4. 5. 2013 / Jan Čulík
Neuvěřitelné bláboly o "svobodě kouřit" zazněly v České televizi. Je to dalším, otřesným důkazem, jak se provinili v devatenáctém století čeští obrozenci. Způsobili totiž, že v české kotlině hovoříme obskurním jazykem a jsme izolováni od vnějšího světa. K problémům, které jsou všude jinde dávno vyřešeny a k nimž existují jasná, nezvratitelná fakta, zastáváme v "české kotlině" prostě pitomé, neinformované názory. Přitom by trvalo asi 1 vteřinu najít si k tomu informace na netu a NEŽVANIT.
Argumentem, proč je ve většině zemí v Evropě kouření v restauracích zakázáno, je toto:
Pobyt v zakouřeném prostředí škodí zdraví zaměstnancům restaurací a způsobuje jim chronickou bronchiditu a rakovinu. Rok po zavedení zákazu kouření v restauracích v Británii se zbavilo chronické bronchitidy velké množství číšníků a číšnic v restauracích. Slušná země nemůže tolerovat, aby zlozvyk jedněch vážně škodil zdraví jiným. Kuřáci mají plné právo kazit si vlastní zdraví (i když je otázka, proč za jejich léčbu rakoviny a cévních onemocnění, způsobených kouřením, mají platit ostatní daňoví poplatníci), avšak v žádném případě nemají právo ničit zdraví jiným lidem. Proto platí zákaz kouření ve veřejných místnostech ve většině zemí Evropy.
Nejde o svobodu něco dělat, ale o svobodu ubližovat druhému. Civilizovaná společnost svými zákony znemožňuje, aby jeden člověk ubližoval druhému. Nikdo nezakazuje kouření jako takové, ale brání tomu, aby kuřáci poškozovali zdraví druhých lidí.
Asi za dvě vteřiny najdete na webu informace o tom, že
Zákaz kouření v restauracích ve Skotsku vedl k rychlému a zlepšení zdraví číšníků a barmanů ZDE Článek uvádí:
U zaměstnanců restaurací, hostinců a barů ve Skotsku došlo k radikálnímu zlepšení jejich zdravotního stavu do dvou měsíců po zavedení zákazu kouření v restauracích v březnu 2006. Před zákazem kouření v restauracích trpělo potížemi s dýchacími cestami 79,2 procent zaměstnanců restaurací. O jeden měsíc později po zavedení zákazu kouření v restauracích mělo tyto potíže už jen 53,2 procent zaměstnanců restaurací, tedy došlo k poklesu potíží o 26 procent. Po dvou měsících mělo tyto potíže už jen 46,8 procent zaměstnanců restaurací, došlo tedy k zlepšení zdravotního stavu u 32,4 procent těchto zaměstnanců.
Jiný článek na toto téma, potvrzující zlepšení stavu zaměstnanců restaurací po roce po zavedení zákazu kouření je ZDE
Zákaz kouření v restauracích ve Skotsku vedl o obrovskému poklesu infarktů (za jediný rok o 17 procent!) ZDE
V amerických, kanadských a evropských městech, která zavedla zákaz kouření v restauracích, došlo všude k poklesu infarktů o 17 procent za první rok po zákazu (CNN) ZDE
Počet hospitalizací dětí na astma poklesl po zákazu kouření o 18 procent ZDE
ZDE najdete důkazy o tom, jak obrovské množství chorob způsobuje vystavení kouření druhých a informace od právní firmy, specializující se na vymáhání odškodného za to, že vám někdo poškodil zdraví, jak se domoci odškodného za poškození vašeho zdraví kouřením druhých. Že by něco takového existovalo v ČR, to je asi utopie, že?
V Brně jsem viděl ve středu člověka nesoucího igelitku s nápisem British American Tobacco. (To je ta firma, pro kterou pracuje radarový pan Klvaňa.) Nikde jinde než v Česku by něco takového nebylo možné. Firma British American Tobacco totiž skutečně vážně poškozuje zdraví milionů lidí a na Západě je zcela zdiskreditovaná - a zdiskreditován by byl i člověk, který by jí nošením jejich igelitky dělal reklamu. Vzpomínám jak šokovaný byl komentátor deníku Guardian George Monbiot, který se jednou účastnil v Praze Havlova Fóra 2000 a s hrůzou tam zjistil, že akci sponzoruje právě tato tabáková společnost. Napsal mi, že kdyby to věděl, nikdy by to Prahy na Fórum 2000 necestoval - a tím je akce zdiskreditována.
PS. Pan Řezáč mě obviňuje z rasismu, ale reakce některých (všech!) (českých!) diskutérů na facebooku na toto téma jsou, s odpuštěním, pozoruhodné svou zabedněností. Argument, že kouření ve veřejných místnostech je skoro všude v rozvinutém světě zakázáno, protože to poškozuje zdraví jiných lidí, a tedy omezuje to svobodu druhých, diskutéři zcela pomíjejí. Naopak argumentují:
- Kouření v restauracích není třeba zakazovat, protože na Ostravsku je taky smog.
- Kouření v restauracích se nesmí zakazovat, protože potraviny jsou taky škodlivé. :)
- Škodlivost kouření není prokázána. Je to jen názor. :)
-
Není prokázáno, že kouření zkracuje život o 12 - 15 let a není prokázáno, že kouření škodí nekuřákům :)
-
Zaměstnanci restaurací žádnými chorobami dýchacích cest netrpí :)
- Rázovité venkovské české hospody by utrpěly zákazem kouření a strejci by do nich nechodili (Kupodivu rázovité anglické vesnické hospody zákazem kouření neutrpěly a strejci tam nepřestali chodit.)
-
Ve svém majetku si mohu dělat, co chci
Toto říkají čeští čtenáři. Ne jiní, dosud se nikdo z českých diskutérů neozval, kdo by byl informován o faktech a o tom, že v této věci mezinárodně veřejná debata už skončila a je směšné hájit názory, o nichž bylo před lety beze sporu dokázáno, že jsou nesmyslné.
Doporučuju zastáncům práva dělat si ve svém majetku, co chci, aby usilovali o zrušení předpisu, že je v automobilu nutno používat bezpečnostní pásy. Konec konců je přece automobil vaším soukromým majetkem, takže si tam přece můžete dělat, co chcete, ne? A vlastně, protože je automobil vaším soukromým majetkem, jakým právem vás stát nutí, abyste měli k řízení automobilu řidičský průkaz! Pryč s řidičskými průkazy, které, stejně jako možný zákaz kouření v restauracích, jsou hrubým omezením individuální osobní svobody!
Také samozřejmě má vlastník restaurace či obchodu podle tohoto přístupu na základě neomezené individuální osobní svobody plné právo zakázat vstup do restaurace osobám jiné pleti nebo některých národností. Zákon, postihující v těchto případech rasismus, musejí zastánci kouření taky nechat zrušit, protože hrubě omezuje jejich individuální svobody a práva.
Je asi opravdu škoda, že je tato diskuse uzavřena do nesrozumitelného jazyka, protože kdyby byla mezinárodně přístupná, mnoho lidí by se bavilo.
Možná, pane Řezáči, že bych oželel tu Boženu Němcovou, a možná, že by ji oželely i ty desetitisíce lidí, kteří v ukrutných bolestech bez zájmu médií umírají právě teď v Česku na rakovinu způsobenou kouřením. Význam kultury někde končí a je menší než určité jiné věci.
