Syriza zřejmě získá 149 parlamentních křesel

25. 1. 2015

Aktualizace 7.00: Po sečtení téměř všech hlasů je zřejmé, že Syriza získá 149 parlamentních křesel, o dvě méně, než je absolutní parlamentní většina.

Tsiprasovo vítězství, přestože bylo široce předpovídáno, je nicméně svým rozsahem a dopadem ohromující, píše Ian Traynor v deníku Guardian. Drtivá většina jedné strany je v evropských parlamentních systémech jedné strany velmi nezvyklá, existuje dnes jen v Maďarsku a na Slovensku, pod silnými vůdci z pravice a z levice. To, že v Řecku drtivě zvítězila úplně nová strana, která dosud nikdy nebyla u moci, je důkazem toho, jak evropská fiskální ortodoxie posledních pěti let dokázala postavit politiku vzhůru nohama. Zatracující lidový verdikt ohledně reakce Evropy na finanční krizi je děsivým výsledkem pro politickou elitu Evropské unie. Poprvé získali moc populističtí outsideři, kteří jsou v ostré opozici vůči Berlínu i Bruselu, i když nejsou proti Evropské unii. Poprvé se v jedné zemi EU dostává k moci dítě evropské krize, otevřeně protiškrtová politická strana.

Aktualizace 21.25: Po sečtení 40 procent hlasů má Syriza 148 křesel. K absolutní většině by jich musela získat víc než 150.

Po sečtení 20 procent voličských hlasů Syriza nezískala 37 procent voličů, které by potřebovala k utvoření samostatné vlády.

Oficiální výsledky po sečtení 20 procent hlasů:

SYRIZA 35.2
ND 29.14
Zlatý úsvit 6.3
Potami 5.65
KKE 5.3
PASOK 5.2
Nezávislí Řekové 4.6
Kinima 2.5

Židovští předáci požadují celoevropský zákaz antisemitismu a antiislamismu

25. 1. 2015

Předáci evropských židovských organizací za podpory celé řady bývalých šéfů zemí Evropské unie požadují zavedení celoevropského zákona, který by postavil mimo zákon antisemitismus i zesměšňování dalších náboženství.

Skupina čtyř prestižních mezinárodních odborníků na ústavní právo prováděla tři roky široké konzultace a vypracovala nyní dvanáctistránkový dokument o "snášenlivosti". Požadují, aby byl tento dokument proměněn v zákon, platný pro všech 28 zemí Evropské unie.

Kdybych byl Řek, hlasoval bych pro marxistickou Syrizu

25. 1. 2015

Píšu tohle v tvrdě konzervativním anglickém hrabství Sussex, konstatuje v britském konzervativním deníku jeho bývalý šéfredaktor a autor životopisu Margaret Thatcherové Charles Moore. Článek je samozřejmě ovlivněn intenzivním euroskeptismem autora i listu Daily Telegraph. Měl bych být snad posledním člověkem na evropském kontinentě, který by si měl přát vítězství Syrizy. Je to nevyzkoušené, nestabilní seskupení různých druhů komunistů, zábavních revolucionářů a zelených. Je pro Evropskou unii, ale nechce hradit své členství v EU.

PŘEČETLI JSME:

Proč se česká média nezabývají skutečně otřesnými případy odebírání dětí v Česku?

24. 1. 2015

Já bych právě moc uvítal, kdyby takovou medializaci měly mnohem otřesnější případy dětí u nás, jejichž práva jsou hrubě porušována, ať už neoprávněným odebráním do pěstounské či ústavní péče z důvodu chudoby rodičů (ještě za Topolánkovy a Nečasovy vlády zcela běžné praktiky), nebo naopak přehlížením jejich týrání či zanedbávání ze strany sousedů, sociálky, učitelů či lékařů pod heslem »přece nebudeme práskači«. Ty tisíce našich dětí by si zasloužily aspoň desetinu té pozornosti, energie, času i peněz, které na kauzu dvou celkem v pohodě žijících bratrů Michalákových vynakládají média, politici i zákonodárci. Právě ti poslední mají morální povinnost začít zájmy všech dětí upřednostňovat třeba před těmi komerčními (vyhazování rodin s dětmi na dlažbu, kšeftování obcí s ubytovnami, zisky tabákového, alkoholového a hazardního byznysu), politickými (miliardy na olympiádu či na dálnice místo na děti, které nejsou voliči) i etnickými.

Jedním z nejhorších, o němž již Haló noviny informovaly na jaře, je případ malé Dianky, u které při operaci došlo k těžkému nevratnému poškození mozku a ve svých deseti letech je na úrovni několikaměsíčního dítěte. Dianka dodnes nedostala žádné odškodné a její matka nedostala několik měsíců od otce Dianky výživné, vznikla neuvěřitelná situace, kdy matka, plně se věnující své dceři, zůstala zcela bez prostředků, nemohla platit účty, vypnuli jí elektřinu a pohrozili exekučním vystěhováním. To bylo pro řadu institucí dostatečným důvodem k tomu, aby Dianku matce odebrali a svěřili ji do péče bohatého otce, který ve skutečnosti platí na plný úvazek chůvu. A tak dítě, které potřebuje důsledné vedení, spoustu energie a hlavně spoustu lásky, si tento komfort ze strany matky nemůže v současnosti dovolit, a maminku vidí pouze dva víkendy v měsíci, kdy už si sotva vzpomene, kde vlastně je. A matka mezitím běhá od úřadu k úřadu, od právníka k právníkovi, prosí za svou dceru, vysvětluje a žádá, aby směla být s dcerou, aby jí směla pomoci… Ale bohužel, má nálepku dlužníka, obíhání úřadů a advokátů, nekonečné papírování a prošení, sbírání podkladů za práva své dcery a důkazů na svou obhajobu… to vše ji zbavilo možnosti chodit do práce a kruh se uzavírá. Ona zůstává ve svém příběhu s nálepkou dlužníka, který nemá záruky k výchově. A malá Dianka zůstává bez své matky, tedy bez někoho, kdo ji miluje nejvíc a kdo jediný jí může skutečně pomoci. Vzhledem k mimořádné náročnosti a složitosti věci proto Sdružení zastánců dětských práv iniciovalo jednání s městským úřadem, magistrátem, veřejným ochráncem práv a sociálkou a snaží se úřady dokopat k tomu, aby udělaly vše pro blaho konkrétního dítěte.

Každý, kdo rozhoduje o dítěti, musí při tom upřednostnit nejlepší zájem dítěte (článek 3 odstavec 1 Úmluvy o právech dítěte, ta platí ve všech členských státech OSN kromě USA a má přednost před vnitrostátními zákony). Občanství není rozhodující, náš stát také musí ochraňovat všechny děti zdržující se na našem území, U nás se odebírá z rodin mnohem více dětí než v Norsku a u soudu někdy bývají čteny pouze posudky, aniž by soudce dítě vyslechl »naživo«.

Práva dětí u nás stále nejsou prioritou, dítě je vnímáno jako objekt, o který se přetahují rodiče mezi sebou nebo se státem. Dítě je však svébytná bytost nadaná vlastními právy, není majetkem státu (českého ani norského) ani svých rodičů. Chceme našim dětem pomoci a také zvýšit u Norů šanci, že se bratři dostanou do rodiny v Česku, kde je zatím ještě legální bít děti a kde děti začínají s kouřením a pitím alkoholu ve věku deseti let? Zasaďme se tedy o změnu zákonů i špatné praxe!

Miroslav Prokeš v Haló novinách dne 24. 1. 2015

Miroslav Prokeš je předseda Sdružení zastánců dětských práv a koordinátor Aliance neziskových organizací za dětská práva ČR

Proruští vzbouřenci usmrtili desítky civilistů v Mariupolu

25. 1. 2015

Rakety Grad v sobotu v ukrajinském městě Mariupol usmrtily nejméně 30 osob a více než 90 jich zranily. Uvedly to místní úřady. K útoku došlo v den, kdy šéf vzbouřenců oznámil útok proti městu, navzdory předchozím dementi od vzbouřenců, že oni za raketový útok nenesou odpovědnost.

"Dnes byla zahájena ofenzíva proti Mariupolu. To bude nejlepší možný pomník pro všechny naše mrtvé," řekl Alexander Zacharčenko.

Raketové útoky usmrtily nejméně třicet lidí v Mariupolu

24. 1. 2015

Proruští rebelové oznámili novou velkou ofenzívu na Ukrajině po útocích na přeplněnou civilní obytnou oblast

Proruští vzbouřenci v sobotu oznámili novou velkou ofenzívu na Ukrajině poté, co rakety usmrtily nejméně třicet osob v městě Mariupol, které je strategickým uzlem spojujícím vzbouřenecké území s Rusy okupovaným Krymem.

Úřad místního primátora uvedl, že při raketových útocích bylo také zraněno 97 lidí. Terčem útoků se brzo ráno stala přeplněná civilní oblast. K dalším útokům došlo nedlouho po poledni.

"Krvežíznivý Porošenko" útočí na Mariupol?

Appeaseři všech zemí, spojte se!

24. 1. 2015 / Karel Dolejší

(Pro)ruské jednotky - nepravidelné a pravidelné ruské oddíly podřízené jednotnému velení a se společným logistickým systémem, který v rámci "humanitárního konvojování" zásobuje vojska prakticky neomezeným množstvím výzbroje a munice - dnes oficiálně zahájily útok na ukrajinské město Mariupol. Útok začal ostřelováním raketomety, které útočící strana vehementně popírá, a následně byl oficiálně oznámen. Zemřely desítky civilistů. Kromě toho probíhají pokusy o obklíčení velkého ukrajinského uskupení v oblasti Debalceva. Vše pár dnů poté, co Rusko podepsalo další zbytečnou a bezcennou mezinárodního dohodu o příměří, od níž se političtí představitelé loutkových úřadů dosazených Moskvou vzápětí razantně distancovali.

Polreich vs. Dolejší (komentuje Hořejší)

24. 1. 2015 / Václav Hořejší

Již delší dobu sleduji v BL polemiky ohledně současné tragické situace na východní Ukrajině. Někteří pisatelé dost nekriticky „fandí“ putinovskému Rusku (možná v reakci na velmi jednostranné až lživé protiruské zpravodajství a komentáře velké většiny našich médií). Karel Dolejší naproti tomu téměř denně do značné míry správně upozorňoval na nesporné a průhledně zapírané angažmá Ruska v tom, co se tam odehrává. Každému aspoň trochu objektivnímu pozorovateli musí být jasné, že vůdci těch separatistických povstalců jsou nezodpovědní dobrodruzi, kteří by bez vydatné pomoci Ruska asi ani nemohli zahájit účinný ozbrojený odpor vůči kyjevské vládě (i když kdo ví – na stranu separatistů přece masově přecházely tamní ozbrojené složky…).

Novinář Barrett Brown odsouzen v Texasu na 63 měsíců do vězení za "pouhé zveřejnění linků k hackersky získanému materiálu"

24. 1. 2015

Soudce na Barretta Browna (33) uvalil také pokutu ve výši více než 890 000 dolarů. Brownovi stoupenci varovali, že rozsudek bude mít ochromující dopad na novinářskou práci. V podstatě jde o to, že můžete být trestně stíhán, když do svého článku včleníte odkaz na jakýkoliv veřejně přístupný materiál na webu a bedlivě si předem neprostudujete, co v něm je.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Tony Blair tajně spolupracoval s režimem Muammara Kaddáfího na mučení libyjské opozice

24. 1. 2015

Tým londýnských právníků vypracoval dokumentaci, založenou na libyjských vládních listinách, z níž vyplývá, že britská vláda Tonyho Blaira tajně spolupracovala s režimem Muamara Kaddáfího a posílala mu na mučení libyjské disidenty.

Británie a Libye za vlády Tonyho Blaira společně unášely libyjské disidenty z nejrůznější zemí zvěta a převážely je do Tripolisu na mučení.

Britští konzervativci se začínají bát skotských nacionalistů

24. 1. 2015

Ve snaze zdiskreditovat možnou koaliční vládu mezi britskými labouristy a skotskými nacionalisty vydala Konzervativní strana předvolební plakát, v němž záměrně photoshopem zkreslila fotografie šéfa britských labouristů Davida Milibanda (znázornila ho jako tlustého šílence) a ukázala ho v objetí s bývalým šéfem skotských nacionalistů Alexem Salmondem (také upraveným do obtloustlosti).

Největší lež

24. 1. 2015

Největší lží, kterou český diskurs vyprodukoval na téma Norska ,je to, že Barnevern je nějaká soukromá firma, která žije z kradení dětí, píše z Norska Lukáš Kraus. Idioty, diletanty a populisty, kteří si nedokáží najít ani státní rozpočet Norska a financování jednotlivých sociálních kapitol, pouští klidně do české veřejnoprávní televize a společně se bahní ve své hlouposti a sdíleném kretenismu, který mi potom mají ještě potřebu postovat na facebookový profil. Tak takto opravdu ne přátelé. Ještě jednou se bude něco podobného opakovat, podám na českou veřejnoprávní TV trestní oznámení a budu informovat norskou vládu. Já mám s negramotismem svatou trpělivost, ale všechno má svou míru.

Státní rozpočet Norska pro úřad Barnevern ZDE

V boji proti terorismu musí být umírnění muslimové našimi spojenci

23. 1. 2015 / Jaroslav Foldyna, Jan Kavan

V posledních dnech jsme byli svědky obrovského vzedmutí vlny solidarity s francouzským satirickým časopisem Charlie Hebdo, jehož redaktoři byli zavražděni trojicí zfanatizovaných islámských radikálů. Zhruba 3,7 milionů lidí pochodovalo po celé Francii v obraně svobody slova a demokracie a proti náboženskému sektářství a nesnášenlivosti. Klobouk dolů před takovýmto klidným, důstojným a nenásilným vyjádřením neochvějného postoje.

Článek, který deník Právo odmítl vydat – což je samozřejmě jejich plné právo, poznamenává Jan Kavan.

PŘEČETLI JSME:

Chudoba nesmí být jediným důvodem pro odebrání dítěte, rozhodl soud

24. 1. 2015

Podle údajů z loňského května žije v Česku asi 21 tisíc dětí v ústavech. Odborníci na práva dětí tvrdí, že zhruba třetina se jich tam ocitá zbytečně a další třetina v nich stráví příliš dlouhou dobu. V Evropské unii se ČR řadí mezi země s nejvyšším počtem dětí v ústavní péči.

Zdroj: ZDE

Kreativita je základní lidská potřeba. A pravděpodobně i největší naděje na záchranu...

24. 1. 2015 / Bohumil Kartous

Disonance jako metoda učení kreativitě. Kreativita jako vědecky prokázaný stimulant myšlení. Dvě výchozí premisy pro to, aby se rozvoji kreativity věnoval zvýšený důraz při vzdělávání. Všechny strategie vzdělávání něco takového předpokládají, žádná ovšem neříká, jak to udělat. Teresa M. Tipton, vědkyně a učitelka, která se na rozvoj kreativity specializuje, poukazuje na její velký vliv na schopnost hledat nové cesty řešení problémů, opustit mechanicky naučené algoritmy uvažování, což v době prudkých sociálních změn představuje největší naději na pozitivní budoucnost. Dobrým signálem v tomto směru je, že Harvard zvažuje návrat k četbě klasické literatury jako předpokladu pro studium ekonomických oborů. Posiluje to empatii a akceptaci jiných úhlů pohledu, což brání fachidiocii. Singapur spolupracuje s MIT na komplexní reformě vzdělávání tak, aby vyprodukoval více kreativních řešení. Mimo jiné se to ekonomicky vyplatí. Proti tomu jdou konzervativní útoky na financování veřejného školství patrné v celém světě. Nejde zdaleka jen o vzdělání. Teresa Tipton mimochodem poukazuje na fakt, že evoluční změna, jakou je např. změna v přístupu ke vzdělávání, vyžaduje souvislou a silnou iniciativu zespodu. Shora lze pouze nastavovat parametry, zdola je možné měnit podstatu.

Saúdskoarabský „Kim Čong-il“ je po smrti. Aneb tisíc ran bičem

23. 1. 2015 / Daniel Veselý

Ve věku 90 let po krátké nemoci zemřel saúdskoarabský král Abdalláh ibn Abdal Azíz Saúd. Monarcha vládl klíčové blízkovýchodní zemi, která je nevětším vývozcem ropy na světě a de facto lídrem OPEC.. Na královský trůn v Rijádu dosedne nevlastní Abdalláhův bratr, 79letý korunní princ Salmán. Ten slíbil, že bude pokračovat ve šlépějích svých předchůdců; monarchie se svými středověkými zákony tedy bude zachována. Saúdskoarabský režim, který je jedním z nejrepresivnějších aparátů na světě, je zároveň nejbližším muslimským partnerem Spojených států, a to počínaje magickým rokem 1933 ZDE.

Politický extremismus, kanárek v dole a politická praxe

23. 1. 2015 / Jozef Bohumil Ftorek

Pojem extremismus je v referování ústředních médií hlavního proudu, stejně jako ve výrocích politiků, zdá se, stále populárnější. Nejnověji jsem se s jeho použitím setkal v souvislosti s obavou některých politiků, že domácí vzdělávání prý může nahrávat extremistům (ČRo, 21. ledna 2015: "Ministr školství je proti rozšíření domácího vzdělávání, bojí se extremismu"). Nedávno byla jako politický extremista označena státní autoritou i moje dobrá známá. Ve volném čase se veřejně angažuje. Má legitimní, neortodoxní a zajímavé názory na svět a společnost. Zmíněné skutečnosti vedou vnímavější publikum k řadě celkem prostých otázek. Co je to extremismus? Kdo je extremista? Kdo a podle čeho autoritativně rozhoduje, co je extremismus a kdo je extremista?

Diskuse o odebrání dětí paní Michalákové by měla vést k revizi poměrů v České republice

23. 1. 2015 / Jan Čulík

Je paradoxní, že česká média a česká společnost vesměs zuřivě reagují na skutečnost, že v Norsku byly paní Michalákové odebrány děti z důvodů, které nejsou známé a jsou přinejmenším sporné (jak na to upozornili i představitelé českého státu). Přitom zuřivé diskutéry jaksi nechává chladným, že v Norsku bylo odebráno rodičům ze sociálních důvodů méně dětí, než kolik jich bylo odebráno v České republice (Norů je 5 milionů, Čechů 10, tedy dvakrát tolik.) Proč všichni zuří proti Norsku a situace ve vlastní zemi je nechává zcela chladnými? Obávám se, že to vypadá, že je ve hře nehezká xenofobie a nacionalismus, až šovinismus. Mnohým Čechům, zdá se, vyhovuje obraz "zlých", "nacistických" cizáků v Norsku. Že je situace, která existuje v ČR, zjevně horší než v Norsku, už nikoho nezajímá.

Britské listy se bez finančních příspěvků neobejdou

19. 11. 2014 / Bohumil Kartous

Vážení čtenáři, krátce k nově nastaveným formátům reklamy a k souvislostem, které z toho vyvstávají jak pro BL, tak pro vás. BL nejsou komerční projekt, ale peníze potřebují. Proto se v současnosti bez reklamy neobejdou. V rámci nového designu jsme se snažili najít kompromis mezi její „otravností“ a užitečným přínosem.

Odmítli jsme formáty zcela běžné na většině českých mediálních portálů, drželi jsme se formátů běžných na britských a amerických médiích. I tak se určitě najdou lidé, které to bude obtěžovat. Pochopte prosím, že bez reklamy to nejde.

Evropská unie, nacionalismus a krize Evropy

23. 1. 2015 / George Friedman

„Prožíváme nyní zkoušku Evropy. Tak jako všechny lidské instituce prochází Evropa obdobím závažných problémů, v tomto okamžiku převážně ekonomických. Evropská unie byla založena pro „mír a blahobyt“. Jestliže blahobyt zmizí, byť jen v některých zemích, co se stane s mírem?“

Minulý týden jsem psal o krizi islámského radikalismu a problému evropského nacionalismu ZDE. Události tohoto týdne mi nabízejí příležitost, abych se vrátil k otázce evropského nacionalismu, tentokrát z hlediska Evropské unie a Evropské centrální banky, a to s použitím termínu, který mohl vymyslet jedině ekonom: „kvantitativní uvolňování“.

V Norsku bylo odebráno rodičům 9000 dětí, v ČR 21 000

23. 1. 2015

Karel Dolejší řeší to, čeho byla v Norsku plná média a i to byl další důkaz, že sociálka v Norsku není přebujelá, ale naopak, a ač na Breivika vedla spis, nakonec zůstal u matky, což mělo tragické následky, píše z Norska Lukáš Kraus. I to je ponaučení. Proto nechápu Karla Dolejšího, jestli tedy volá po razantnější práci sociálky, nebo po tom, ay reagovala méně, ale asi bych mu doporučil seznámit se nejdříve se statistikami. Boris Cvek odhaduje, že je v ČR v ústavní péči 21 000 dětí. V Norsku máme následovná čísla. 9 078 opatření mimo domov k roku 2013 a 44 072 dětí pobírá různé formy sociální pomoci přímo v rodinách. (Pozn. red: Norů je 5 milionů, Čechů 10. V ČR je tedy odebíráno rodičům na jednoho obyvatele více dětí než v Norsku.) Financují se z toho koníčky pro děti, školní zájezdy či dorovnává sociální hladina, "pastelkovné", prostě, aby byl zákon o ochraně dětí, tedy i o sociální ochraně dětí naplněn. Když srovnáme tato čísla, Karle Dolejší, když uvážíme prakticky nulové integrační výsledky v ČR, tu absolutně tragickou diskusi o azylantech, tak bych si nejdříve zametl před českým "etnicky křesťanským" prahem...a až potom se bez znalosti věci rozepisoval o tom, jak v Norsku ohrožujeme nějaká etnika, přitom vám právě na tuto oblast posíláme do ČR nemalé finanční zdroje. To je až úsměvné, že nám to někdo předhazuje naopak zpět z diskursu "kulturních cizinců".

PS. Kauza Michaláková má nový rozměr. Ozval se pan Michalák na stránkách norské ambasády a tam Michalákovou neuvěřitelně brutálně slovně napadal a konstatoval, že to byla špatná máma a že si přeje, aby děti zůstaly u pěstounů a v Norsku. Chce se zvolat s českým diskursem, že to je ta "biologická vazba". :) Tady cítím jisté nutkání se paní Michalákové zastat, její projev je věru kultivovanější, ale kde se zastat nemohu, tak ve věci, že jestli tohle probíhalo i před těmi dětmi, tak jsem schopný věřit mnoha věcem a jen absolutní ignorant by neustále držel tu neonacistickou mediální lajnu, že Germáni nám kradou naše "české děti" našich "českých rodičů". Ono to bylo asi násobně složitější než nějaké naplácání.

Znepokojující reakce českých občanů

23. 1. 2015

Joseph Michalák se podivně pohrdavě zmiňuje o matce svých dětí, a ačkoliv bych od něj čekal minimálně účast s matkou, protože ze zneužívání těch dětí byl především podezřelý on, naopak stále opakuje, že "dětem je nejlépe v Norsku", "100% matka děti nedostane" a "ona, že není dobrá matka". Minimálně v jednom z komentářů pak takřka explicitně zmiňuje alkohol v souvislosti s Evou Michalákovou, píše Jindřich Fibiger.

Co mi na výše odkazované diskuzi ovšem nesedí je, že jsou diskutéři pod statusem hned od prvopočátku velmi agresivní a vulgární vůči (Nikonu) Michalákovi, ačkoliv z té diskuze nevyplývá, že by k tomu zavdával nějaký eminentní důvod. Jakoby jej znali zdřívějška - patrně dokonce osobně. U Daniela Hausera mi to připadne až alarmující, protože jsem jej nikdy takto nekultivovaně neviděl komunikovat s kýmkoliv, a setkávám se s ním v diskuzích už od roku 1996 v dobách Mamedií...

Mají děti trpět za drobné přestupky svých rodičů, aneb Koho trestáme odebíráním dětí?

23. 1. 2015 / Tomáš Fiala

V posledních dnech se na internetu i v médiích objevila řada diskusí týkajících se odebrání dětí paní Michalákové v Norsku. Diskuse jsou více či méně emotivní, ale nemohu se zbavit pocitu, že se často hovoří především o „vině či nevině“ paní Michalákové či o přísnosti norské sociální služby. A ti dva chlapci jako by se někam vytratili, jako by byli pouze nějakým pasivním objektem, o který se paní Michaláková s norskou sociálkou „přetahují“.

Odebírání dětí do ústavní péče je fatální, a proto poslední možný krok

23. 1. 2015 / Bohumil Kartous

Bez ohledu na to, jaké jsou v Norsku zákony a bez ohledu na to, že neznalost zákona neomlouvá, odebírání dětí z rodin do ústavní péče má být až tím posledním krokem, k němuž právní systém přistupuje, chce-li řešit neakceptovatelné chování rodičů k dětem. Pokud skutečně norské úřady odebírají děti rodičům za lehké tělesné tresty, musí to být dozajista v souladu s norským právním řádem. Nelze to ale považovat za dobré řešení ani pro děti, ani pro rodiče. Je to podobné, jako kdyby byla oběť násilí vystavena jinému násilí jen proto, aby bylo tomu původnímu - mnohdy pravděpodobně výrazně méně závažnému - zamezeno.

Pokud USA podporují Ukrajinu, proč prohrává?

23. 1. 2015

V úterý večer ve Zprávě o stavu Unie převážně věnované domácí politice prezident Barack Obama předložil seznam amerických úspěchů v zahraničí, o nic méně pochybný než tvrzení, že Amerika v reakci na ukrajinskou krizi předvedla svou "sílu".

„Grexit“, polarizovaná politika, a nutnost chovat se úsporně

20. 1. 2015 / Miloš Dokulil

Jako kdyby nebylo těch vzájemně provázaných jenom ekonomických faktorů už tak přemíra. Je tu stále klesající cena za barel ropy, máme tu stále se zhodnocující dolar, nebezpečně se nám snižuje hodnota eura; a v souvislosti s tím v některých státech se mj. vylepšuje bilance pro stávající rozpočet, zatímco v jiných začala inflace měny a spolu s tím zároveň nárůst tzv. červených čísel státního rozpočtu. A aby toho nebylo málo, mnohé radikálně naladěné, ale původně jen malé strany na okraji politického spektra získávají v té nejisté sociálně-ekonomické atmosféře nemalý počet sympatizantů a voličů.

Litva vydala manuál, jak přežít ruskou invazi

23. 1. 2015

Litva se během dvaceti let nezávislosti v zásadě vyhnula přírodním i technologickým pohromám. Avšak ministerstvo obrany nyní distribuuje nový manuál pro mimořádné situace. Má obyvatelstvo připravit pro případ ruské invaze.

DROM, romské středisko zastavilo exekuce za více než 2,5 milionu

23. 1. 2015

Tisková zpráva DROM

Brněnská organizace DROM, romské středisko dlouhodobě a úspěšně pomáhá lidem, kteří se vinou lichvářských úvěrů ocitli v dluhové pasti. V roce 2014 soudy zastavily neoprávněně nařízené exekuce u celkem 33 klientů DROMu v celkové částce 2.532.000 Kč. V některých případech už museli exekutoři dlužníkům vymožené peníze vrátit.

Den pro Kliniku Brno

23. 1. 2015

V poslední době vzrůstá počet iniciativ, jejichž záměrem je upozornit na špatný stav chátrajících budov, tzv. brownfields. V Praze se občané pokusili o zřízení Autonomního sociálního centra Klinika, v Brně funguje sdružení Kulturou proti chátrání, jehož cílem je založení kulturního centra na ulici Vlhká. Právě druhé zmíněné seskupení tuto sobotu v Brně v rámci Dne pro Kliniku organizuje aktivity na podporu lepšího využívání opuštěných objektů. Na programu jsou architektonická procházka, diskuse o sociálním bydlení, workshopy, promítání, přednášky a koncerty.

Vyhlásí Česká republika Norsku válku?

22. 1. 2015 / Jan Čulík

Pražská média mají zase vděčné zástupné téma, které u velkého množství českých čtenářů vyvolává libé pocity bezmocného rozhořčení. Mísí se v tom celá řada vděčných domácích stereotypů. Libé pocity u mnoha lidí vyvolává zjevně pocit "národního ohrožení" "zlým" norským úřadem na ochranu práv dětí, stejně jako potřeba potvrzovat tradiční zvyklosti českých domácností ("škoda každé rány, která padne vedle", "děti se musejí bít, jinak budou rozmazlené", "bili nás jako koně a vyrostli z nás dokonalí občané"). No a pak ještě pocit anarchie, který mají Češi důvodně z toho, že české zákony a soudy nefungují a každý je v české postkomunistické společnosti sám pro sebe. Že by mohly existovat vyspělejší společnosti, které se dohodly na společenském konsensu, jehož základem je nezpochybnitelný respekt vůči férovému zákonu, prosazovanému nezávislými soudy, to není zkušenost, kterou mají Češi.

Proč "fungující" norské úřady včas neodebraly nefunkční rodině psychopata a masového vraha Breivika?

22. 1. 2015 / Karel Dolejší

Vypjatá rozprava o kauze rodiny Michalákových se odehrává fakticky jen na dvou nejkrajnějších pólech: Buď se tvrdí, že v Norsku je všechno úplně špatně, nebo se zjevné nesrovnalosti v celé kauze bagatelizují a případ se označuje za "standardní" - s implicitním nebo explicitním poukazem na údajnou zaostalost České republiky a vyspělost Norska.

Norská policie: Pokud bijete své dítě, skončíte ve vězení

22. 1. 2015

Norská policie tvrdí, že indičtí rodiče ze státu Andhrapradéš čelí trestnímu stíhání za to, že pálili sedmileté dítě horkou lžící a bili ho páskem od kalhot. Toto fyzické násilí vůči dítěti trvalo déle než pět let. Oba rodiče jsou v Norsku nyní ve vazbě. Kurt Lir z policie v Oslu vysvětluje, že rodiče musejí být trestně stíháni, i když nevěděli, že týrání dítěte je v Norsku trestný čin:

"Žaloba zní, že během let 2007-2012 v Oslu rodiče pálili svého syna horkou lžící nebo kovovým předmětem a způsobili mu jizvu na levé noze. A několikrát ho bili páskem od kalhot. Pokud v Norsku spácháte trestný čin, je proti vám zahájeno trestní stíhání. A nepomůže vám, že jste nevěděli, že je to trestný čin. Pokud bijete své dítě, skončíte ve vězení," řekl Kurt Lir.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Britská vláda zavede ještě před květnovými volbami nebarevné balení cigaret

22. 1. 2015

Britská konzervativní vláda se rozhodla ještě před květnovými všeobecnými volbami zavést nebarevné balení cigaret bez značkové grafiky. Původně to mělo být zavedeno už v roce 2013, ale premiér David Cameron to odložil v důsledku lobbování tabákového průmyslu. Tvrdil, že vláda musí řádně prozkoumat dopady tohoto opatření, včetně dopadů pašování tabáku do Británie.

Kvantitativní uvolňování v Evropě "selže" a může destabilizovat světový finanční systém

21. 1. 2015

Bývalý hlavní ekonom Bank of International Settlements a nynější expert OECD, který jako jeden z mála předpověděl předchozí finanční krizi, varuje, že kvantitativní uvolňování v Evropě selže a může destabilizovat celý světový finanční systém. Varování přichází v době, kdy Evropská centrální banka připravuje program nákupu státních dluhopisů. Rozhodne o něm ve čtvrtek.

Chabý Obamův projev o stavu Unie

21. 1. 2015

Ve svém projevu o stavu Unie se americký prezident Barack Obama neúspěšně pokusil získat na svou stranu nepřátelský republikánský Kongres svou vizí o jednotné Americe. Obama požadoval ukončení stranickopolitického hašteření, které v posledních letech ochromuje Washington, a zdůrazňoval význam už několikrát předtím vyjádřených priorit Demokratické strany, totiž vyšší zdanění pro bohaté a zlepšení klesajících příjmů střední třídy, nutnost akce proti globálnímu oteplování a potřebu zavést vzdělávání zdarma. Přítomní Republikáni na to nereagovali a seděli během projevu netečně s kamennou tváří.

Jiný kraj, jiný mrav

Předškolní děti se v civilizovaných společnostech nebijí

21. 1. 2015 / Jan Čulík

Běžné v Česku, zakázané v Norsku. Už v minulosti [Michaláková] připustila, že se dopustila toho, že své děti plácla přes zadek, když zlobily. Jde o věc, na kterou se v české společnosti nepohlíží nijak přísně, zato v Norsku může mít člověk se sebemenším projevem násilí na dětech velké problémy. "Souhlasím s tím, že jsem dělala něco, co v Norsku není dovoleno, to, že jsem dávala dětem na zadek," řekla Michaláková.

Zdroj: ZDE

Paní Michaláková nechápe, že se malé děti nebijí. Není divu, že má v Norsku problémy. I ve Skotsku by měla problémy:

Od října 2003 je ve Skotsku trestným činem

  • třást dítětem
  • bít ho do hlavy
  • bít dítě páskem, rákoskou, bačkorou nebo jiným nástrojem.

Soud zkoumá:

  • věk dítěte
  • co dítěti udělali a z jakých důvodů a za jakých okolností
  • jak to dítě postihlo (fyzicky i duševně)
  • další aspekty života dítěte, jako jeho pohlaví a zdravotní stav

V minulosti zákon umožňoval rodičům tzv. "dítě trestat v rozumné míře", aniž by to bylo trestným činem osobního fyzického útoku. Avšak pojem "trestat v rozumné míře" je z 19. století a nelze ho právně přesně definovat. Bití dětí zákon ve Skotsku úplně nezakázal, avšak otázka, zda je bití dětí trestným činem závisí na celé řadě faktorů, které bude posuzovat soud. Úřady bití dětí nedoporučují, protože:

  • Je lehké neuvědomit si, jak křehké je dítě, zvlášť když na ně máte vztek. To, co vy považujete za "lehký pohlavek", může dítěti vážně uškodit.
  • Bití dává dětem špatný příklad. Namísto, aby vysvětlilo, co udělalo dítě nesprávně, naučí je fyzicky útočit na lidi, s nimiž dítě nesouhlasí.
  • Bití má dlouhodobý záporný dopad na dítě. Děti ho nutně nespojují se svým chováním a mohou z něho mít pocit křivdy.
  • Disciplínu a sebeúctu lze v dítěti pěstovat vysvětlením, jak se má chovat, a odměnou za dobré chování. Je to daleko efektivnější než tresty.
  • Z výzkumů vyplývá, že nejčastěji jsou bity předškolní děti a batolata. Batolata a nemluvňata vůbec nechápou, proč je někdo bije, praví se na informativních stránkách skotské vlády k této věci.

Ono to bude ještě dlouho trvat, než tyto informace proniknou do ČR a k paní Michalákové...

V Norsku existují nezávislé soudy. Paní Michaláková má plné právo žalovat norský stát za neoprávněné odebránění jejích dětí. Norský stát - na rozdíl od českého - ji k tomu bude plně financovat právního zástupce a obhájce. Ať jsou podrobnosti případu jakékoliv - a norská strana právem dodržuje princip soukromí - správnou cestou je domáhat se spravedlnosti u norských soudů a paní Michaláková má k tomu možnost. Dělat emocionální vlny v českých médiích na základě nepřesných a neúplných informací nepůsobí příliš přesvědčivě.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Nepláčou a netrpí antické jazyky v českém pravopisu zbytečně?

21. 1. 2015 / Miloš Dokulil

Raději nejdříve pár námětů jakoby jen tak „od lesa“. Antické jazyky nemálo postihlo, když si někteří reformátoři českého pravopisu – v té známé „dobré víře“ – umínili, že např. umažou „h“ ze specifické řecké hlásky „th“, i když měla jak odlišnou grafiku, tak i výslovnost od psaného a vyslovovaného „t“. Takže dnes se běžně vyslovuje i píše třeba „teologie“, ačkoliv v antické řečtině se psalo a vyslovovalo „theos“ (česky „bůh“), nikoli „teos“!

Latinská Amerika: Čas platit za ekonomický populismus

21. 1. 2015

Makroekonomický populismus, který udělal z omezování příjmových rozdílů jediný smysl veřejné politiky, se v historii Latinské Ameriky stále vrací. V některých dobách během posledních čtyřiceti let to bylo nákladné a traumatické. Teď to platí především pro Venezuelu a Argentinu.

Britský princ Andrew bude muset přísahat, že neměl nezletilý sex

21. 1. 2015

Američanka Virginia Robertsová požaduje u soudu na Floridě, aby britský pric Andrew a miliardář Jeffrey Epstein "byli pohnáni ke spravedlnosti". Robertsová tvrdí, že jí Epstein donutil, když jí bylo 17 a podle amerických zákonů byla nezletilá, k pohlavnímu styku s princem Andrewem. Právníci žádají, aby o věci princ Andrew vypovídal pod přísahou.

Zakladatel Pegidy se na Facebooku prezentoval jako Hitler

21. 1. 2015

Virálním způsobem se po internetu šíří fotografie Lutze Bachmanna, 41, syna řezníka z Drážďan, který se stal zakladatelem "protiislámského" hnutí Pegida. Fotografie vyvolala nové otázky o tom, do jaké míry má Pegida vazby na ultrapravicové kruhy.

Fotografie se objevila na Bachmannově facebookové stránce s nápisem "Už je tady zase" (Er ist wieder da). Bachman svůj facebookový profil smazal krátce poté, co ho kontaktoval drážďanský deník Morgenpost. Právě Morgenpost objevil tuto fotografii na uzařevné Bachmannově facebookové stránce, na níž Bachman charakterizoval přistěhovalce jako "dobytek", "chátru" a "odpad". Výroky byly z 19. září, z doby asi dva měsíce předtím, než se v Drážďanech konala první demonstrace Pegidy.

Bachmann byl mnohokrát odsouzen za krádeže, fyzické útoky a držení drog. Poslední demonstrace Pegidy se v Drážďanech účastnilo 25 000 osob. Ve středu večer chce pobočka Pegidy, Legida, zorganizovat další protiislámskou demonstraci. Registrovalo se také 19 demonstrací protestujících proti islamofobii.

Po zveřejnění fotografie Bachmann jako předseda Pegidy odstoupil.

Podrobnosti v angličtině ZDE

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za prosinec 2014

10. 1. 2015

V prosinci 2014 přispěli čtenáři finančně na Britské listy bankovním příkazem celkovou částkou 106 410.70 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v řijnu 2014 částkou 1137,43 Kč.

Zůstatek byl koncem prosince 2014 272 741,85 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 156 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Útok na časopis Charlie Hebdo | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | Ukrajina | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák