Jak nám Evropská komise lže o obchodní dohodě, která bude mít katastrofální následky pro všechny

3. 12. 2013

Plány na vytvoření jednotného trhu mezi Evropskou unií a USA umožní korporacím, aby žalovaly vlády u tajných panelů, které budou mít pravomoci větší než soudy a parlamenty

Panika se šíří v Evropské komisi jako fretky v systému zaječích nor, píše George Monbiot. Její plány na vytvoření jednotného trhu Evropy a Spojených států fungovaly tak dobře, když byly utajovány. Všechno nyní bylo prozrazeno. Po celé Evropě se lidé nyní ptají, proč se tohle děje, proč jsme nebyli konzultováni a v čím zájmu se to děje.

Sevastopolský zastupitel sbírá podpisy pod zvací dopis Putinovi

3. 12. 2013

Sevastopolský městský zastupitel za vládní Stranu regionů Sergej Smoljaninov organizuje sběr podpisů místních obyvatel pod výzvu adresovanou prezidentu Ruské federace Vladimiru Putinovi. Jejím obsahem je žádost "poskytnout vojenskou pomoc na obranu suverenity Ukrajiny". Informuje o tom dopisovatel agentury IA Regnum.

Čína chce více investovat v Británii

3. 12. 2013

Čínský premiér Li Kequiang se během návštěvy britského premiéra Davida Camerona v Číně vyjádřil, že Čína chce podstatnou měrou investovat do výstavby první britské vysokorychlostní železnice z Londýna na sever Anglie a požaduje také větší roli ve výstavbě a při vlastnictví britských jaderných elektráren. Čína zakoupí akcie v britských energetických projektech. Čína vybudovala obrovskou rychlostí na svém území vysokorychlostní železniční síť, i když pověst projektu utrpěla do značné míry velkým železničním neštěstím, k němuž došlo nedaleko Wenzhou v roce 2011.

Premiér Cameron během své návštěvy potvrdil, že uznává "územní celistvost Číny" - jinými slovy, že přijímá čínskou nadvládu nad Tibetem. Dodal také, že Británie chce "strhnout bambusovou oponu" a umožnit Číně volný přístup na evropské trhy.

Podrobnosti v angličtině ZDE

OECD: Globálně nejlepší studijní výsledky mají studenti z východní Asie

3. 12. 2013

Šanghajský region v Číně produkuje studenty s nejvyšší úrovní znalostí matematiky, čtení a vědeckých informací. Vyplývá to z nejnovější studie OECD, založené na zkoušce PISA, která se koná každé tři roky. V matematice se dále jako nejlepší umístili studenti ze Singapuru, z Hongkongu, z Tchajwanu a z Jižní Koreje.

Česká republika se v matematice umístila na nepříliš výrazném 17. místě, ve čtení na 19. místě a ve vědeckých znalostech na 15. místě.

Spojené státy požádaly Čínu, aby zrušila svou novou zónu vzdušné obrany

3. 12. 2013

Před návštěvou amerického viceprezidenta Joea Bidena v Číně požadují Spojené státy, aby Čína zrušila svou nově vyhlášenou zónu vzdušné obrany nad ostrovy, o něž se sváří s Japonskem. USA varovaly, že Čína riskuje potenciálně nebezpečnou konfrontaci s Japonskem a jeho sousedy. Biden se má v Číně pokusit během své návštěvy vyřešit tuto kontroverzi.

Londýnská rozhlasová stanice poněkud zničila Borise Johnsona v interview po jeho kontroverzním projevu

3. 12. 2013

Londýnský konzervativní primátor Boris Johnson v minulých dnech konstatoval ve veřejném projevu, že někteří lidé se v životě neuplatní, protože mají nízké IQ. V rozhovoru pro londýnskou rozhlasovou stanici LBC v úterý pak katastrofálně selhal. Nejenže nevěděl, kolik stojí jízdenka londýnským metrem ze stanice Angel do stanice London Bridge, kde pracuje, ale nepodařilo se mu ani zodpovědět tři položené otázky z IQ testu. První z nich zněla:

Česká advokátní komora nechala lidi okradené advokátem bez pomoci

3. 12. 2013 / Jan Čulík

Česká advokátní komora není nějakým zájmovým spolkem, charitou nebo podpůrnou organizací. Roční rozpočet ČAK činí zhruba 70 milionů korun, tedy asi tolik, kolik i k naší lítosti zpronevěřil advokát Mgr. Miloš Vlasák svým klientům.

ČAK samozřejmě nemá prostředky na to, aby za několik, byť vážně chybujících advokátů odškodňovala podvedené klienty.

Kde by na to měla vzít? Mají se na odškodnění složit ostatní advokáti, kteří své klienty nepodvádějí a neokrádají? Na základě čeho?

Zdroj: ZDE

Klienti pražské společnosti Reality 21, loni okradení dnes už bývalým advokátem Milošem Vlasákem o desítky milionů korun, které inkasoval do advokátní úschovy z prodejů jejich nemovitostí, se žádné právní pomoci od České advokátní komory (ČAK) nedočkali.

Ještě v létě se zdálo, že ČAK se bude s lidmi, tak bezprecedentně okradenými advokátem, o pomoci alespoň bavit. ČAK ale nakonec v tichosti zcela poslala k ledu ne jen prosby poškozených o nějakou právní pomoc, ale i osobní žádost Jana Rosáka, majitele české master franšízy Century 21, známé mezinárodní sítě realitek, kam Reality 21 spadá.

Policie neumí vypátrat advokátem ukradených 70 000 000 korun

3. 12. 2013 / Aleš Uhlíř

Uvažoval jsem ze všech možných stran, jakým postupem by mohla Česká advokátní komora pomoci lidem, které okradl advokát Mgr. Miloš Vlasák o 70 000 000 korun. Nechci hovořit o této otřesné věci z hlediska dopadu takového zločinného jednání. Lidé zde přišli o majetek, jsou ožebračeni a to jen proto, že své nemovitosti svěřili k prodeji realitní kanceláři, pro kterou advokát Vlasák pracoval. Došel jsem k závěru, že to, co k případu jako odpověď na článek Jindřicha Gintera v deníku Právo uvedla ve svém vyjádření mluvčí advokátní komory PhDr. Iva Chaloupková, je zhodnocení zcela adekvátní, plně odpovídající tomu, co se stalo. Advokátní komora plní určité funkce, členství v ní je povinné a zákon určuje meze, v nichž může působit.

PŘEČETLI JSME:

Tony Judt: Pobijme ekonomy!

3. 12. 2013

Je demokracie zárukou dobré společnosti? A je to vůbec nejlepší možné společenské zřízení? Mají USA blíž k Číně, nebo k Evropě? Bude základní osou 21. století napětí mezi strachem a bezpečím? "Zprivatizoval" Izrael odkaz holocaustu? Kde se v tom všeobecném zmatku nacházíme my, v České republice? Lze se vyrovnat s minulostí? A může to nějak ovlivnit intelektuál? Málokdo uvažoval o těchto otázkách tak hluboce a inspirativně jako jeden z nejzajímavějších "veřejných intelektuálů" posledního půlstoletí, historik Tony Judt.

Myslím, že by nám vcelku prospělo, kdybychom -- řečeno volně se Shakespearem -- "pobili všechny ekonomy": jen málokteří přispívají k našemu sociálnímu či vědeckému poznání, podstatná většina profese se však aktivně podílí na tom, že mate spoluobčany a brání jim uvažovat sociálně," říká Tony Judt v knižním rozhovoru s kolegou historikem Timothy Snyderem Intelektuál ve dvacátém století.

Zdroj: ZDE

Článek vyšel v aktuálním čísle Literárních novin viz prodejní místa. Rovněž je můžete zakoupit v  elektronické podobě na čtečce Kindle. Jsme přesvědčeni, že stojí zato tento kvalitní týdeník podpořit, míní šéfredaktor Britských listů Jan Čulík.

Nedělní chvilka poezie: Potřeba Stalina

3. 12. 2013 / Wenzel Lischka

Plešatý soused, důchodce bydlící v našem pečlivě a draze zatepleném a díky tomu plesnivém paneláku, jehož betonové panely se tiše ve skrytu umělých hmot a krásné omítky drolí, a jejichž železnou armaturu požírá nelítostná koroze, se dnes po ránu strašně rozčílil.

Havlem posmívané králíkárny dvojnásobně přesluhují. V neděli ráno k nám jedné takové přijela policie a hledala sousedova bezprizorného syna. Byl z toho moc krásný skandál, který vyhnal osazenstvo okolních paneláků z postelí do oken.

Ukrajina: Janukovyč míří do Číny. Chce půjčky pro kolabující ekonomiku

3. 12. 2013

Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč navzdory vyhrocené domácí situaci odjíždí do Číny, kde chce získat půjčky a investice.

Protestující mezitím dále blokují hlavní vládní budovu v Kyjevě a zablokovali i dopravu. Usilují o pád vlády a rezignaci Janukovyče. Od neděle statisíce lidí zejména ze západní části země protestují proti prezidentovu rozhodnutí nepodepsat asociační dohodu s Evropskou unií a místo toho se integrovat s Ruskem.

Azarov: Situace na Ukrajině "nese rysy státního převratu"

2. 12. 2013

Ukrajinský premiér Nikolaj Azarov, jehož odvolání požaduje protestující opozice, dnes prohlásil, že situace, která vznikla v Kyjevě, nese rysy státního převratu.

Parlament má zítra hlasovat o nedůvěře Azarovově vládě.

"Je to velmi vážná věc. Prokazujeme trpělivost, ale chtěli bychom, aby i naši partneři projevovali toleranci", řekl Azarov na setkání s velvyslanci EU a USA v Kyjevě.

Zdroj v ruštině: ZDE

České století v půlce končí -- další důkaz nestandardní dramaturgie ČT

3. 12. 2013 / Tomáš Koloc

Čtenáři BL byli v tuto dobu zvyklí na mou pravidelnou týdenní recenzi aktuálního dílu seriálu scenáristy Pavla Kosatíka a režiséra Roberta Sedláčka České století. Ještě v neděli odpoledne jsem spěchal, abych dorazil včas domů z návštěvy, a mohl tentokrát ještě v neděli večer zhlédnout další díl a napsat recenzi anoncovaného pokračování "Musíme se dohodnout", které bude pojednávat o pookupačním moskevském jednání v srpnu 1968. Přítel, u kterého jsem byl na návštěvě, maně otevřel televizní program, a sdělil mi, že v tradičních 20 hodin vysílá ČT 1 televizní film Tchyně a uzený podle knihy nedávno zemřelé spisovatelky Simony Monyové.

Za všechno může divák

3. 12. 2013

Přerušení Českého století je dáno tím, že od počátku zde byla snaha využít (reklamně i dramaticky) půlkulatého výročí Československa pro nasazení dílů s Masarykem a Benešem. Pokud by tvůrci čekali až na dokončení celé série, přišli by o tento (z jejich pohledu) výhodný okamžik. A tak, ačkoliv to působí podivně, byla odvysílána jen část seriálu a na zbytek si divák musí počkat, píše Josef Nožička. (V nedávné době problesklo zpravodajstvím, že nyní se točí díl o Chartě 77.)

Obávám se však, že k nějaké analýze reflexí, natož k sebereflexi tvůrců, nedojde, jak tomu ostatně napovídá postoj Pavla Kosatíka v rozhovoru v Lidových novinách, který by místy snesl nálepku řekněme blahosklonné přezíravosti ke kritice. Je ovšem zajímavé, jak se úzkostlivě vyhýbá tomu, aby se vyjádřil k chybám a nesmyslům i v onom základním pensu nezbytných historických faktů, na nichž staví svou (údajně) provokační fabulaci. Inu, opět asi za všechno může divák, který nechápe hloubku myšlenky.

Sociální deprivace kapitalismem

3. 12. 2013 / Štěpán Cháb

V roce 1999 vznikl pod rukama bratří Dardennových film Rosetta, který ve své době ukazoval na okraj společnosti a po uplynutí téměř patnácti let ukazuje stále více na stav většinové společnosti. Hlavní postavou filmu je sedmnáctiletá Rosetta, která se snaží získat zaměstnání a domoci se tak klidného života, kde zajištěnost základních potřeb je samozřejmostí. Film oceněný Zlatou palmou z filmového festivalu v Cannes. Je potřeba si neustále připomínat takovéto filmy, abychom neupadli v mylné přesvědčení, že je všechno v jakéms takéms pořádku, a proto není třeba nic měnit.

Sobotka a Babiš mohou Rusnoka ignorovat

3. 12. 2013

Jan Rovenský, vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace ČR, v reakci na prohlášení premiéra Rusnoka o zrušení limitů těžby hnědého uhlí v Severních Čechách prezidentskou vládou prohlásil:

"Jiří Rusnok dnes ostentativně ukázal prostředníček desítkám tisíc obyvatel severních Čech ohrožených těžbou, ale zejména Bohuslavu Sobotkovi a Andreji Babišovi, kteří ho jasně vyzvali, aby jeho vláda na limity těžby nesahala. Oba gentlemani ho ovšem mohou elegantně odkázat do patřičných mezí: stačí, aby jasně prohlásili, že hned na prvním jednání své vlády Rusnokovo rozhodnutí zruší."

Šárka Pechová
tisková mluvčí/press officer, Greenpeace ČR

Miroslav Štěpán: Světoví politikové si v roce 1989 se situací v Československu nevěděli rady, a tak vsadili na Václava Havla

2. 12. 2013 / Jan Čulík

Štěpánova kniha je důležitým příspěvkem k úvahám o tom, jak by Češi měli vstupovat do vztahů se zahraničními mocnostmi, které určují poměry v Čechách, a jakou by si pro to měli vypracovat strategii. Jinými slovy: Víme, že vždycky nám vnutí změnu domácích poměrů zvnějšku svět, ale uvažujme nad tím, jak to aspoň trochu z Česka systematicky ovlivňovat. Ze Štěpánovy knihy vyplývá, že čeští politikové nikdy neměli takovou strategii žádnou, a dodnes ji ke své škodě nemají a ani o ní neuvažují.

Miroslav Štěpán/Petr Holec, Můj život v sametu, aneb Zrada přichází z Kremlu. Praha, nakladatelství Malý princ, 2013

Poměry v Československu se vždycky určovaly ze zahraničí, a tak tomu bylo i v roce 1989, tvrdí ve svém právě vydaném knižním rozhovoru s redaktorem týdeníku Reflex Petrem Holcem Miroslav Štěpán, někdejší druhý nejmocnější činitel autoritářské Komunistické strany Československa před rokem 1989. Na rozhovory, ať knižní či časopisecké, se dívám většinou velmi skepticky, protože ono se toho v českém prostředí nakecá ("Názory, ty mi jdou," přiznal se kdesi nedávno bezelstně spisovatel Ludvík Vaculík), publikace, které jsou založené na věcné analýze faktů dají samozřejmě daleko větší práci. Nicméně Miroslav Štěpán byl jedním z nejvýznamnějších představitelů KSČ před listopadem 1989, a měli bychom proto jeho svědectví z této doby i jeho subjektivním názorům na to, co se tehdy odehrálo, asi věnovat určitou pozornost.

Ukrajina: Demonstranti obklíčili budovu vlády. V Chodorivě spatřen vlak s těžkou vojenskou technikou

2. 12. 2013

Tisíce protestujících dnes zablokovaly přístup do sídla vlády v Kyjevě a žádají odvolání premiéra a kabinetu. Narůstá hněv veřejnosti kvůli rozhodnutí prezidenta Janukovyče zmrazit přístupová jednání s Evropskou unií v dalších částech země a ohrožuje Janukovyčovu moc. V železničním uzlu Chodoriv na západě země byl spatřen vlak naložený obrněnými transportéry a samohybnými děly. Svědkové se obávají vyhlášení výjimečného stavu a propuknutí občanské války.

KBS a "kultúra smrti": výlet do Jasenovaca

2. 12. 2013 / Juraj Mesík

Povzbudená úspechom neonacistu Kotlebu zahájili 1.decembra pastierskym listom prípravy na "sviatky pokoja a mieru" aj slovenskí katolícki biskupi. List nie je ničím iným, ako vyhlásením krížovej výpravy vnukov Jozefa Tisu proti ľudským právam, predovšetkým právu žien kontrolovať svoj život.

Aby toho optimizmu z "Vatikánu s ľudskou tvárou" nebolo zas až tak veľa, zavial na Slovensku klerikálny mráz v podaní skupiny 16 slovenských biskupov združených v Konferencii biskupov Slovenska. Táto partička veľadôstojne sa tváriacich pánov pochádzajúcich z rozličných slovenských dediniek a mestečiek občiankam a občanom Slovenska pripomenula, že ich vôľa po moci a komandovaní spoločnosti si ani dnes v ničom nezadá s minulosťou.

Alca, aneb Pomník nekompetenci

2. 12. 2013 / Karel Dolejší

Armáda prý možná konečně odprodá alespoň 24 nadbytečných podzvukových bitevníků L-159 Alca. Zákazníkem má být americká firma Draken International a měla by zaplatit 15,5 milionu korun (770 000 dolarů) za kus v základní verzi, nebo 20,3 milionu (1 009 000 dolarů) za kus s funkčním radarem a výstražným radiolokačním přijímačem.

České letectvo objednalo tyto lehké bitevníky počátkem 90. let a začalo je dostávat v roce 2000. V roce 2003 stál L-159 13 milionů dolarů. Letectvo jich nakoupilo 72 kusů, ale nikdy jich nepotřebovalo více, než 24.

Například cena základní verze nadzvukového víceúčelového letounu F-16A Fighting Falcon v roce 1998 činila 18,8 milionu dolarů.

Kdyby letectvo počátkem 90. let dokázalo řádně definovat své skutečné potřeby, mohlo dostat za poloviční cenu podstatně výkonnější letouny schopné plnit úkoly i v rámci PVO. Alca teoreticky unese 2 340 kg výzbroje, F-16 až 7 700 kg.

Únikový film Křídla Vánoc

2. 12. 2013 / Jan Čulík

Se zvědavostí jsem se šel v Praze podívat na nový film Karin Babinské Křídla Vánoc, protože v roce 2007 natočila hluboký a citlivý ženský film Pusinky, pojednávající o třech maturantkách, které spolu tráví čas během posledních letních prázdnin kdesi na severu Čech a vydají se "na cestu bez cíle". Pusinky jsou v podstatě pikareskní film, zdánlivě bez konkrétního příběhu, soustřeďující se na mezilidské vztahy a na tápání, psychologickou neohrabanost, frustraci a nespokojenost, která se projevuje u mladých lidí.

BRITÁNIE:

Šokující příběh o deportaci hladovkáře

2. 12. 2013

Britská konzervativní ministryně vnitra Theresa May se ocitá pod sílícím tlakem ohledně zpackaného pokusu deportovat vážně nemocného muže z Británie do Nigérie soukromým letadlem.

Ifa Muaza, který na protest proti rozhodnutí britských úřadů deportovat ho zpět do Nigérie, kde mu hrozí smrt, drží 100 dní hladovku, je proto ve vážném zdravotním stavu a je na nosítkách. Přesto rozhodla Theresa Mayová, že muže nechá deportovat do Nigérie. Komerční letecká společnost ho odmítla do Nigérie dopravit, neboť je v tak strašném zdravotním stavu, že podle jejího úsudku nemůže být dopravován komerčním letadlem. Lékaři také varovali, aby nebyl odvážen z nemocnice.

Česko mimo mezinárodní politický diskurs

2. 12. 2013 / Jan Čulík

Pokusil jsem se na konferenci o televizi, která se konala v pátek v Bratislavě, upozornit na to, že se Česká republika octla mimo mezinárodní kulturněpolitický diskurs, protože vůbec nezná severské televizní seriály žánru nordic noir, což jsou většinou napínavé thrillery s podprahovými vazbami na aktuální společenské a politické otázky, jako třeba seriály dánské provenience Forbrydelsen (The Killing, Zločin) (ten se sice v ČT vysílal, ale ve čtvrtek v noci, takže ho skoro nikdo v ČR neviděl a nezná), The Bridge, anebo politický seriál Borgen, jehož třetí série se právě hraje v televizi BBC.

Bylo mi vysvětleno, že české televize sice tyto seriály nevysílají, prezentují veřejnosti jen komerční americké sračky, na něž je česká divácká obec zvyklá, ale že pod vlivem nordic noir vznikl v ČR netypický televizní seriál Cirkus Bukowski, který sice získává mezinárodní ceny, avšak jeho sledovanost v samotné České republice je nízká. A české televize se podřizují divácké obci, takže sorry.

No tak dobře. Zhlédl jsem dnes první dva díly třetí série dánského televizního seriálu Borgen, na který se mimochodem dívají čelní politici z celé (západní) Evropy, a témata, jimiž se zabýval, by nemohla být v českém kontextu aktuálnější. No, posuďte sami:

  • V ohnisku příběhu seriálu Borgen je tentokrát středolevicová politická strana, jejíž zoufalé úsilí dostat se do vládní koalice za každou cenu znamená, že strana zaprodá své základní principy a zapomene na svůj předvolební program. Schvaluje v parlamentě zákony, které porušují ústavu. (Že by to v ČR nemělo žádnou rezonanci?)
  • Bývalá premiérka levostředové politické strany, kterou vyšachovali kariéristé, kteří se chtějí spojovat s pravicí, je donucena založit novou politickou stranu. Uspěje?
  • Poslanci jsou ve svých stranách nuceni hlasovat, jak si přeje jejich stranické vedení. Mají s tím často vážný etický problém. Jeden poslanec je tak nucen schválit protiústavní zákon, který neférově může postihnout jeho vlastního syna. Najdou odvahu se vzepřít?
  • V nejsledovanější televizní stanici země je jmenován nový programový ředitel, bývalý zaměstnanec americké firmy Warner Brothers, kterého naprosto nezajímá veřjenoprávní funkce televize, chce omezit investigativní a publicistické pořady a nahradit je měkkým zábavným vysíláním

Česká televize jistě usoudí, že seriál s takovýmito tématy nemůže české diváky zajímat.

Někdy mi opravdu připadá, že komunismus r. 1989 nikdy nepadl a Česko dál funguje v úplně izolovaném, nereálném světě kdesi za železnou oponou...

Dramaturgii České televize nerozumím

2. 12. 2013

Dánský seriál Zločin se nedávno na ČT vysílal, nikdy nepochopím, proč v tak pozdní hodinu, píše Dagmar Zrucká. Musela jsem si všechny díly natáčet, jinak bych ho neviděla. Dramaturgie veřejnoprávní televize je mi záhadou. Nemít možnost nahrávat pořady, neviděla bych řadu zajímavých filmů a pořadů. A vykládání o malé sledovanosti, to jsou zrovna takové žvásty, jako že si Češi rádi kupují nekvalitní výrobky a vybírají jen podle ceny. Když nemáte na výběr, tak je výběr daný. U nás rozhodují exoti, kteří jsou dílem podpláceni , dílem jen pitomí, dílem plní do roztrhání těla i nevyslovená přání vrchností, třeba jen proto aby se zavděčili. Na občany, daňove poplatníky kašlou, protože je k tomu nikdo nevede. Myslet na jiné je totiž v těch zabedněných palicích "socialistické".

Co se nejspíš stane s nacistickou dlouhou vlnou

1. 12. 2013 / Štěpán Kotrba

28.února 2014 dojde k vypnutí rozhlasového vysílače ČRo 1 Radiožurnálu Topolná s LW kmitočtem 270 kHz, schopným vysílat od roku 1978 s obrovským výkonem 1,5 MW. Vzhledem k obrovské energetické náročnosti vysílače a tím pádem velkým nákladům na elektřinu, byl výkon snížen na "pouhých" 650kW. Jde o historický předěl v rozhlasovém vysílání. Dlouhá vlna 270 kHz je kořistí Československa po 2. světové válce. Původně na ní vysílal nacistický Deutslandsender.

Vysílání v AM pásmech je atribut vyspělého státu

2. 12. 2013

Vážená redakce, zejména vážený pane Kotrbo,

vyjadřuji se k článku "Co se nejspíš stane s nacistickou dlouhou vlnou". Jak si pana Kotrby velmi vážím, v daném případě se domnívám, že je zcela mimo a považuji pokusy o ukončení rozhlasového vysílání na dlouhých a středních za chybu, píše Jan Černý.

Pan Kotrba zřejmě žije v Praze, používá výhradně internetové technologie a nedokáže si představit, že na tom může někdo být odlišně. Ono ale stačí odjet pár kilometrů za hranice ČR, pobývat mimo kongresové centrum, a člověk je od bezprostředního kontaktu s domovem zcela odříznut.

Stačí už jen dovolená v Chorvatsku nebo v minulosti pobyt na vojenských misích. Možnost slyšet domov na dlouhých či středních (a dříve i na krátkých) vlnách je či byla neocenitelná. Přitom postačuje pouze malý a levný přijímač napájený z baterií, není třeba mít notebook či obdobné zařízení, starat se o konektivitu, zvažovat, kolik to bude stát a také neustále shánět elektrickou zásuvku.

No a že by bylo vysílání na dlouhých vlnách ve světě něčím zastaralým, asi pravda nebude, viz odkaz.

Vždycky jsem považoval vysílání v AM pásmech i za atribut vyspělosti daného státu, za jeho schopnost starat se o své věci a dávat o sobě vědět. Jeho ukončení rozhodně není dobrým signálem.

Slepá skvrna v ohrožení

2. 12. 2013 / Marie Fareh

Nedávno zavládla internetem panika ohledně osudu zahrádkářů kvůli chystanému evropskému nařízení. Cílem alarmujících zpráv bylo podepsání evropské petice. Ohlas byl vskutku nevídaný: během několika týdnů stoupl počet podpisů na více než 23 000. Do diskuze se tedy vložili i ti, kteří mají ono nařízení na pracovním stole. Europoslanec Pavel Poc z Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin ENVI svou argumentaci postavil na tvrzení, že zahrádkáři nejsou v ohrožení a zachování biodiverzity je v návrhu klíčové. Že se nařízení přesto může dotýkat i zahrádkářů, vysvětluje ve své reakci Marek Kvapil, který téma podrobněji zpracoval na svých stránkách. Nakonec sám pan poslanec, po hlubším prostudování návrhu, na schůzi svého výboru tento týden doporučil jeho vrácení Komisi.

O kyblíčkovi a lopatičce

2. 12. 2013 / Karel Dolejší

"Jestlipak nás dnes Josífek vezme ven," zasnila se lopatička.

"A proč tě to tolik zajímá?", zeptal se znuděně kyblíček.

"Myslím, že v jeho životě hrajeme vlastně velkou roli," pronesla vážně. "Podle mě mu pomáhám nabírat nové zkušenosti."

"A já mám za to, že ho spíš začínám tak nějak formovat," namítl důležitě kyblíček.

Trinásty rok milénia

2. 12. 2013 / Peter Hudec

Ani sme sa nenazdali a je tu opäť záver roka. Vianočný čas sú pekné chvíle ako stvorené na zastavenie sa a krátku bilanciu. Je to čas posedení v kruhu rodiny a stretnutí s blízkymi. Najmä vo vianočnom čase by sme si mali prejavovať vzájomnú spolupatričnosť a solidaritu a snažiť sa byť lepšími ľuďmi. So šťastím je to podobné ako s dokonalosťou. Nie je to maličkosť, ale dosahuje sa maličkosťami. Preto sa treba tešiť z drobných radostí, myslieť pozitívne, nestrácať nádej v lepšiu budúcnosť a to veľké šťastie príde aj samé.

PŘEČETLI JSME:

Hrozba války vyžaduje politiku kompromisů

1. 12. 2013

"Tomu nerozumím! No, opravdu tomu nerozumím! Měli jsme takovou krásnou armádu. Ať si říká, kdo chce, co chce, byla to nejkrásnější armáda na světě! A co s ní udělali? Poslali ji do války!"

Krátce po skončení první světové války a rozpadu monarchie koloval po Vídni tento vtip hraběte Bobbyho.

Tento vtip objasňuje svou absurditou pošetilost politiky, která nahlíží na válku jako na legitimní politický prostředek, ba dokonce jako na náhradu politiky, přičemž ji vnímá jako naprostou katastrofu. Katastrofa, která začala v létě roku 1914 sarajevským atentátem, skončila až pádem Berlínské zdi v listopadu roku 1989.

Jednalo se o nepřetržitou smršť ismů: imperialismus -- nacionalismus -- revanšismus -- fašismus -- národní socialismus -- bolševismus -- stalinismus. To vše často propleteno takřka historickou konstantou antisemitismu, jehož realizace v praxi dosáhla nevídaného vrcholu v holocaustu. Průmyslové vyvražďování milionů lidí mělo co do činění -- nehledě na monstróznost tohoto zločinu -- také se zkušenostmi z první světové války, s její novou masovou technikou násilí, od kulometů přes tanky až po jedovatý plyn. To zažil i svobodník Adolf Hitler.

Avšak právo na sebeurčení národů, které po skončení války vyhlásil americký prezident Woodrow Wilson, se prokázalo bez ohledu na to, jak dobře bylo míněno, jako nástroj nezpůsobilý pro řešení národnostních konfliktů. To prokázaly již mírové smlouvy s Rakouskem a Maďarskem. V případě Maďarska, které ztratilo dvě třetiny svého území a tři miliony etnických Maďarů, se projevuje až dodnes a objasňuje alespoň částečně nacionalistickou renesanci za Viktora Orbána.

Založení EU se vrací přímo ke zkušenostem z druhé světové války. Ve skutečnosti je ale poučením zakotveným v hodnotách, pravidlech a institucích vycházejících z příčin "Velké války" (1914 - 1918) a toho, co následovalo. To znamená řešení konfliktů prostřednictvím vyvážení zájmů a solidarity a nikoliv násilím. Toho nelze dosáhnout bez alespoň částečného zřeknutí se národní suverenity.

Zdroj: ZDE

Chtěl bych upozornit na víkendové vydání rakouského deníku Der Standard. Je věnováno příčinám první světové války. Obsahuje varovný esej "Otec nejenom nepovedených dětí" v devíti jazycích, mimo jiné i v češtině. Číslo dále obsahuje česky článek "Je válka a jeden druhému nerozumí", píše Harald Baum.

Mnoho článků se týká přímo Československa. Celé vydání je ukázkou toho, jak pracují kvalitní noviny Der Standard

Ukrajinci si zaslouží referendum o přístupové smlouvě s EU

1. 12. 2013 / Karel Dolejší

Opoziční protesty v kyjevských ulicích se po sobotním brutálním zásahu policie a navzdory soudnímu zákazu demonstrací stupňují. Jejich účastníci nejsou nutně všichni "proevropští", jak se je snaží paušálně označovat západní tisk; významnou část tvoří nacionalisté s velmi kladným vztahem k někdejší UPA Stěpana Bandery, nebo i k záležitostem ještě temnějším (ukrajinský nacionalismus má často vřelý vztah k agresívnímu antisemitismu).

Prezident Janukovyč zařadil zpátečku a horem dolem veřejnost ujišťuje, že udělá vše pro pokračování integrace s Evropskou unií. Pochopitelně, že po jeho posledních krocích mu už téměř nikdo nevěří a opozice toho hodlá plně využít. Požaduje prezidentovu rezignaci a nepochybně hrozí další střety v ulicích.

Přitom by se Janukovyč mohl horkého bramboru rozhodnutí o přístupové smlouvě i opozičních protestů elegantně zbavit: Stačilo by, kdyby oznámil, že k tématu jednoduše proběhne referendum. Sám by byl z obliga a organizátorům protestů by sebral argument, že nebere ohled na názor lidu.

Otevřený dopis kardinálu Dukovi

1. 12. 2013

Vážený pane kardinále.

Milost Vám a pokoj od Boha, našeho Otce a od Pána Ježíše Krista.

Tímto otevřeným dopisem se na Vás obracím v souvislosti s požadavkem některých politických stran na revizi církevních restitucí. V jejich výzvě k jednání vidím jedinečnou příležitost (nejen) pro Katolickou církev k vytvoření politických závazků prospěšných pro všechny strany, které se restitucí účastní - občanů, politiků, i církví. Jsem si jist, že i Vy jste si této příležitosti vědom, píše Tomáš Landovský.

Daniela Drtinová

Kdo poškozuje dobré jméno veřejné služby ?

30. 11. 2013 / Radim Hreha

Pavlína Kvapilová, bývalá ředitelka nových médií ČT, vidí řešení svízelné situace zpravodajství České televize v zavedení institutu vnitroredakčního ombudsmana, který by v budoucnu obdobné problémy řešil na půdě televize. Řekla to v Rozpravách o českých médiích na FSV UK. Návrh přivítali dle článku v HN i další členové diskuse. "Vynikající nápad, já bych velice souhlasil, protože celý ten problém je o poměrech v redakci, o autoritativním rozhodování šéfredaktora, které vyvolává konflikty. Mě mrzí, že interní konflikt nahrává nepřátelům nezávislosti veřejné služby. To směřuje k poškození dobrého jména veřejné služby," uvedl například mediální odborník Milan Šmíd.

Ukrajina - a co zřejmě následuje

30. 11. 2013 / Karel Dolejší

Ukrajinská policie ráno násilím rozehnala opoziční protest proti zastavení asociačního procesu s EU. Bez ohledu na zklamání, které mnoha Ukrajincům přinesl nečekaný obrat prezidenta Janukovyče, jde ale nejspíše přece jen o lepší scénář z celkem dvou možných.

Ruské elity vědí, že kdyby se definitivně vzdaly Ukrajiny, jejich země se stane mocností druhého řádu. A s tím nejsou v žádném případě připraveny se smířit. Jejich motivace udržet Ukrajinu ve vlastní sféře vlivu je nesrovnatelně silnější, než motivace Bruselu řešit složité rébusy ukrajinské politiky. Kdyby ukrajinské vedení nakrásně odolalo všem ruským úplatkům a výhrůžkám a smlouvu s EU přesto podepsalo, Moskva by přešla do další fáze nátlaku a začala zemi destabilizovat s cílem přinejlepším nahradit současné politiky ochotnějšími, přinejhorším západního souseda rozdělit.

Na takový scénář ovšem není Unie ani v nejmenším připravena. Vždyť není vůbec připravena ani na to málo, co se aktuálně děje. V Bruselu si to zřejmě nedokázali byť jen představit.

Když o víru opravdu nejde...

30. 11. 2013 / Marek Řezanka

Problematika tzv. církevních restitucí je často pojímána jako spor "slušných lidí", kteří usilují o to, aby "bylo vráceno, co bylo ukradeno" a "nepřející lůzy", která tomuto "bohulibému" kroku nepřeje. Racionálním argumentům jsou tak často nadřazovány iracionální pocity a přesvědčení.

Podívejme se na hlavní námitky proti tzv. církevním restitucím v podobě, kterou prosadila vláda P. Nečase a zároveň se zaměřme i na formu, jakou byla prosazena.

Evangelii Gaudium - 1. část

29. 11. 2013 / Jorge Mario Bergoglio - papež František

přeložila česká sekce Radia Vaticana

1. Radost evangelia naplňuje srdce i život těch, kdo se setkávají s Ježíšem a kdo se od Něho nechávají vysvobodit z hříchu, smutku, vnitřní prázdnoty a osamění. S Ježíšem Kristem se vždycky rodí a obrozuje radost. V této exhortaci se obracím k věřícím křesťanům, abych je vyzval k nové etapě evangelizace vyznačující se touto radostí a ukázal putující církvi cesty příštích let.

2. Velké riziko nynějšího světa s jeho rozmanitou a dotěrnou konzumní nabídkou je individualistický smutek, který prýští ze zpohodlnělého a lakomého srdce, z chorobného dychtění po povrchních rozkoších a z izolovaného vědomí.

V České republice chybí historická kritika audiovizuální tvorby

29. 11. 2013

Děkuji Vám za Vaše pravidelné zveřejňování příspěvků pana Koloce o Českém století. Je to jeden z mála pokusů o objektivní pohled na věc (ačkoliv v některých aspektech je podle mého názoru pan Koloc příliš mírný), který u nás chybí. I zveřejnění dopisu pana Ševčíka je dobrá věc, píše Josef Nožička.

Bohužel se ukazuje čím dál zřetelněji, že u nás nefunguje odborně historická kritika audiovizualních děl s historickou tématikou. Kdo se o ni pokusí, je umlčen. Že prý to je "umění" a nelze je poměřovat odbornými měřítky - pokud není rovnou nařčen z různých "ismů". Z vlastní zkušenosti vím, že třeba v Německu nebo v Rusku tato kritika funguje a čile zaplňuje internet. U nás se "musíme" se vším smiřovat. Je to dluh české historické vědy. A diváci jen nadšeně aplaudují, že už vědí, "jak to tehdy doopravdy bylo"...

O církevních restitucích z jiného úhlu

29. 11. 2013 / Oldřich Průša

Charita od církví má být navíc a dosavadní zákony namíň.

Jak se věřící staví k navracení majetku náboženským společenstvím a mnohaletému finančnímu vyrovnávání? Věřící nejsou vázáni názorem svých církevních představitelů na problematiku restitucí a je tedy možné, že jejich stanoviska nemusí být nutně stejná. Není-li to otázka k prozkoumání? Obávají se snad církevní hodnostáři názoru věřících? Stanoviska příslušníků náboženských společenství zatím zaznamenána nebyla.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za říjen 2013

22. 11. 2013

V říjnu 2013 přispělo finančně na Britské listy 226 osob bankovním příkazem celkovou částkou 54 389,45 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v srpnu 2013 částkou 6196.91 Kč.

Zůstatek byl koncem října 2013 436 904,90 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 166 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.