Ruský velvyslanec v Londýně:

Za pět měsíců ruských náletů v Sýrii jsme neusmrtili jediného civilistu

16. 3. 2016

Russian Ambassador questioned on Syria bombings

“Are you saying there's not a single civilian been killed in this entire five-month campaign?”Cathy Newman questions the Russian Ambassador on how many deaths were caused by the country's bombing campaign in support of the Assad regime in Syria.

Posted by Channel 4 News on Tuesday, March 15, 2016

Moderátorka: Britský ministr obrany Philip Hammond řekl, že jste zřejmě spáchali strašlivé válečné zločiny bombardováním nemocnic. Padesát lidí bylo usmrceno jen minulý měsíc.

Ruský velvyslanec v Londýně Alexander Jakovenko: To je naprosto nezdokladováno.

Rozhovor Britských listů 48:

Jak se zbavit stereotypu vnímání

11. 3. 2016



V tomto rozhovoru Britských listů hovoří Jan Čulík s filmovým dokumentaristou Vítem Klusákem o filmech Český mír, Svobodu pro Smetanu a Spříznění přímou volbou a o tom, co motivuje Víta Klusáka a Filipa Remundu k jejich filmové práci. Avšak je česká společnost vůbec schopna jejich tázání vnímat? Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 11. března 2016.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Kotleba zakázal divadelní představení rovnou v jeho průběhu

16. 3. 2016

Šlo o protiválečnou hru srbského autora MIloše Nikoliće "Kováři". Kotleba si představení původně objednal od DIvadla Jana Chalúpky v Brezně jakou součást akce, při níž měl odměňovat učitele. Seděl v hledišti a když mu hra připadla "příliš vulgární" přiměl pracovnici školského odboru magistrátu, aby hru okamžitě, během jejího průběhu zarazila.

Podrobnosti ZDE

Novinky: Mladí lidé se po celé Evropě bojí extremistů, a tak se houfně stěhují do České republiky!

16. 3. 2016 / Jan Čulík



Jiří Vavroň a Jindřich Ginter prohlubují na Novinkách ve středu nesmyslnou představu, že je celá západní Evropa zoufalá nad příchodem imigrantů a mladí lidé ze Západu se tam už necítí bezpečně, a tak se uchylují do České republiky. Je to pořád v rámci šíření toho absurdního diskursu v českých médiích, že celá Evropa odmítá uprchlíky a konečně se ukázalo, že středoevropské země měly při jejich odmítání pravdu. Realita je naprosto opačná: středoevropské země si svým iracionálním odporem k uprchlíkům vytvořily celosvětově pověst nepřátelských a neatraktivních zemí. Bohužel, média to české veřejnosti zapomněla sdělit.

Musím říci, že jsem o tom, jak všichni mladí lidé prchají ze západní Evropy před "imigrantským terorismem", v relativně xenofobní Velké Británii (přesně řečeno Anglii, Skoti jsou vůči cizincům velmi vstřícní!) v životě neslyšel. Pohybuji se mezi mladými lidmi na univerzitě a musím říci, že většina z nich netuší, že vůbec nějaká Česká republika existuje, a představa, že by se necítili v Británii bezpečně, je komická.

Podle statistiky Eurostatu z roku 2014 (nejnovější data k dispozici) byla Česká republika co do počtu cizinců žijících na jejím území na 19. místě ze všech 28 členských zemí EU. V ČR žila v roce 2014 asi 4 procenta cizinců, z toho 1,5 procenta cizinců z jiných zemí Evropské unie.

Plán, který EU schválila Turecku, je nebezpečný a nerealistický:

Fungují "bezpečné zóny" v zemích postižených konfliktem?

16. 3. 2016


Evropští lídři minulý týden podpořili dlouhodobě předkládaný turecký návrh na vytvoření takzvané bezpečné zóny v Sýrii. Zde by měli nalézt útočiště a pomoc civilisté vysídlení v důsledku bojů, aniž by museli opustit zemi, napsala Kristy Siegfriedová.

Čtyři policisté byli zraněni při protiteroristické razii v Bruselu

16. 3. 2016

Manhunt in Belgium after terror raid

A manhunt is launched after three police officers were injured in an anti-terror raid in Brussels linked to November's Paris attacks.The Belgian security forces are hunting at least one fugitive and parts of Brussels are in lockdown.http://www.channel4.com/news/brussels-terror-raid-police-officers-injured

Posted by Channel 4 News on Tuesday, March 15, 2016

Jednoho ostřelovače v bruselském bytu usmrtila v pondělí policie, poté, co se policejní razie, zorganizovaná belgickými a francouzskými policisty vyšetřujícími listopadové pařížské útoky, setkala s těžkou palbou, při níž byli zraněni čtyři policisté.

Činitel uvedl, že poté, co policie vnikla do bytu v jižním Bruselu ve čtvrti Forest, nalezla tam ostřelovačovu mrtvolu.

Policie zahájila razii v úterý odpoledne.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Systém kontroly šíření jaderných zbraní nefunguje. Je načase vzít to na vědomí

16. 3. 2016 / Karel Dolejší


Severní Korea navzdory výzvám institucionalizovaných jaderných mocností oznámila další testy jaderné zbraně a balistických raket ZDE. Má před očima názorný příklad Libye, která se zbraní hromadného ničení vzdala a dočkala se invaze ZDE. Andreas Umland podrobně vysvětluje na příkladě Ukrajiny, že vzdát se jaderných zbraní výměnou za bezcenné záruky jaderného klubu je postup, který zřejmě již nikdo nebude ochoten zopakovat ZDE.

Prosíme, nezapomínejte na finanční podporu Britských listů

10. 3. 2016

Vážení čtenáři,

je nám to blbé připomínat, ale pokud si přejete aby Britské listy přinášely do českého prostředí informace z otevřeného světa a narušovaly - tak jak to letos dělají už dvacátý rok - uzavřený, často na nesmyslech vybudovaný narativ, převládající od normalizačního období v České republice - je nezbytné, abyste finančně přispívali na jejich provoz aspoň minimálními částkami.

To, jak reagují mnozí občané, jak tolerují a šíří a podporují rasismus a nenávist, je šokující. Mimo jiné je to také i pro ně samotné nesmírně nebezpečné. Považujeme za svou povinnost proti tomu rázně vystupovat.

Snažíme se samozřejmě udržovat své výdaje na minimu - za provoz serveru už léta neplatíme nic, v důsledku vstřícnosti našeho pražského správce sítí. Rádi bychom mu také veřejně poděkovali, že léta z vlastní kapsy hradí výdaje na elektřinu, které v důsledku relativně vysoké čtenosti Britských listů náš server spotřebovává - my sami nemáme zdroje na to, abychom to uhradili.

Máme však v současnosti tři čtyři vynikající spolupracovníky, jimž musíme samozřejmě za odvedenou práci platit aspoň zcela minimální honorář. Nemohou pro nás pracovat zadarmo.

Prosíme, nezapomínejte tedy, že Britské listy nemohou být vydávány bez finanční podpory svých čtenářů. Na jejich provoz potřebujeme přibližně 60 000 Kč měsíčně a nejméně dvě třetiny z této částky se musejí sebrat. Ostatní vyděláváme reklamou.

Bez toho server nemůže fungovat, je to tedy na vás.

Vydáváme Britské listy jako veřejnoprávní službu českým občanům, k nimž se normálně běžný kulturněpolitický diskurs z vnějšího světa nedostane. Jsme přesvědčeni, že zvlášť v nynější době, kdy je česká společnost destabilizována hysterickými iracionálními nesmysly a řítí se slepě do evropské izolace, čímž ohrožuje svou ekonomickou, politickou i vojenskou bezpečnost, je Britských listů zapotřebí více než kdy jindy.

Pokud tento názor sdílíte, prosíme, přispějte finančně.  

Jan Čulík

šéfredaktor

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Němečtí Zelení se posouvají doprava

16. 3. 2016


Navzdory vítězství v zemských volbách v Bádensku-Württembersku čelí německá strana Zelených krizi všude jinde. Šéf zemské vlády Winfried Kretschmann musí uzavřít obtížnou koalici s křesťanskou CDU a posunout se doprava, jinou možnost nemá. Celkově však strana váhá, zda se má vzdát svých levicových tradic a stát se programově stranou zajištěné střední třídy, nebo se naopak ucházet o voliče strany Die Linke.

Situace v Idomeni je stále kritická. Na místě je Czech team

15. 3. 2016

Tisková zpráva spolku "Pomáháme lidem na útěku"

Idomeni 15.3.2016 - Čeští dobrovolníci zasahují v Idomeni na řecko-makedonské hranici, situace je stále kritická. Na místě prakticky vyrostlo stanové město pro 12 000 lidí, celé rodiny zde již třetím týdnem přežívají ve stanech v nouzových podmínkách. “Problém je v tom, že i v oficiálních táborech na řeckém území jsou velmi špatné podmínky - podle našich informací tam například není dostatek hygienického zázemí,” říká Dalimil Petrilák, analytik spolku Pomáháme lidem na útěku, který je v Idomeni od pondělního večera. Zoufalá situace vyvrcholila včerejším pokusem několika stovek lidí na útěku překročit hranici na jiném místě přebroděním řeky. Čeští dobrovolníci se ale od této akce distancují.

“Nevíme samozřejmě, kdo tu akci vymyslel, ale je to naprostý nesmysl a navíc ilegální, my bychom v žádné situaci na nic takového nepřistoupili,” komentuje Dalimil Petrilák spekulace médií, že v přechodu řeky pomáhali i naši dobrovolníci. (Dalimil Petrilák se mýlí: přechod hranic uprchlíky není ilegální: Ženevské úmluvy o uprchlících z roku 1951 to výslovně umožňují, pozn. red. BL.) “Problém vidím v bezvýchodnosti nastalé situace - pro uprchlíky je prakticky neřešitelná - většina z nich se nemá ani jak vrátit,” dodává.

Kde je morální a politická odvaha Evropské unie?

15. 3. 2016

Navzdory zmatku v Evropské unii a populistickému zneužívání nejistoty tamějších občanů zůstává Evropská unie majákem svobody a stability. Lidé do ní budou stále přicházet v naději na lepší život. Zvládání imigrace nesmí znamenat, že bude Evropa méně svobodná, méně stabilní, méně férová, méně jednotná. Bez politické a morální odvahy tato krize možná Evropskou unii porazí a tu porážku si Evropská unie většinou způsobí sama. Jestliže Řekové - ožebračení a unavení, se státem, který je nefunkční, mohou usilovat o to nejlepší, co je v jejich silách, Evropská unie se přece může pokusit o víc.

Řecko pulsuje lidmi, kteří prchají před válkou a chudobou, od doků v aténském přístavu Piraeus až po blátivá pole v Idomeni, kde naráží jejich velká migrace na ostnaté dráty evropského zmatku a strachu. Řecko, už vyčerpané drtivým zadlužením, vládními škrty a hospodářskou krizí, nyní spěchá, aby poskytlo útočiště a péči rychle rostoucímu počtu uvízlých uprchlíků, kteří nechtějí nic víc než zůstat v pohybu a na cestě. Nejsou si vědomi toho, že jejich touha po svobodě, stabilitě a prosperitě uvrhla Evropskou unii do největší krize od jejího založení, píše v deníku New York Times Nikos Konstandaras.

Donald Tusk šokujícím způsobem o pochybné dohodě EU o hromadné deportaci uprchlíků z Řecka do Turecka

15. 3. 2016

"Jednou z otázek, které musíme ještě vyřešit, je klíčový problém legálnosti této dohody. Musíme zajistit, aby všechny nové plány na masovou deportaci uprchlíků z Řecka do Turecka plně odpovídaly zákonům EU a našim mezinárodním závazkům. To znamená, že musíme zajistit, aby žádosti všech uprchlíků o azyl byly individuálně zhodnoceny, než bude učiněno rozhodnutí deportovat je do Turecka. A to také znamená, že musíme zajistit, aby osoby, které potřebují mezinárodní ochranu ji dostanou v Turecku."

Zdroj ZDE

Ruská letadla pokračují v intenzivním bombardování Sýrie

15. 3. 2016

Ruské stihačky dál intenzivně bombardují cíle v Sýrii na podporu armády prezidenta Asada, přestože Putin tvrdil, že stahuje ze Sýrie ruské jednotky.

V úterý provedly Asadovy jednotky ofenzívu směrem k historickému městu Palmyra za pomoci "intenzivních náletů ruských stihaček", uvedla televize Al-Manar, kterou provozuje organizace Hezbollah, bojující po boku Asadových jednotek.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Zaorálek dokazuje, jak daleko stojí česká politika mimo zákon

15. 3. 2016 / Jan Čulík

Ministr zahraničí Zaorálek se pokusil poděsit české občanstvo výroky, že údajně Rusko pomáhá uprchlíkům při cestě do Evropy. Pokud by tomu tak skutečně bylo, bylo by to chvályhodné, protože státy mají povinnost umožnit lidem prchajícím před válkou, vražděním a pronásledováním, aby zažádali na jejich území o azyl. (Jiná věc je, že Rusko to většinou  neumožňuje a také porušuje mezinárodní právo.) 

Je neuvěřitelné, jak podléhají čeští politikové alarmistickým náladám v české společnosti namísto toho, aby občanům věcně vysvětlili, jak se situace skutečně má. Příchod uprchlíků do Evropy je totiž příležitost, ne hrozba.

Je pozoruhodné, že si Zaorálek nedokáže vzít poučení z propadu strany Smer Roberta Fica na Slovensku. Ten taky tak dlouho strašil neexistujícími uprchlíky, až voliči hlasovali nikoliv pro něho, ale pro extremistické ultrapravicové strany.

Zaorálkovy snahy dělat z uprchlíků strašáky pro české, už tak nesmyslně vyděšené obyvatelstvo, dokazují, jak daleko od mezinárodního práva stojí nyní politika České republiky a zřejmě i Evropské unie.

EU na svých setkáních v Bruselu obsesivně usiluje o to zabránit uprchlíkům v přístupu do Evropy, namísto toho, aby splnila svou povinnost podle mezinárodního práva a umožnila uprchlíkům férové zhodnocení jejich individuálních žádostí o azyl a vytvořila pro ně bezpečnou cestu do Evropy, kde mají nejen členské země Evropské unie povinnost si je rozdělit.

Proč se Putin stahuje ze Sýrie? A skutečně to dělá?

15. 3. 2016 / Karel Dolejší


V neděli místní pozorovatelé ohlásili, že ze syrské základny Hmejmim odletěla část ruských letadel domů. V pondělí Kreml ohlásil, že v úterý začne se stahováním hlavních sil ze Sýrie ZDE. Zatímco v Damašku zavládlo zoufalství, v moskevských kavárnách se údajně spekuluje, že stav ruské ekonomiky si vynutil dohodu se Saúdy o ropě, která znamená také konec Asada. Možností je ovšem mnohem více.

Jak se Evropa učí od visegrádské smlouvy

15. 3. 2016 / Boris Cvek

Často slyším nebo čtu v médiích vyjádření našich vládních představitelů, že Evropa konečně dává za pravdu zemím V4 – asi proto Rakousko omezuje počet uprchlíků, které ročně přijme, na cca 37 tisíc a v Německu se vede debata, zda vůbec stropovat, a když stropovat, uvažuje se o číslu kolem 200 tisíc uprchlíků ročně. Od jaké členské země V4 se naučily tyhle státy, že mají přijímat lidi v nouzi v desítkách, stovkách tisíc ročně, nakolik jim to jen jejich možnosti umožní?

Maďarsko plánuje zlikvidovat archiv Györgyho Lukácse

15. 3. 2016

Podepište petici protestující proti plánované likvidaci archivu Györgyho Lukácse v Budapešti. Lukács byl jedním z nejvýznamnějších filozofů 20. století. Jeho dílo je podstatné nejen pro filozofii, ale i pro politické myšlení, literární vědu, sociologii a etiku.

Petice je ZDE

British Library digitalizuje Shakespearův apel na pomoc uprchlíkům

15. 3. 2016



Poslední hra Williama Shakespeara, v níž má autor postavu Sira Thomase Mora, který vášnivě žádá, aby se s uprchlíky zacházelo lidsky, bude zdigitalizována a zveřejněna na serveru British Library. The Book of Sir Thomas More je zvlášť aktuální a dojemná v souvislosti se současnou evropskou uprchlickou krizí, podotýká deník Guardian.

V dramatické scéně v této hře vystupuje Sir Thomas More proti antiimigračním demonstrantům, kteří páchají v Londýně násilí. Hra vznikla v době, kdy v Londýně bylo zvýšené napětí kvůli velkému počtu francouzských protestantů, kteří přišli do anglického hlavního města.

"Je to opravdu dojemný projev," vysvětluje Zoe Wilcoxová z British Library. "Jeho jádrem je empatie. Sir Thomas More apeluje na davy, aby se vcítili do situace uprchlíků, "cizinců". Žádá je, aby si představili, jaké by to bylo, kdyby se Londýňané vydali přes moře do Evropy: kdyby se vydali do Španělska či do Portugalska, také by byli cizinci. Žádá, aby opustili svou ´obří nelidskost´. Je to pozoruhodné, jak aktuální je tento projev, vzhledem k tomu, co se teď děje v Evropě."

Shakespeare píše: “You’ll put down strangers,/ Kill them, cut their throats, possess their houses,/ And lead the majesty of law in lyam/ To slip him like a hound. Alas, alas! Say now the King/ As he is clement if th’offender mourn,/ Should so much come too short of your great trespass/ As but to banish you: whither would you go?/What country, by the nature of your error,/ Should give you harbour? Go you to France or Flanders,/ To any German province, Spain or Portugal,/ Nay, anywhere that not adheres to England:/ Why, you must needs be strangers.”

"Vy usmrtíte cizince,/ Zabijete je, proříznete jim hrdlo, vezmete si jejich domy/ a zotročíte majestát zákona ohlávkou/ povedete ho jako psa. Bože, bože! A co říká král? Je sice milosrdný, pokud se pachatelé kají/ ale co kdyby se rozhodl vaše zločiny potrestat?/ a vyhnal vás ze země: Kam byste šli?/ Která země, podle druhu vašeho zločinu,/ by vám měla poskytnout přístav? Jestli se vydáte do Francie či do Flander/ do jakékoliv provincie v Německu, ve Španělsku či v Portugalsku,/ ano, kamkoliv, kde to není v Anglii/, jistě, budete tam vždycky cizinci."

Tři Afghánci zemřeli při pokusu překročit řeku na řecko-makedonské hranici

15. 3. 2016

Tři Afghánci se utopili při pokusu 2000 uprchlíků překročit hranici přebroděním řeky Suva na řecko-makedonské hranici, uvedly makedonské úřady. Tři dalši osoby skončily v nemocnici. Je to politováníhodná, nesmyslná ztráta na životech, způsobená chaotičností a krutostí evropské politiky.

Maďarsko kriminalizuje bezdomovce

15. 3. 2016

Sanyia Sabyan žije na ulicích v Budapešti už šest let. Nemám možnost se vrátit k svému předchozímu zaměstnání jako stavební dělník a nové zaměstnání nemůže najít.

Se svým psem Arturem přespává každou noc na ulici, čelí policejní šikaně a teplotám pod bodem mrazu. "Dnes jsem nejedl," sdělil tento sedmačtyřicetiletý muž televizi Al Jazeera. "Policie mě neustále šikanuje."

V září 2013 schválila ultrapravicová maďarská vláda zákon, který umožnil místním úřadům kriminalizovat osoby, které spí na veřejných místech. Takové osoby měly být odsouzeny k veřejným pracím nebo k pokutám.

Maďarský Nejvyšší soud v roce 2015 část tohoto zákona zrušil, protože městská správa nebyla schopna dokázat "chráněnou hodnotu" těchto vyhrazených prostor.

Řada budapešťských bezdomovců přespává ve stanicích metra.

Podrobnosti v angličtině a fotografie ZDE

Komisař pro lidská práva v Radě Evropy:

Evropa musí přijmout uprchlíky - je to zákon

15. 3. 2016

Ochrana pro uprchlíky je nedílnou součástí mezinárodního pořádku pro garantování lidských práv. Státy tuto ochranu zavedly po zvěrstvech druhé světové války. Právě v tomto kontextu se evropské státy dohodly na celé řadě předpisů zaručujících lidská práva a zacházení s uprchlíky. Tak vznikl zřejmě nejefektivnější systém na ochranu uprchlíků na celém světě, píše v deníku New York Times Nils Muiznieks, komisař  pro lidská práva v Radě  Evropy.

Nynější uprchlická krize na hranicích Evropské unie však vyvolala chaotickou reakci. Hrozí vážné nebezpečí, že Evropská unie i její členské státy budou dezorientovány a jsou ohroženy rizikem, že přestanou plnit své základní a zásadní povinnosti.

Týká se to především navrhované dohody EU s Tureckem. EU žádá, aby Ankara přijala zpět všechny imigranty, včetně uprchlíků ze Sýrie, z Iráku a z Afghánistánu i další, kteří nyní přicházejí do Evropy nepravidelným způsobem, EU za to navrhuje přijmout stejný počet uprchlíků přímo z Turecka.

Putin nařídil zahájení odchodu ruských vojsk ze Sýrie

15. 3. 2016

Ruský prezident Vladimír Putin náhle vyhlásil, že stahuje většinu ruských vojsk ze Sýrie. Vyjádřil se, že půlroční ruská intervence v Sýrii v podstatě dosáhla svých cílů.

Putin to osobně zatelefonoval syrskému prezidentu Asadovi po jednání s ruským ministrem obrany a zahraničí v Kremlu. Stahování ruských vojsk má být zahájeno v úterý.

Putinovo rozhodnutí má zjevnou souvislost se zahájením syrským mírových rozhovorů v Ženevě a bude považováno za signál, že se Rusko domnívá, že udělalo dostatečné množství akcí na Asadovo přežití.

Merkelová po volbách nezmění svou prouprchlickou politiku

14. 3. 2016

Angela Merkelová charakterizovala nedělní regionální volby v Německu jako "obtížný den" pro její stranu, avšak uvedla, že se bude dále přidržovat své politiky otevřených dveří pro uprchlíky. "Uprchlická otázka vyžaduje celoevropské řešení - udržitelné řešení - a takové řešení vyžaduje čas," řekla německá kancléřka v pondělí v Berlíně na tiskové konferenci.

Uprchlíci přebrodili řeku ve snaze dostat se z Řecka do Makedonie

14. 3. 2016

K zoufalým scénám došlo v pondělí na makedonsko řecké hranici, kdy se rodiny, často s malými dětmi v kočárcích, pokusily z řeckého Idomeni přebrodit prudce tekoucí řeku do Makedonie.

Drone footage shows refugees crossing river in Greece

People form a human chain across a river in Greece as more than 3,000 migrants and refugees attempt to make it to Macedonia.

Posted by Channel 4 News on Monday, March 14, 2016

Uprchlíci stáli ve vodě a utvořili lidský řetěz, jímž si předávali nemluvňata a batolata, ve snaze uniknout ze špinavého tábora v Idomeni, kde nyní vznikla epidemie žloutenky.

"Byla to velmi složitá situace. S vodou byl velký problém, ale všichni si navzájem pomohli, tak všichni přešli," řekl Konstantinos Tsakalidis, řecký fotograf, který uprchlíky doprovodil. "Byli velmi šťastní, protože překročili řeku, hranici, a byli přesvědčeni, že jsou nyní svobodní."

Avšak asi za tři kilometry cesty do makedonského území uprchlíky zastavila makedonská bezpečnostní policie. V pondělí v noci uprchlíci většinou seděli na silnici a asi 30 novinářů bylo zatčeno v makedonském městě Gevgelija.

Vzniklé scény znovu poukázaly na nedostatky v pokusech Evropské unie zastavit proud uprchlíků do Evropy, uvedla, Mezinárodní organizace pro migraci.

Odborníci na migraci upozorňují, že si imigranti po uzavření hranic najdou jiné cesty do severní Evropy.

Mluvčí Mezinárodní organizace pro migraci Leonard Doyle zdůraznil: "Stavět zdi a ploty proti uprchlíkům je recept na problémy, jak vidíme tady, kde lidé přenesli nemluvňata a batolata přes prudce tekoucí ledovou řeku. Ploty jen obohacují pašeráky a ohrožují uprchlíky, kteří nemají domovy, do nichž by se mohli vrátit.

Doyle dodal: "Pro uprchlíky uvízlé na severní hranici Řecka je naléhavě zapotřebí humanitárního řešení."

Představitel organizace Lékaři bez hranic uvedl, že dochází k zvýšení počtu neregulérních přechodů hranic a pašování lidí a že očekává, že počet těchto přechodů se bude zvyšovat.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Merkelová v zemských volbách neprohrála

14. 3. 2016 / Boris Cvek

Jsou německé zemské volby skutečnou prohrou politiky kancléřky Merkelové, kterou zastává v uprchlické krizi? Nepochybný je vzrůst nové protiuprchlické strany AfD (Alternative für Deutschland), nicméně čísla – čerpám z níže uvedeného zdroje – se zdají jasná. Pokud se podíváme na výsledky voleb z hlediska postojů vůči uprchlické krizi, tak na stranu kancléřky lze rozhodně počítat CDU (její stranu), SPD a Zelené.

Potom v Bádensku-Württembersku je to 27% (CDU) + 12,7% (SPD) + 30,3% (Zelení), tedy 70% vs. 15,1% (AfD). V Porýní-Falci je to 31,8% (CDU) + 36,4% (SPD) + 5,2% (Zelení), tedy 73,4% vs. 12,4% (AfD). Obrovský rozdíl mezi výsledky Zelených v obou zemích ilustruje tu skutečnost, domnívám se, že ve volbách nešlo jen o celostátní témata, ale také o postavení regionálních politiků.

Netečnost vůči utrpení druhých se stává půdou, z níž vyrůstá totalitní společnost

14. 3. 2016

Tento týden přiletí do Prahy 27 syrských křesťanů, kteří žili v Mosulu. Jsou to většinou vysokoškolští vzdělaní lidé, kteří utekli i s rodinami před pronásledováním. Patří do seznamu vybraných 153 lidí, kterým pomáhá nadační fond Generace 21. V Praze budou ubytováni v hotelu, budou mít 4 hodiny češtiny a stráví tu několik týdnů. Pomoc koordinuje Amáda spásy a byl jsem mile překvapen dobrou organizací. Organizátoři rádi přijmou pomoc, finanční i sociální. Jsou to lidé, za které ručím, píše profesor FF UK Jiří Holý. Zde jsou kontakty:

Petra Damms (Armáda spásy): petradamms@gmail.com

Petr Janoušek (Armáda spásy) petr_janousek@czh.salvationarmy.org

Jiří Mataj (farnost sv. Anežky) jirka@neposeda.org

Milena Jesenská v roce 1938 napsala: "Není pravda, že na nás nezáleží. Na všech dnes záleží - ale i na každém záleží."

Netečnost vůči utrpení druhých se stává půdou, z níž vyrůstá totalitní společnost.

Zemské volby v Německu:

V Badensku-Württembersku zvítězili zelení, v Mainzu sociální demokraté, v Sasku v bývalé NDR triumfovala AfD

13. 3. 2016

V Badensku-Württembersku získala Strana zelených poprvé ve své historii více než 32 procent voličských hlasů a stala se tak nejsilnější stranou. CDU dostala 27,5 procenta a sociální demokraté 13 procent. AfD také 13 procent.

V Porýní-Falcku získali sociální demokrati více než 37 procent, CDU 32,5 procent a AfD 11 procent.

V Sasku-Anhaltu na území bývalé NDR, které má podobné hodnoty jako postkomuistická východní Evropa, získala CDU téměř 30 procent, avšak triumfovala tam populistická AfD s téměř 23 procenty. Umístila se na druhém místě, přestože v Sasku je jen asi 30 000 uprchlíků. Bývalá komunistická strana Die Linke získala 17 procent, sociální demokrati 11,5 procenta.

Podle deníku Die Welt je v Badensku-Württembersku možná zelenorudá koalice, stejně jako koalice zelených a CDU anebo zelených, SPD a FDP, anebo CDU, SPD a FDP.

V Porýní-Falcku může vzniknout velká koalice, anebo svazek SPD, zelených a FDP.

V Sasku-Anhaltu je množná koalice CDU, SPD a zelených anebo CDU, SPD a FDP.

Velkou otázkou je, zda může být podpora pro AfD v Německu a především na území bývalé NDR trvalejší. V současnosti je to, jak na to v neděli v poledne poukázal rozhlas BBC, totiž strana jediného tématu, uprchlíků, a tohoto tématu využívá vyvoláváním iracionálního strachu z imigrantů, jichž je na území bývalé NDR velmi málo. V minulých volbách v Německu, než vznikl uprchlický problém, se AfD vůbec nedostala do parlamentu. Vzhledem k tomu, že kromě zadrátování hranic a "střílení na uprchlíky" nemá AfD žádný program, případně se o programu její činitelé navzájem hašteří,  je velmi diskutabilní, zda bude její posílení trvalejší.

Zdroj a grafy výsledků německých zemských voleb ZDE

Od neoliberalizmu k neoľudáctvu. Otáznik nad legitimitou hnedo-modrého výsledku parlamentných volieb

14. 3. 2016 / Karol Krpala

Oficiálne analýzy vstupu extrémistov do parlamentu spravidla zahmlievajú systémové príčiny tohto javu. Prienik Kotlebu do oficiálnej politiky najprv na regionálnej a potom na štátnej úrovni nie je len výsledkom jeho šikovnosti a ani sa nedá pripísať zvlášť vysokému sklonu Slovákov podporovať hnedé názory. Je to najmä výsledok toho, že neoľudáci dostali mediálno-politický priestor, ktorý im umožnil verejnú, politickú existenciu a ktorý bol nedosiahnuteľný pre iné v tom čase podobne relevantné subjekty.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za únor 2016

12. 3. 2016

V únoru 2016  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 75 580,90 Kč. Příjem z reklamy byl 8189  Kč.

Zůstatek byl koncem února 2016 131 994,10 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Žhářský útok na pražské centrum Klinika | Sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem | Útoky v Paříži, listopad 2015 | Imigrace do Evropy | Filmový festival v Karlových Varech 2015 | Zavraždění ruského opozičního politika Borise Němcova | Ukrajina | Rusko za Vladimíra Putina | Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Útok na časopis Charlie Hebdo | Český film | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák