovat. V médiích jsou záběry útoků slzným plynem a záběry absolutního zoufalství, takže lidi vědí, jak to tu vypadá, a s uprchlíky široce sympatizují.

Není to jejich volba. Nikdo z nich nechce být v Řecku.

Ten den toho útoku slzným plynem byl šílený. Lítala jsem prostě jen kolem. Nutila jsem lidi, aby vdechovali citrón, aby přestali plakat. A snažila jsem je zachránit, než omdlí."

Moderátorka: Tlak na Řecko vyvolává otázky, jakým způsobem se stále staví k uprchlické krizi Evropská unie. Loni přislíbily členské země EU, že přijmou na své území 860 000 uprchlíků z Řecka a z Itálie, avšak do dneška 23 zemí, které se na přijímání uprchlíků podílejí, daly k dispozici jen 7700 míst.

Helle Thorning-Schmidt byla dánskou premiérkou. Nyní je generální ředitelkou charitativní organizace Save the Children International:



Helle Thorning-Schmidt, bývalá dánská premiérka, nynější ředitelka humanitární organizace Save the Children International

Řecká policie likviduje Idomeni

24. 5. 2016

Policie likviduje největší neoficiální uprchlický tábor v Evropě, kde setrvávalo více než 8000 lidí. Tisíce uprchlíků a migrantů uvízly v provizorním táboře v Idomeni poté, co Makedonie v březnu uzavřela hranice. Autobusy dopravují uprchlíky do nedostavěných táborů nedaleko Soluně.

Armádní tábory nejsou pro uprchlíky z Idomeni připraveny

24. 5. 2016

Armádní tábory, které byly otevřeny v posledních deseti dnech a kam Řekové plánují uprchlíky z Idomeni přemístit, jsou dle dobrovolníků i UNHCR v nepřijatelném stavu. Podmínky pro život v nich jsou výrazně horší než v provizorním kempu Idomeni, jak potvrzují čeští koordinátoři Pomáháme lidem na útěku, kteří nové kempy navštívili.

V táboře Sindos, kde je již nyní přibližně 500 uprchlíků, není zavedena pitná voda. Do budov, kde mají uprchlíci bydlet, na několika místech zatéká, kolem budov jsou nebezpečné hromady kovového šrotu. Přístup k lékařské péči v těchto nových táborech je naprosto minimální, pouze několik hodin týdně. Navíc strava, poskytovaná armádou, se skládá z jednoho, stále stejného a  navíc velmi nekvalitního pokrmu,” říká koordinátorka Marcela Janáčková ze spolku Pomáháme lidem na útěku.

Bodláky Václava Duška

Tluče bubeníček - vrata zavřena

25. 5. 2016 / Václav Dušek

Bubeníček s malým bé, prosím, aby nedošlo k mejlce s hejtmanem Bubeníčkem. My budujeme kapitalistický chodník - Praha - Brusel - Prčice! Divnodějů přehršel, kasuáří krasavci se natřásají v ohradnících postavených voličstvem, jak jinak, než z lásky, před krasavci praskají broušená benátská zrcadla, plachtění harpyjí nad kořistí jest nezapomenutelným divadlem; komanda slizounů obráží terén - ještě lze cosi pěkného šlohnout, právně zašantročit, polehoučku zpeněžit, obstarat milenou rodinku i rozvernou milenku - a volič s otevřenou papulou nevěří vlastním očím - hle, bývalý správný chlap, nyní ventra kradoucí z bývalého společného koláče. Podobá se údajně prezidentskému kandidátu s vlasy ve tvaru topinky.

O vzestupu národního socialismu - nebo xenofobního populismu?

24. 5. 2016

Nemělo by se tomuto novému politickému jevu spíše říkat "xenofobní populismus", ptá se Andrew Stroehlein:

Skutečnost, že v Rakousku téměř vyhrál prezidentské volby ultrapravicový kandidát Manfred Hofer, dokazuje, že vzestup ultrapravice je vážný, argumentuje v deníku Washington Post Anne Applebaum. Poukazuje však na nový jev: ultrapravičáci v dnešních Evropě, jejichž popularita roste, jsou zároveň socialisté a etatisté: požadují silnou roli státu. To se týká jak Hofera, který hovoří nostalgicky o "všeněmecké kultuře", ale i např. Viktora Orbána v Maďarsku a Marine Le Penové ve Francii. Hofer odmítá neoliberální hospodářský konsensus a kritizuje zlo mezinárodního kapitalismu.

Vzniká nový, velmi populární směr národního socialismu - nacionalismus založený na přesvědčení, že stát by měl silně zasahovat do ekonomiky a zřejmě i do dalších sfér života společnosti.

Všechny tyto strany, ať jde o Polsko, Francii, Rakousko, Dánsko či Velkou Británii, se samozřejmě stavějí velmi nepřátelsky vůči uprchlíkům. V důsledku emocionálních protiuprchlických nálad začínají tyto ultrapravicové strany také získávat podporu voličů, které už nudí propodnikatelské postoje středolevicového socialismu i pragmatismus centristické pravice.

Centralizace, nacionalizace a uzavření hranic a ochranářství - to všechno se pro lidem, kteří si nepamatují, že už tady tohle všechno bylo, zdá nové a zajímavé. Málokdo si pamatuje, jakou to vyvolalo chudobu a jak obrovskou míru korupce.

Ještě méně lidí si pamatuje na to, co se stalo naposledy, když se sloučily mocné nacionalistické ideologie se státní kontrolou nad ekonomikou. Varování nefunguje a po tolika desetiletích se minulost stala jen otřepanou frází. Teď, v současnosti, lidé chtějí od politiky emocionální uspokojení, nikoliv rozumnou správu hospodářských záležitostí.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Novinky publikovaly neuvěřitelný titulek a la Árijský boj

24. 5. 2016

Toto je fašizující titulek  serveru Novinky o zásahu řecké policie proti uprchlickému táboru v Idomeni. Dokumentuje, že se veřejný diskurs v České republice, pokud ho tedy Novinky představují, opravdu nebezpečně posunuje k ultrapravici. Titulek připomíná Árijský boj. V článku není ani slova o tom, že Evropská unie porušila mezinárodní právo tím, že uprchlíky nechává uvíznout v Řecku. Zkusme si zaměnit - ponižující - slovo imigrant (Novinky zřejmě záměrně nepoužívají slovo "uprchlík") slovem žid:

Uprchlíci v Idomeni žijí dlouhé měsíce v otřesných podmínkách. Vážně tam onemocněly četné těhotné ženy, jimž v důsledku hrůzných podmínek v těle zemřel nenarozený plod.

Zřejmě nastane už brzo doba, kdy budou Novinky publikovat titulky typu:

"Zřízenci nutí židy k vstupu do plynových komor, avšak židům se tam nechce..."

Není třeba dodávat, že svým podtextem otřesně nenávistný článek, jaký Novinky pod tímto titulkem publikují, dále prohlubuje nesnášenlivou a xenofobní atmosféru v České republice. Což časem skutečně může vést k vzniku koncentračních táborů. Ten, kdo podporuje ultrapravicové tendence a normalizuje je, dává prostor budoucímu vítězství autoritářských ultrapravicových stran.

Evropa nesplnila slib, že přijme uprchlíky z Idomeni. Řecká policie se snaží tábor zrušit

24. 5. 2016

Podle dohody z loňského léta měli být uprchlíci z Idomeni přijati do jednotlivých členských zemí EU, tento příslib však EU nesplnila.

Řecká pořádková policie se pokouší vyprázdnit největší evropský neformální uprchlický tábor v Idomeni, kde na makedonsko-řecké hranici uvízly už dlouhé měsíce tisíce uprchlíků.

Novinářům a aktivistům byl do tábora zakázán přístup, avšak svědci hovoří o tom, že za úsvitu v úterý vstoupilo do tábora asi 400 pořádkových policistů a ti nařídili 8000 uprchlíků, aby odešli. Mnoho odjelo dobrovolně vládními autobusy a do osmi hodin ráno nepřišly zprávy o žádném násilí.

Idomeni byl přechod, kudy v roce 2015 přešly statisíce uprchlíků do Makedonie. Uprchlíci začali tábořit v Idomeni, když loni v listopadu makedonské úřady začaly bránit vstupu do země některým národnostem. V březnu Makedonie hranici uzavřela úplně. Idomeni se stal uprchlickým táborem a symbolem neschopnosti Evropy vyřešit uprchlickou krizi.

Řecké úřady se snaží už týdny přesunout lidi z Idomeni do oficiálních táborů v bývalých vojenských základnách. Mnoho uprchlíků však nechtělo odejít, protože doufali, že se hranice otevře, jiní doufali v pomoc pašeráků a mnozí se obávají věznění ve vládních uprchlických střediscích.

Frustrace v Evropě vede k nesmírně nebezpečné situaci

24. 5. 2016

Skutečnost, že Van der Bellen zvítězil v rakouských prezidentských volbách jen o minimální počet hlasů, znamená, že pro něho nebude vůbec lehké reprezentovat v následujících šesti letech Rakousko. Bude muset čelit hlubokým rozporům ve společnosti, v níž, jak se zdá, za posledních několika měsíců úplně zmizela středová politika, a došlo tak k nejvíce polarizovaným volbám v nedávné historii.

Od druhé světové války dominovaly v Rakousku v politice dvě hlavní politické strany - sociální demokraté a křesťanští konzervativci, píše rakouská komentátorka Julia Ebner.

Kdo v Rakousku podporuje Hofera

24. 5. 2016

Od minuty 1.55  této reportáže Channel Four News o výsledcích druhého kola prezidentských voleb v Rakousku uvidíte zajímavou sérii záběrů lidí, jací v Rakousku podporují Norberta Hofera ze Strany svobodných:

O potřebě mezináboženského dialogu

24. 5. 2016 / Kateřina Duchoňová

Ve vyhrocené společenské náladě, která ostře vystupuje proti příslušníkům jiných kultur či jiných náboženství, se čím dál více objevuje potřeba mezikulturního a mezináboženského dialogu. Informovanost o kulturních specifikách a zvláště o náboženských otázkách je většinou poměrně mizivá, a to potom odpovídá úrovni argumentace.

Zároveň status quo také přispívá k šíření dezinformací, strachu a násilí. Otázkou potom stále zůstává, kdo všechno má na tomto stavu zájem. V médiích se neustále objevují výroky kardinála Duky, prezidenta Zemana, členů Úsvitu přímé demokracie nebo Bloku proti islámu, na zpravodajských portálech je povětšinou možné se dočíst pouze o údajných negativech spojených s uprchlickou vlnou, o dalších útocích na ženy v Německu, o psychoterapeutovi ze Saúdské Arábie, který jako terapeutickou metodu doporučuje bití manželky zubním kartáčkem, o nespokojenosti iráckých křesťanů, kterým byl v České republice udělen azyl, o radikalizaci mladých lidí v západní Evropě a mnoho dalšího.

Samozřejmě soužití různých kultur přináší mnohá úskalí, nelze je zastírat, ale proč se stále generalizuje a neobjevuje se více informací například o aktivitách Sdružení pro integraci cizinců, které pravidelně pořádá interkulturní setkání.

Zemana nepůjde porazit bez voličů

23. 5. 2016 / Boris Cvek

Předpokládal bych, že pokud někdo bude chtít, aby byl současný prezident Miloš Zeman v příští přímé volbě prezidenta skutečně poražen nějakým umírněnějším kandidátem, bude pečlivě analyzovat myšlení voličů.

Nikdo jiný než voliči nemůže totiž prezidenta zvolit. Nemohou ho zvolit ani argumenty, ani morálka představitelů současného nebo minulého disentu. Demokracie totiž není nějak automaticky vláda těch dobrých a správných, naopak ti dobří a správní musí proměňovat společnost, pokud chtějí vládnout, a musí to udělat tak, aby to společnost přijala dobrovolně. Tedy musí pracovat se společenskou realitou.

Pokud považujete Britské listy za důležitý informační zdroj, předplaťte si je

19. 7. 2016

K udržení existence Britských listů potřebujeme příspěvky ve výši cca 60 000 Kč měsíčně. Tedy 200 Kč měsíčně od 300 čtenářů. Je na vás, zda Britské listy budou po dvaceti letech své nezávislé existence dál pokračovat. Jde o to, zda má česká společnost zájem o tento věcný, na nikom nezávislý zdroj informací z vnějšího světa,  anebo dá přednost nesmyslům, které šíří konspirační weby i většina domácích sdělovacích prostředků.

Jsme přesvědčeni, že přinášením nezávislých informací v dnešní situaci, kdy je většina českých médií v rukou oligarchů anebo ideologicky zaměřených aktivistů, kdy se velká část české společnosti v důsledku iracionálního strachu z jinakosti, kterou často z otevřených komerčních důvodů vyvolávají tato neseriozní média, děsivým způsobem propadá do nenávisti a rasismu a záměrně ignoruje fakta, je Britských listů zapotřebí více než kdy předtím v celé jejich téměř dvacetileté historii.

Jsme hrdi na to, že v českém prostředí jsou Britské listy jediným nezávislým médiem, které nemá vazby na žádné podnikatelské či skupinové zájmy a jehož existence spoléhá výlučně na drobnou finanční podporu od čtenářů. Děkujeme jim za to - prosíme, udržte to.

Pokud tento názor sdílíte, upozorňujeme, že Britské listy nemohou přežít bez pravidelných finančních příspěvků svých čtenářů. Toto není žádná frivolita, z příspěvků hradíme honoráře našich kmenových spolupracovníků a jsme hrdi na to, že nejsme závislí na žádné české ani zahraniční zájmové či manipulativní organizaci. Má-li to však fungovat trvale, potřebujeme i nadále systematickou finanční podporu veřejnosti. Přehled výdajů Britských listů pravidelně zveřejňujeme.

Prosíme, přispějte.

Informujte, prosíme, o existenci Britských listů své racionálně a kriticky uvažující přátele v české společnosti, schopné vnímat fakta. Jde do tuhého a lidé přístupní věcným informacím by měli vědět, kde je získávat, aby byli schopni korigovat šílený, iracionální většinový diskurs, který nyní zavedl velkou část české společnosti na nesmírně nebezpečnou cestu ke globální izolaci.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Příspěvky na provoz Britských listů je možno  zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2, nebo i z mobilního telefonu. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Pět tisíc let čínských dějin – anebo ne tak docela?

23. 5. 2016 / Lukáš Zádrapa

Spojení „pětitisícileté čínské dějiny“, „předlouhá pětitisíciletá čínská kultura“ a další drobné variace na toto téma se v posledních letech staly bez nadsázky zaklínadly čínského vládnoucího režimu. Tato mantra nezaznívá pouze v ČLR při nejrozmanitějších příležitostech a neprostupuje jen textovou produkci domácí, nýbrž je cílena i na zahraniční obecenstvo, a to snad ještě důsledněji, protože tomu se ČLR zpravidla snaží vlastní dějiny představit a zprostředkovat určitý obraz sebe sama. Dříve to bývalo spíše čtyři tisíce let, v současnosti se zase někdy setkáme už i s šesti tisíci lety. Působí to impozantně, dokud si ovšem neuvědomíme, že jsme v prvé řadě obětí propagačního triku.

Je třeba říci, že i kdyby se Číňané chlubili skutečnou délkou svých dějin, která je dost kratší, než jak praví heslo, a starobylostí své kultury, mohli bychom jim s uznáním poklepávat na ramena. Těžko může někdo zpochybnit, že se jedná o jednu z velkých civilizací, která už ve starověku předvedla pozoruhodné kulturní výkony a dosáhla řady úctyhodných výsledků. O to více tedy upoutává křečovitá snaha dnešního režimu posouvat počáteční bod stále do vzdálenější minulosti a čínské dějiny v oficiálním diskurzu prodlužovat. Čím to je, proč to dělá a jak je to vlastně s těmi tisíci let?

Dvě mezinárodní publikace, které stojí za pozornost

25. 5. 2016



V Británii právě vyšly dvě knížní publikace, na nichž se do určité míry podílel šéfredaktor Britských listů. Na žádost známého britského novináře, nositele novinářských cen, Richarda Askwithe z deníku Independent, Jan Čulík přehlédl jeho rukopis pozoruhodné knihy o Emilu Zátopkovi Every Day we Die a Little (Každý den trochu umíráme), Yellow Jersey Press, Londýn, 2016. Dále vyšla vysoce oceňovaná kniha globálně uznávaného světového novináře, také držitelé významných cen, Patricka Kingsleyho, reportéra deníku Guardian pro uprchlickou krizi, nazvaná The New Odyssey: The Story of Europe's Refugee Crisis (Nová Odysea: Příběh evropské uprchlické krize), Guardian Books a Faber and Faber, Londýn, 2016. Ta cituje článek Jana Čulíka "Meet Miloš Zeman – the Czech Republic’s answer to Donald Trump (Seznamte se s Milošem Zemanem - Donaldem Trumpem České republiky)", který vyšel na serveru The Conversation dne 9. prosince 2015.

Další indicie, jež napovídá, že by Trumpova zahraniční politika byla zhoubou

23. 5. 2016 / Daniel Veselý

Někteří levicoví komentátoři, příkladně John Pilger, mají za to, že Donald Trump by byl přijatelnější hlavou Spojených států než Hillary Clintonová, která už v praxi názorně předvedla, jak destruktivní by byla její zahraničněpolitická agenda, kdyby se stala prezidentkou USA ZDE . Avšak kontroverzní byznysman, jenž byl zprvu vůči americkému angažmá ve světě zdrženlivý, pro představu odmítl vyloučit nasazení jaderné bomby na Blízkém východě a v Evropě ZDE s tím, že si chce ponechat všechny karty na stole. Nyní se objevila další indicie, jež vnáší více světla do Trumpových vizí týkajících se role Washingtonu ve světě.

Turecko zadržuje vysoce kvalifikované syrské uprchlíky

24. 5. 2016

Německá média informují, že Ankara zakazuje univerzitním učitelům mezi syrskými uprchlíky, aby odcestovali do Evropy. Turecko už pohrozilo zrušením dohody o uprchlících, uzavřenou s EU v důsledku pokračující kontroverze ohledně návrhu bezvízových cest do EU pro turecké občany.

Lucemburský zástupce v EU si stěžoval, že Turecko posílá do Evropy jen "vážné zdravotnické případy uprchlíků jen s minimálním vzděláním". Na totéž si stěžuje Německo.

Podle informací z Německa, z Holandska a z Lucemburska odebírají turecké úřady cestovní povolení těm uprchlíkům, o nichž bylo zjištěno, že jsou to kvalifikovaní inženýři, lékaři či jiní pracovníci s vysokou kvalifikací.

Turecko oficiálně sdělilo Úřadu pro uprchlíky OSN, že podle dohody s EU už nebude dovoleno syrským univerzitním učitelům odcestovat do Evropy.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Britský tisk je tvrdě zaujatý ve prospěch odchodu Anglie z EU

23. 5. 2016 / Jan Čulík

Ukazuje se, že v nestabilní a nebezpečné situaci se stávají neetická, bulvární a populistická média vážnou hrozbou stabilitě a bezpečnosti země. Někteří čeští občané nemají absolutně soudnost, aby jim došlo, že spoluprací s rasistickými servery, specializujícími se na šíření iracionálních, emocionálních poplašných zpráv, si zadělávají na zničení demokracie ve své zemi, na což sami doplatí.

Podobně jako drtivá většina českých médií šíří rasistické a xenofobní nesmysly a poplašné neexistující zprávy o uprchlícich z Blízkého východu, britský především bulvární tisk je tvrdě zaujatý ve prospěch odchodu Anglie z EU.

Zjistila to v pondělí zveřejněná studie z Reuters Institute for the Study of Journalism. Zjistila, že 48 procent ze 928 zkoumaných článků o nadcházejícím britském referendu podporovalo odchod Anglie z EU a jen 27 procent podporovalo setrvání Anglie v EU.

Bylo také zjištěno, že tisk daleko častěji cituje konzervatívní než labouristické politiky. Konzervativní politiky citoval ve zkoumaných článcích v 69 procentech případů, labouristy ve 14 procentech.

Před nedávném obvinil britský tisk Alistair Campbell, bývalý tiskový mluvčí bývalého premiéra Tonyho Blaira, že šíří v Británii k vážné škodě země na příkaz tiskových oligarchů naprosté nesmysly, které hrozí zemi na desítky let poškodit.

Paralela s Českou republikou je absolutní.

Ukazuje se, že v nestabilní a nebezpečné situaci se stávají neetická, bulvární a populistická média vážnou hrozbou stabilitě a bezpečnosti země.

Výmluvným odstrašujícím příkladem jsou v České republice Parlamentní listy, v nichž z komerčních důvodů manipuluje nesmysly hloupější část české veřejnosti oligarcha vydělávající na hazardu. Někteří čeští občané nemají absolutně soudnost, aby jim došlo, že spoluprací s rasistickými servery, specializujícími se na šíření iracionálních, emocionálních poplašných zpráv, si zadělávají na zničení demokracie ve své zemi, na což sami doplatí.

Kdo ví, kdo z nich za pár málo let skončí v koncentráku.

V Británii zuří válka o to, zda budou vládnout mediální oligarchové anebo demokraticky zvolená vláda ZDE

Podrobnosti o britském průzkumu v angličtině ZDE

RASISMUS VE VELKÉ BRITÁNII:

Stoupenci odchodu EU z Velké Británie se uchýlili k zoufalým rasistickým pomluvám

21. 5. 2016



Oficiální kampaň za odchod Velké Británie z EU se stala terčem obvinění, že "rozdmychává oheň předsudků". Začala totiž šířit obvinění, že pokračující členství Británie v Evropské unii by britské občany ohrozilo "vyšší mírou kriminality z Turecka".

V předvečer fotbalového západu Anglie-Turecko v Manchesteru vydal euroskeptický konzervativní ministr spravedlnosti Michael Gove a kampaň "Vote Leave (Hlasujte pro odchod)" varování, v němž tvrdí, nejenže Turecko v nejbližší době vstoupí do EU, ale že turečtí občané zosobňují jako celek hrozbu britské bezpečnosti.

Brexitoví aktivisté hovoří o "vyšší míře kriminality" v Turecku a o rozšířeném vlastnictví zbraní v té zemi. Dodávají: "Vzhledem k tomu, že je porodnost v Turecku tak vysoká, dá se očekávat, že jen z Turecka v nadcházejících osmi letech přijde do Británie milion osob."

Praha je pro anglické opilce nejlevnější v Evropě

21. 5. 2016

Z 16 populárních evropských destinací pro dovolenou se Praha octla na prvním místě co do láce alkoholických nápojů pro turisty.

Britská turistická instituce Post Office Travel Money zjistila, že soubor dvanácti alkoholických nápojů stojí Brity v Praze jen 29 liber. Jedno pivo je tam stojí 1,26 liber, sklenice vína 1,57 liber a jedna tequila 1,73 liber (Libra je v současnosti cca 34 Kč. V Británii stojí jedno pivo většinou více než 3 libry, v zemích jako Francie či Švédsko až 7 či 9 euro. Alkoholické nápoje jsou v západních zemích ze sociálních důvodů těžce zdaňovány.)

Těchže dvanáct drinků stojí ve španělském pobřežním letovisku 72 liber.

Na druhém místě co do láce alkoholu se octl Budapešť (30 liber), na třetím místě Krakov (34 liber), na čtvrtém místě byla Riga (50 liber) a na pátém Tallinn (53 liber).

Podrobnosti v angličtině ZDE

Řečtí soudci rozhodli, že Turecko není bezpečnou zemí

21. 5. 2016

Řečtí soudci vydali verdikt, že syrský azylant nesmí být deportován zpět do Turecka, protože Turecko není bezpečnou zemí. Amnesty International zdůrazňuje, že toto soudní rozhodnutí zpochybnilo celou dohodu EU s Řeckem o návratu uprchlíků do Turecka.

AI poukazuje na to, že uprchlíci v Turecku nemají základní lidská práva a že jim hrozí riziko deportace do Sýrie.

Téhož dne, kdy byl vydán rozsudek řeckých soudců, deportovaly řecké a evropské úřady zpět do Turecka 51 migrantů.

Podle dohody uzavřené mezi Tureckem a EU mohou být migranti přicházející do Řecka deportováni zpět do Turecka, pokud tam nepožádají o azyl anebo pokud je jejich žádost o azyl odmítnuta. Od března, kdy byla tato dohoda uzavřena, bylo deportováno více než 400 osob.

Co mohlo být, kdyby se Češi nechovali jako blázni... Syrští uprchlíci vytvořili nový život pro upadající švédské město Malmö

21. 5. 2016

Uprchlíci, utíkající před válkou na Blízkém východě, přinesli do třetího největšího švédského města dynamickou kulturu a oživili tam podnikání



Když loni touto dobou vystoupil Fisal Abo Karaa z vlaku na hlavním nádraží ve švédském městě Malmö, vyčerpaný po dlouhé cestě vlakem a na člunu, vypadal jako všechny ostatní oběti strašlivé války v Sýrii.

Prosadil se v Malmö však až letos v dubnu, kdy tamější hlavní ulice naplnil zvuk syrských dud, bubnů a tance. Tehdy totiž otevřela své dveře Fisalova nová syrská restaurace, Jasmin Alsham, a stala se charakteristickým znakem hospodářského oživení, které do Švédska přinesly syrské peníze.

Fisal Abo Karaa a jeho společníci investovali v Malmö pět milionů švédských korun (14 milionů Kč) a proměnili to, co bývala Pizza Hut, v kopii domu z Damašku. Je to jedna z pěti nových syrských restaurací v Malmö, které tam otevřely za poslední rok. "Říká se tu, že přišli Syřani a chtějí skoupit všechno," vysvětluje Ibrahim, holič a člen kuřáckého klubu Nahawand šiša, kde se setkávají zavedení arabští podnikatelé v Malmö.

Saúdská Arábie svou extremistickou ideologií destabilizuje Kosovo a celý svět

22. 5. 2016

Extremističtí duchovní a tajné organizace proměnili Kosovo, kdysi tolerantní společnost, v ohnisko extremismu. Umírnění islámští duchovní proti saúdskoarabským penězům bojují neúspěšně. Vláda Saúdské Arábie investuje do Kosova obrovské finanční částky pro šíření wahhabismu - své extremistické ideologie. 314 lidí odešlo za poslední dva roku z Kosova k islámskému státu - je to největší počet na jednoho obyvatele v Evropě.

Ze saúdských diplomatických depeší, prozrazených r. 2015 serverem Wikileaks, vyplývá, že vláda Saúdské Arábie má tajný složitý systém financování mešit, islamistických středisek a saúdských islamistických ideologů, kteří šíří wahhabismus do Asie, do Evropy i do Afriky. Jen v New Delhi platí saúdská vláda 140 extremistických kazatelů.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Udělá Sanders Trumpa prezidentem?

23. 5. 2016


Nejoddanější příznivci amerického prezidentského kandidáta Bernieho Sanderse ho vyzývají, aby se o funkci ucházel jako třetí nestranický kandidát, pokud nezíská nominaci Demokratické strany. V takovém případě by volby zřejmě vyhrál Donald Trump.

Bodláky Václava Duška

Milujte ženy - nebudete litovat aneb Jourová na Hrad

23. 5. 2016 / Václav Dušek

Mít v čele státu prezidentku, úleva! V politickém kompostu stěží nalezneme kandidáta vhodného usednout do pražského hradu, dotýkat se prackama vzácných klenotů z doby našeho slavného panovníka Karla IV., onoho politického orla, milovníka chutného božího vína, rozkvetlých dívek a žen, ostrých mužných soubojů, obdivuhodného stavitele, bystrého buditele, úžasného myslitele, tvrdého uchvatitele, císaře římského a krále českého - od mládí žil opěvovaný rek v tvrdých podmínkách, pražádné rozmazlování, naopak.

Antisemitská prohlášení dívky, jejíž selfie před xenofobní demonstrací obletělo sociální sítě

23. 5. 2016

Zakia Belkhiri, dívka, jejíž selfie před protimuslimskou demonstrací krajně pravicového belgického hnutí Vlaams Belang  se stalo před pár dny hitem sociálních sítí, odůvodnila svůj čin tím, že chce sdílet "radost a mír". Ikonický snímek byl masivně šířen na sociálních sítích a dostal se do mnoha světových médií.

BBC se následně ptala autorky fotografie na její pohnutky. Kromě již zmíněného sdílení radosti a míru Belkhiri e-mailem odpověděla, že chtěla dát najevo, že "věci mohou být jinak, že můžeme žít spolu, nikoliv vedle sebe". 

Následně však vyšlo najevo, že dnes dvaadvacetiletá dívka před  časem publikovala na svých digitálních profilech nepřijatelné antisemitské výroky. V jednom z tweetů, z listopadu 2012, píše: 

"Hitler nezabil všechny židy, nějaké nechal. To proto, abychom věděli, proč je zabíjel."

V jiném postu na Facebooku z března 2014, když jí bylo dvacet, nejprve použila pro židy sprosté slovo a pak dodala: "Jak já je nenávidím". 

Než Zakia Belkhiri vymazala svůj účet na Twitteru, pokusila se obhajovat se:



"To byl můj názor před mnoha lety a týkal se tehdy jen sionistů, kteří šíří nenávist a ne lásku, takže všem ostatním židům: pokoj nechť je s vámi." Zároveň Zakia Belkhiri také znovu zveřejnila už podruhé na Twitteru video z YouTube, na němž dva přátelé, oblečení jako ortodoxní žid a jako muslim v arabském oděvu procházejí New Yorkem a zkoumají tak reakce veřejnosti:

Jenže výše zmíněný "opravný" výrok na Twitteru lidi ještě více rozzuřil. Ptali se "Máš na mysli, že tedy židé sionisté zaslouží smrt"?

Na další dotazy BBC Zakia Belkhiri doposud nereagovala.

Kompletní text v angličtině ZDE

Internetový deník Echo 24 primitivně manipuluje článkem BBC

Zlý sen o mediální negramotnosti, digitálních stopách a unáhlených interpretacích

23. 5. 2016 / Bohumil Kartous

Nejprve se z ní stala hvězda internetu, když se s hidžábem na hlavě vyfotila s pozadím tvořeným transparenty protimuslimské demonstrace vlámských xenofobů. Jen pár dnů na to je globálně opovrhována za své antisemitské výroky, které ve svém teenagerském věku zveřejnila na sociálních sítích. Z oslavy "radosti a míru" se mrknutím digitálního oka stal další "skálopevný" důkaz pro ty, kdo by místo Židů raději vyhladili muslimy. Že to celé vzniklo jako mediální "hype", zbytečně a oboustranně přehnanými, významově nadopovanými interpretacemi zkreslené simulakrum, si už nikdo neuvědomuje.

Češi jsou do sebe zahledění pitomci?

23. 5. 2016

Pamatuju si, jak na mě nejvíc mocně zapůsobil Berlín a Londýn, kde mě (odpůrci ať přestanou číst) naprosto a od první chvíle fascinoval multikulturalismus, to jak různé rasy, národy, etnika a náboženské skupiny dokážou žít vedle sebe. Nic takového jsem u nás nezažil a neviděl, o to byly prožitky silnější a o to víc si je živě pamatuji. Úžasný a pozitivní pocit ze světa bez zábran a bez předsudků.

Dobrý den pane Čulíku, v článku "Co vede tolik Čechů že se chovají jako svině?" pokládáte otázku zda-li může někdo vysvětlit, co vede tolik Čechů aby se chovali jako svině?

Já osobně si myslím, že odpověď je nasnadě, píše Michal Dajč. I když to dnes už tolik nevypadá, tak stále je pravda, že většina Čechů nikam nejezdí, nejdál na Slovensko či maximálně těsně do příhraničních oblastí nakupovat. Nemyslím teď že by nejezdili na dovolenou, v tom jsou určitě Češi mistři, vytelit se pár metrů za hotelem na pláži v Itálii, Turecku, Řecku to umí každý idiot. Problém je v tom, že většinu Čechů nezajímá žádný přesah, chtějí jet na dovolenou, tam si "užívat", utrácet našetřené nebo půjčené peníze, aby se mohli cítit jako boháči nebo něco víc? Nevím. Nikoho ale nezajímá a nenapadne jak doopravdy žijí v té které zemi obyčejní lidé jako jsou oni sami. To je ta cesta pochopení mezi národy, názory, mentalitami a i náboženstvími.

Co vede tolik Čechů, že se chovají jako svině?

23. 5. 2016 / Jan Čulík

Určitá část českého národa se zjevně záměrně a samovolně vylučuje z civilizovaného světa. Děsivé ale je, že netolerantní a xenofobní hysterii zcela plánovitě a systematicky českou společností šíří domácí česká média, a to většinou na základě zkreslených nebo zcela vymyšlených informací. Tak se to stalo i v tomto případě, kdy server Echo 24 zmanipuloval zprávu o antisemitském výroku jedné dívky.

Je ohromující a ostudné, s jakou nenávistnou škodolibostí přinášejí české servery informaci o tom, že vyšlo najevo, že dvaadvacetiletá muslimská dívka, která se vyfotografovala "ve jménu pokoje a lásky" před xenofobní demonstrací ultrapravicových nenávistníků, před časerm jako teenagerka zveřejnila na Twitteru rasistické výroky, jímiž vyjádřila svou nenávist k židům.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za duben 2016

15. 5. 2016

V dubnu 2016  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 55 080 Kč.   Příjem z reklamy byl 6254 Kč.

Zůstatek byl koncem dubna 2016 128 923.08 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

V Londýně zvolili muslimského primátora labouristu Sadiqa Khana | Panama Papers | Násilné útoky v Bruselu, 22. března 2016 | Žhářský útok na pražské centrum Klinika | Sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem | Útoky v Paříži, listopad 2015 | Imigrace do Evropy | Filmový festival v Karlových Varech 2015 | Zavraždění ruského opozičního politika Borise Němcova | Ukrajina | Rusko za Vladimíra Putina | Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Český film | Útok na časopis Charlie Hebdo | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák