V Řecku sílí podpora pro levici

10. 5. 2012

Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění výrazně posílila svou volební podporu od nedělních všeobecných voleb nová levicová strana Syriza. Kdyby se konaly volby teď, dostala by se na první místo a měla by tak právo na "prémii" 50 parlamentních křesel navíc.

Výsledky nejnovějšího průzkumu veřejného mínění jsou tyto:


Syriza (koalice radikální levice): 128 (o 52 křesel více než při nedělních volbách, včetně "prémie" 50 křesel pro nejsilnější stranu)
Nová demokracie (pravice): 57 (v neděli dostali 108)
Pasok (sociální demokracie): 36 (v neděli dostali 41)
Nezávislé Řekové: 29 (v neděli dostali 33)
KKE: 20 (v neděli dostali 26)
Zlatý úsvit (fašisté): 16 (v neděli dostali 21)
Demokratická levice: 14 (v neděli dostali 19)

Žádná strana by stále ještě nezískala 151 přesel potřebných pro parlamentní většinu. Přesto však by byla volební aritmetika zcela jiná. "Prémii" normálně nedostává koaliční seskupení, avšak Syriza může lehce změnit svůj status v jednotnou stranu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Irové odmítají platit státní dluh

10. 5. 2012

Irsko bude muset tento týden zaplatit Evropské unii a MMF velké finanční částky. Irská vláda se rozhodla, že na to získá peníze jednorázovou daní a že každá irská domácnost bude muset zaplatit 100 euro. Avšak více než milion Irů tu daň prostě nezaplatilo. (Irsko má 4,7 milionu obyvatel.) Reportér pořadu BBC World at One navštívil irské hrabství Donegal, kde daň odmítly zaplatit tři čtvrtiny obyvatelstva:

30 000 britských policistů demonstrovalo v Londýně proti škrtům

10. 5. 2012



Více než 30 000 britských policistů demonstrovalo ve čtvrtek v Londýně proti rozhodnutí vlády snížit jejich počet o 20 procent. Na protest proti zrušení 16 000 policejních míst měli demonstrující policisté černé baseballové čepice, Demonstrace prošla centrem Londýna. Policisté nesli transparenty s nápisy jako "Policie je pro veřejnost, ne pro soukromé zisky". Britští policisté si stěžují, že jsou přepracováni a přitom má být jejich počet radikálně snížen.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Anglický princ Charles předpovídal v televizi počasí

10. 5. 2012



K velkému pobavení národa odvysílal ve čtvrtek v poledne anglický princ Charles během návštěvy televizního studia BBC v Glasgow při příležitosti oslav šedesátého výročí zahájení televizního vysílání ze Skotska předpověď počasí...

Jak se dělá věda na hnojárně, díl 1.

10. 5. 2012 / Štěpán Kotrba

Česká zemědělská univerzita je ctihodnou veřejnou vysokou školou. Pouze trpí tím, čím téměř všechny vysoké školy, nejen ty veřejné. Někteří pedagogové v pokročilém věku ještě nepřišli na to, že důchod je lepším zakončením jejich kariéry než ostuda. Vynášet pedagoga z univerzity nohama napřed není vkusné. Někteří akademičtí funkcionáři ještě nepřišli na to, že funkce není dekorum (ozdoba), ale práce navíc. Jiní akademičtí funkcionáři ještě nepřišli na to, že věda se nedá dělat šikanou podřízených ani podvodem a nahrazovat vědeckou činnost společenskými kecy o vědecké činnosti je smrtelným hříchem v době, kdy společnost nectí ctihodné šediny ani zásluhy o budování socialismu, ale vyžaduje výsledky. Ke smůle oněch pánů s šedinami dnešek vyžaduje výsledky nikoliv jen pedagogické (buzerace studentů a doktorandů) a organizační (vysedávání po schůzích a tváření se důstojně), ale i vědecké (vlastní, ne cizí práce) a publikační (vlastní, ne cizí myšlenky proměněná v písmenka odborných článků a knih). Ty nejenže musí splňovat mezinárodní standardy, ale musí být ve vydavatelstvích a médiích, které nafoukaná akademická komunita uznala jako uznáníhodná. Jsou na to národní a mezinárodní standardy příslušné nafoukanosti. Někteří pedagogové v pokročilém věku ještě nepřišli na to, že je nepřijatelné, aby někteří studenti měli v indexu v jeden jediný den zapsané zkoušky z pěti předmětů, a to od šéfa katedry, který tyto předměty navíc nevyučuje ani nezkouší a nebo dostali zkoušku, aniž dostali zápočet.

Na hnojárně mají problém. A možná ne pouze jeden. Ale prozatím se věnujme jednomu problému. Je ilustrativní.

Berlín a Athény zahájily válku nervů

10. 5. 2012

Němečtí ministři varují, že Řecko bude muset opustit eurozónu, pokud nesplní podmínky záchranného balíčku v hodnotě 130 miliard euro

Mezi Berlínem a Athénami vznikla válka nervů ohledně eura. Němečtí politikové varovali Řecko, že pokud odmítne splnit podmínky záchranného balíku, stane se možná první zemí, která bude vyloučena z eurozóny.

Zdá se to být záměrně zorganizovaná hrozba Řecku, kde se radikálnímu levicovému politickému předákovi Alexisovi Tsiprasovi nepodařilo sestavit vládu. Dva němečtí ministři poprvé otevřeně začali mluvit o tom, že Řecko bude muset opustit eurozónu.

Britští zaměstnanci stávkují proti škrtům

10. 5. 2012

Statisíce britských zaměstnanců veřejného sektoru, včetně policistů, univerzitních učitelů a imigračních pracovníků mají stávkovat ve čtvrtek proti vládnímu programu škrtů.

V Londýně má demonstrovat proti škrtům asi 20 000 policistů. Odbory na čtvrtek zorganizovaly už svou třetí jednodenní protestní stávku za poslední rok. Stávky se podle odhadů má zúčastnit až tři čtvrtě milionu zaměstnanců. Odbory především protestují proti "reformě" starobních důchodů, která má vést k podstatnému snížení důchodů. Je možné, že protesty ochromí provoz letiště v londýnském Heathrow, kde kotroverzi vyvolává skutečnost, že tam jsou i bez stávky v poslední době často více než hodinové fronty při pasovém odbavování cestujících, a to i z Evropské unie. Británie není součástí schengenského prostoru.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Grilování orgánů, odpovědných veřejnosti, díl 5.

Kafkárna na Kavkách -- Rada ČT neví, jak podrobný má schvalovat rozpočet a neví, co je to "zveřejnit"

10. 5. 2012 / Štěpán Kotrba

Šaškárna pokračuje. Rada ČT v odpovědi na stížnost Sněmovně, připravené naprosto nekompetentně místopředsedkyní Danou Makrlíkovou--Eklovou , sprostě lže. Lživé tvrzení z návrhu dopisu, který 9.5. Rada projednávala, popřel navíc už dříve písemně předseda Rady Uhde. Rada jeho dopis, kterým odpověděl stěžovateli, ignoruje a označuje ho za mylnou informaci. Stejně tak ignoruje (pravdivé) přiznání generálního ředitele, které Dvořák zveřejnil na webu Rady ČT.

Červené slunce

10. 5. 2012

Není to jen politický folklor, že Francie je zemí revoluce. Žádná z evropských zemí nemá tak živou tradici protestu. Stálý boj je součástí francouzské civilizace. Historicky se ve Francii spojil centralizovaný stát s lidem proti feudalismu. K tomu nyní opět nazrál čas. Není náhodou, že Francouzi zvolili do Elysejského paláce socialistu právě teď. Z Francie vzejde revoluční signál pro celou Evropu. Noví feudálové, proti nimž je nutné se vzepřít, jsou bankéři.

Řecko míří k novým volbám

10. 5. 2012

Lídr řeckých socialistů (PASOK) Evangelos Venizelos má jako třetí v řadě poslední pokus sestavit funkční vládu, aby se tak země vyhnula novým volbám. Řečtí voliči o víkendu odmítli dohodu s EU o finanční pomoci a výsledkem je politická krize, včetně rizika vystoupení z eurozóny.

Puč proti válce

10. 5. 2012 / Uri Avnery

Generálové a šéfové tajné policie se spojují k útoku na politiky. V některých zemích zatknou presidenta, obsadí vládní kanceláře a TV stanice a anulují ústavu. Potom vydají Komuniké č. 1 vysvětlující naléhavou potřebu zachránit národ před zkázou a slibující demokracii, volby atd. V jiných zemích to dělají klidněji. Jen informují zvolené předáky, že pokud neodstoupí od své zkázonosné politiky, důstojníci svoje názory pustí na veřejnost a vyvolají jejich pád.

B'Tselem, Amnesty International, Physicians for Human Rights-Israel a další organizace vydávají urgentní výzvy ohledně zdravotního stavu palestinských hladovkářů

10. 5. 2012 / Petra Šťastná

Již přes 70 dnů drží dva vězni v izraelském vězení hladovku na protest proti administrativní vazbě.

Palestinci Thaer Halahlah a Bilal Diab byli zadrženi před dvěma roky, respektive před necelým rokem, aniž by byli formálně obviněni či postaveni před soud. Neví, proč jsou zadržováni, ani z čeho jsou obviněni, neví, kdy budou propuštěni nebo kdy se bude konat soud. Rodiny je mohly navštěvovat pouze sporadicky, a to ještě s velkými obtížemi. Na protest proti administrativní vazbě nepřijímají od konce února žádnou potravu a jejich zdravotní stav se rapidně zhoršuje. Skrze videozáznam vyjádřil svou solidaritu s hladovkáři bývalý irský politický vězeň Laurence McKeown, který v r. 1981 držel v severoirském vězení protestní hladovku po dobu sedmdesáti dnů (při hladovce tehdy zemřelo deset hladovějících, spolu se známým Bobby Sandsem).

Úspory, které nejdou prokázat

10. 5. 2012 / Jiří Baťa

Docházka nezaměstnaných -- DONEZ, záležitost, která je více než problematická. Především jde o opatření, které, jak říká sám ombudsman, nemá oporu v zákoně. Nebyl by to pan ministr Drábek, aby k tomu nenašel adekvátní kontra odpověď, tedy, že "V zákoně je jednoznačně napsáno, že nezaměstnaný musí plnit svoji součinnost vůči úřadu práce nebo veřejného kontaktního místa," oponuje. Vedle toho připomíná, že takto není kontrolován každý nezaměstnaný, ale jen ten, který splňuje určitá kritéria, která z něj dělají potenciální "černou duši". To je výklad podle pana ministra, ovšem lze předpokládat, že ombudsman, dříve než se k DONEZ vyjádřil, jistě si řádně zákon prověřil. Ono nejde jen o to, jak zmiňuje pan ministr, že nezaměstnaný musí plnit svoji součinnost vůči úřadu práce nebo veřejného kontaktního místa, ale jde také o dodržování listiny práv a svobod občana. To má zřejmě pan ombudsman na mysli.

Současná přeběhlická koalice nutí občany volit levici

9. 5. 2012 / Boris Cvek

Podle nejnovějšího průzkumu volebních preferencí by KSČM, pokud by se konaly sněmovní volby dnes, získala ve Sněmovně 46 křesel a spolu s ČSSD by měla 138 mandátů. ODS by získala 42 a TOP09 20 mandátů. Žádná jiná strana by se do Sněmovny nedostala. Není to výmluvné? Co je na tom divné, je to, že někteří lidé jsou ještě dnes ochotni volit ODS. Mám na to svůj názor. Pokud jde o vzrůstající preference levice, zdá se, že současná přeběhlická koalice, která chce vládnout navzdory všem svým porušeným slibům o boji proti korupci a porušeným slibům o vládnutí postaveném na mandátu z voleb a nikoli na přeběhlictví, nakonec dožene občany k tomu, aby dali v příštích volbách levici ústavní většinu ve Sněmovně a nejspíš i v Senátu.

Komunisté stále posilují. Ve Sněmovně by měli o čtyři poslance víc než ODS ZDE

Konec škrtům, křičí voliči, zkuste něco, co funguje!

9. 5. 2012

Britská ekonomika potřebuje rychlý růst, ne pitomou politiku škrtů nynější vlády, která vytvořila dvojí hospodářskou krizi

Kolektivní reakce Evropy na fiskální krizi z r. 2008, Versailleská smlouva a reparace uvalené na Německo patří k největším pitomostem, jakých se kdy lidé v historii dopustili, píše v deníku Guardian konzervativní komentátor Simon Jenkins. Občané v Řecku, ve Španělsku, v Itálii a ve Francii zápasí s kontraproduktivní politikou škrtů a britští vedoucí politikové už nemají tušení, co teď dál.

George Monbiot: Je nutno zavést zákon o přístupu k informacím i pro soukromé firmy

9. 5. 2012

Moderní vlády lze považovat za nástroj pro šíření korporátní moci. Od osmdesátých let je v Americe, v Británii a v celé řadě dalších zemí prvotním cílem vlád poskytovat svým sponzorům ze soukromého sektoru stále větší přístup k veřejným penězům a veřejnému životu.

Vlády to dělají několikerými způsoby: privatizací a outsourcováním veřejných služeb, tím, že jmenují ředitele soukromých korporací do veřejných politických výborů, a tím, že přepisují zákony a předpisy tak, aby to dávalo obrovské výhody big byznysu. V Británii rozšířil Zákon o zdravotnictví a o sociální péči korporátní sféru způsobem, který by byl ještě před pěti lety nepředstavitelný.

Čím víc roste moc soukromých firem, tím menší mají ty firmy povinnosti. Vlády opakovaně deregulují zákony a tak osvobozují velký byznys od povinností starat se o občany i o tuto planetu. Zatímco jsou občané obětí stále větších kontrol - stát rozšiřuje dohled nad občanem a omezuje jeho práva na protest a shromažďování - podniky jsou stále svobodnější.

Jak to dnes vypadá v Řecku

9. 5. 2012

Rozhlas BBC v úterý vysílal příspěvek ekonomického komentátora týdeníku Sunday Times o tom, jak by to vypadalo v Británii, kdyby tam byla zavedena "úsporná opatření", vynucená na Řecku Evropskou unií. Upravili jsme jeho údaje tak, aby čísla odpovídala České republice:

Kdyby Česko bylo Řecko, byli bychom uprostřed nejdelší, nejhlubší hospodářské krize moderní éry, daleko horší než Velká hospodářská krize ve třicátých letech, bez naděje na její ukončení. Nezaměstnanost by byla 1,16 milionu osob, více než 20 procent. Bylo by nezaměstnáno 416 000 mladých lidí, polovina mladých lidí v Česku by byla nezaměstnaná. Špatně by na tom byli lidé s minimální mzdou, ta by byla snížena o 30 procent. 17 000 pracovníků veřejných služeb by bylo určeno k postupnému propuštění a jejich plat by byl okamžitě snížen o 40 procent. Více než 170 000 zaměstnanců veřejného sektoru by bylo do roku 2015 propuštěno. Platy zbývajících zaměstnanců veřejného sektoru by byly ostře sníženy. DPH by stoupla na 24 procent. Občané by platili "solidární daň" dodatečných 5 procent ze svého příjmu. Byly by zavedeny nové daně na nemovitosti. Daně z alkoholu a tabáku by stouply o více než třetinu. Litr benzínu by stál 60 Kč. Majitelé jacht a luxusních aut by z nich platili mimořádné daně. Lidem s vyšší státní či veřejnou penzí by byla penze snížena o 20 procent. Lidem s nejvyšším starobním důchodem nebo občanům, kteří odešli do penze ve věku 55 let, by byl důchod snížen o 40 procent. Do důchodu by se smělo odcházet až po sedmdesátce. Sociální dávky by byly výrazně sníženy a byly by k dispozici jen těm nejchudším. Rozpočet na obranu by byl snížen o 20 procent, což by podstatnou měrou omezilo obrannou schopnost armády. Nebylo by už možné udržovat samostatnou armádu ani letectvo. Výdaje na zdravotnictví by se snížily o šestinu. Přestala by být k dispozici celá řada léčebných procedur, desítky nemocnic by byly uzavřeny a tisíce zdravotníků by byly propuštěny. Škrty by postihly i školství, což by vedlo ke sloučení tisíců škol a k velkému množství propouštění učitelů.

Putin: Rusko má na globální scéně "morální právo"

9. 5. 2012

Staronový ruský prezident Vladimir Putin během tradiční vojenské přehlídky na Rudém náměstí, která připomíná den vítězství nad nacismem, prohlásil, že kolosální oběti Sovětského svazu dávají Rusku nezpochybnitelné právo upevňovat svou bezpečnost.

Řecko: Levice chce vypovědět smlouvu s EU a MMF o finanční pomoci

9. 5. 2012

Alexis Cipras - lídr levicového bloku Syriza, který vyšel z nedělních voleb jako druhá nejsilnější strana - oznámil, že se pokusí vytvořit koalici založenou na záměru vypovědět dohodu o finanční pomoci založenou na podmínkách Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Podle jeho názoru řečtí voliči "dohodu o půjčce zřetelně anulovali".

FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY BRITSKÝM LISTŮM MOBILEM

Hodně klesající tendence

2. 4. 2012

V červnu 2011 jsme zprovoznili pro vaše pohodlí možnost přispívat na provoz Britských listů dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilního telefonu. Informace o tom, jak to dělat, jsou ZDE. Zároveň je samozřejmě možné přispět finančně na provoz BL na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Zdá se však, že možnosti a ochota čtenářů finančně přispívat na provoz deníku, který každodenně čtou (čtenářů je měsíčně cca 350 000) prokazuje silně klesající tendenci. Jenže provoz listu z něčeho uhradit musíme. Nepodporují nás ani velcí kapitalisté, ani velcí antikapitalisté. Nezávislost a existenci si uchováme pouze, pokud si udržíme podporu čtenářské obce.

V Británii vypuklo "akcionářské jaro"

9. 5. 2012

Hněv ohledně astronomicky vysokých platů ředitelů podniků si vyžádal rezignaci ředitele největší britské pojišťovny Aviva a vyvolal také rebelii akcionářů sázkové kanceláře William Hill.

Andrew Moss, generální ředitel pojišťovny Aviva, byl donucen odstoupit, dostal ovšem zlatý padák ve výši 1,7 milionu liber. Akcionáři hlasovali proti platové politice pojišťovny a odmítli jeho plat, s poukazem na to, že cena akcií firmy Aviva poklesla za posledních 10 let o 70 procent.

Pod tlakem se octl i Ralph Topping, generální ředitel sázkové kanceláře William Hill poté, co 49,9 procent akcionářů firmy hlasovalo proti jeh oplatu.

V minulých týdnech akcionáři donutili k rezignaci vysoce placené ředitele firem AstraZeneca a Sly Bailey. Protesty akcionářů proti ředitelským platům byly zaznamenány v celé řadě firem, včetně banky Barclays, hornické firmy Xstrata a potravinářské společnosti Premier Foods.

Očekává se, že v nadcházejících dnech budou proti astronomickým ředitelským platům protestovat i akcionáři britského plynárenského podniku Centrica, firmy Unilever a reklamní společnosti WWP.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Hollande má deset týdnů na odvrácení francouzské dluhové krize

9. 5. 2012

Francouzská a německá ekonomika se vzájemně vzdalují. Klíčový francouzský index CAC-40 ztratil od loňského srpna proti německému DAXu 20% a rozpětí desetiletých dluhopisů se zvětšilo o 90 bodů. Nový francouzský prezident Francois Hollande přebírá zemi v takovém stavu, že podle některých prognóz zbývá do dluhové krize asi deset týdnů.

Evropská exekutiva se rozhodla přijmout kroky proti škrtům

8. 5. 2012

Evropská exekutiva požaduje změnu ekonomické politiky EU směrem k podpoře hospodářského růstu. Levicový předák Alexis Tsipras zintenzivňuje rebelii Řecka v eurozóně.

Evropská exekutiva reagovala na volební zemětřesení ve Francii a v Řecku tím, že začala požadovat směru hospodářské politiky EU směrem k podpoře růstu. Nový energický levicový předák v Athénách zároveň zintenzívnil vzbouření Řecka proti politice škrtů.

Idnes: "Vyspělé evropské země už pro nás nejsou vzorem"

8. 5. 2012 / Jan Čulík

Konečně to tedy bylo řečeno naplno. Ekonom Pavel Kohout píše v Idnes:

"Tzv. vyspělé evropské země již nejsou pro nás vzorem. Francouzský státní dluh je v porovnání s Českem dvojnásobný a nově zvolený prezident hlásá další utrácení. Hollande, bude-li vskutku sledovat svůj ekonomicky nesmyslný volební program, má šanci dovršit dílo, které Mitterrand začal, a dovést svoji zemi k určité obdobě řeckého scénáře."

Zdroj: ZDE

Jednoduché vidění světa u pana Kohouta obdivujeme. Vkládá Hollandovi do úst, že "bude utrácet". Ten naopak pouze zdůraznil, že škrty doplní prorůstovými opatřeními. Po celé Evropě se dnes hovoří o tom, že samotné škrty k odstranění deficitu nevedou, vedou k jeho růstu, protože ochromují hospodářský rozvoj. Je to jasně vidět na příkladu Řecka i Irska a dalších zemí.

Nejzajímavější na přiznání Pavla Kohouta a IDnes však je to, co jsme tušili už dávno. Mnozí lidé v České republice se po pádu komunismu nikdy nevyrovnali se západní demokracií. Vadila jim na ní svoboda projevu i sociální infrastruktura. Postkomunistický režim v ČR se k západním demokratickým a sociálním hodnotám hlásil vlastně jen formálně. Teď zřejmě nastává etapa, kdy bude establishment v Česku přiznávat už zcela otevřeně, že chce jít "vlastní, třetí cestou". Konec konců, taková míra korupce a rozkrádání prostřednictvím vládních špiček jako v Česku nikde na Západě neexistuje. Je fakt, že v tom západní vyspělé země pro Česko skutečně nejsou vzorem, to spíš tak Kazachstán.

Pokud "vyspělé evropské země už pro nás nejsou vzorem", pane Kohoute, které země jsou pro Česko vzorem? Rusko? Čína? Anebo si Česko pod vedením pana Kohouta vytvoří vlastní cestu?

Bude to ještě zřejmě velmi zajímavé...

Grilování orgánů, odpovědných veřejnosti, díl 4.

"Byl" je minulostí slova "je". Po vině musí následovat trest...

8. 5. 2012 / Štěpán Kotrba

pokračování analýz projednávání stížnosti Štěpána Kotrby na Radu České televize a Radu Českého rozhlasu, zveřejněné v článcích "Protiprávnost pod záminkou práva na právo", "Rada ČT: Děláme vám milost, když vůbec něco zveřejníme" a "Rada ČT zveřejnila rozpočet ČT. Pozdě, ale přece. Jásejme..."

"Tak Zelenka už to má za sebou", "Už není ve střetu zájmů" psalo mi spokojeně a tak trochu škodolibě několik čtenářů mé stížnosti na Zelenkovo porušení zákona tím, že mimo toho, že byl zvolen členem Rady ČRo, působil jako zastupující ředitel odboru vnějších vztahů ministra školství Dobeše. Jako kdyby spravedlnost spočívala v nezaměstnanosti... Po příchodu nového ministra dostal totiž Zelenka okamžitou výpověď.

Zelenka to ovšem nemá za sebou, ale teprve před sebou.

V eurozóně vzniká krize politické legitimity

Merkelová vzkázala do Athén a do Paříže, že škrty je nutno realizovat. Vyvolalo to protiněmecké nálady

8. 5. 2012

Z třicetiměsíčního úsilí zachránit euro snížením státních výdajů se stává krize politické legitimity. Strategie vedení EU se totiž dramatickým způsobem střetla s přáním voličů v Řecku a ve Francii.

Německá kancléřka Angela Merkelová trvá na tom, že Athény musejí splnit tvrdé podmínky záchranného balíčku v hodnotě 130 miliard euro, i když více než 60 procent řeckých voličů hlasovalo pro strany, které tyto podmínky odmítly.

Po prezidentské kampani ve Francii, v níž Merkelová otevřeně podporovala Sarkozyho a urážela nového francouzského prezidenta Françoise Hollanda, nyní Merkelová zdůraznila, že odmítá hlavní příslib Hollandovy předvolební kampaně. Na tiskové konferenci v Berlíně podtrhla, že prostě jednání o fiskálním paktu znovu neotevře.

Bajka o bohyni Izip

7. 5. 2012 / Alex Koenigsmark

1.

V globálním světě vedeném anonymními nadnárodními finančními božstvy hrají stále větší roli lokální kmeny. Není divu, božstva jsou daleko a peníze blízko. Ne už národy, leč kmeny, svolávající se bubny k válce či tučnému hodu. Stejně jako se války proměnily z válek, vedených státem proti státu, v občanské konflikty nebo výchovná přepadení, změnily se i kultivované národy ve skupiny, kmenům se ze všeho nejvíc podobající. Zdá se, že to je zapříčiněno oslabením centrální moci státu globalismem, či prostupností této moci zdola -- také významnou roli hraje zhroucení převládajících hodnotových vzorců.

Co kdo (ne)může reformovat

7. 5. 2012 / Marek Řezanka

Pozvolna vyprchává rozčarování všech, kdo očekávali, že po rozpadu Věcí veřejných musí vláda padnout. Nestalo se. Místo toho se na české politické scéně objevil nový politický subjekt, a to rovnou v parlamentu. Subjekt, který nedostal v řádných volbách ani jeden hlas, ale který přesto nese hrdé označení: LIDEM. Má jít o zkratku Liberální demokracie.

Člověku nedá se nezeptat, co na novém subjektu bude liberálního a čím vším se bude odlišovat od strany Věci veřejné.

Evropa má poslední šanci

7. 5. 2012 / Karel Dolejší

Těsným vítězstvím levicového kandidáta Francoise Hollanda ve francouzských prezidentských volbách dostala Evropa poslední šanci. Těžko přesně říci, o jak velkou šanci jde, ale existuje: Totiž šance vymanit se z univerzální škrtací politiky evropské pravice a posunout se k politice, která vztahy mezi centrem a periferií, staršími a mladšími generacemi spíše harmonizuje, než aby je ve svých důsledcích vyhrocovala až na pokraj sociálního výbuchu.