Cynismus, nedostatek informací, nebo lži?

18. 7. 2011 / Petr Tuček

Tak jsme v nedělních "Otázkách Václava Moravce" slyšeli opět řadu nepřesných, nepravdivých a zkreslujících informací a byli ubezpečováni o zcela zanedbatelných změnách, které přinese připravované zvýšení DPH na potraviny.

Spojenectví USA a Pákistánu je stále nejistější

18. 7. 2011 / Immanuel Wallerstein

Spojené státy a Pákistán jsou blízkými geopolitickými spojenci skoro od samého zrodu Pákistánu r. 1948. Potřebovaly se navzájem v minulosti. Potřebují se navzájem i dnes. Ale jejich priority a politické cíle se od sebe neustále vzdalují.

Talibáni objevili kouzlo hudby i technologie

18. 7. 2011 / Miloš Kaláb

Není tomu tak dávno, kdy Talibáni zakazovali lidem v Afghánistánu zpívat i tančit, ale dnes je všechno jinak. Přišli na to, že lze obojího úspěšně využít v boji proti okupantům a vládě, takže koalice států, které se rozhodly přinést do Afganistánu svobodu a demokracii, má z toho dnes těžkou hlavu.

Škrty... ve prospěch "savých"

18. 7. 2011 / Boris Cvek

Na první hodině nedělních Otázek Václava Moravce (na druhou jsem se už nedíval a šel raději do lesa) nejvíce zarazilo, jak ministr Fuksa (za ODS) při líčení pravděpodobného zdražení dluhové služby o desítky miliard uváděl jako možná řešení všechno jiné kromě omezení korupce a rozkrádání státních peněz. Něco takového by podle vládního orgánu NERVu (Národní ekonomická rada vlády) ušetřilo až 40 miliard korun, ba možná více.

Kde to jsme?

18. 7. 2011 / Vladimír Hejnic

Vláda slovy ministra zemědělství při rozhodování mezi vyšším zdaněním právnických osob a zvýšením DPH volí zvýšení DPH proto, že nevěří svým věrným voličům z řad vysoko příjmových osob.

18. 7. 2011 / Michael Marčák

GALERIE

Veřejné dluhy, "bankroty" států a možná řešení

18. 7. 2011 / Ilona Švihlíková

Může stát zbankrotovat? A co to znamená? Existuje nějaký jasný proces, podobně jako u právnických osob, který by řídil bankrot státu? Tyto otázky nejsou důležité jen v souvislosti s Řeckem (nebo šířeji pojato se zeměmi tzv. jižního křídla eurozóny). Pohled na žebříček veřejného dluhu v poměru k HDP nám ukáže zajímavou skutečnost. Rozhodně tomu není tak, že mezi nejzadluženější země (v tuto chvíli zohledňujeme jen veřejný dluh) patří jen ty nejchudší rozvojové země. Velmi vysoko najdeme země vyspělé, klasickým případem je Japonsko.

Děvka

18. 7. 2011 / Lubomír Brožek

Drobil se ještě cítí uražen...

18. 7. 2011 / Boris Cvek

Velmi mne dojal rozhovor s Pavlem Drobilem. Drobil, jehož případ a širší souvislosti tohoto případu Britské listy monitorují ve zvláštním tematickém bloku, naštvaně uvažuje nad tím, jak mu bylo ublíženo a jak bude možná muset odejít z politiky.

Po zelené linii, za nezávislost Palestiny

18. 7. 2011 / Jiří Kalát

Izrael / Během pátečního odpoledne prošel Jeruzalémem asi dvoutisícový (podle pořadatelů až třítisícový) dav demonstrantů pod názvem Pochod za nezávislost. "Nečekala jsem tu tolik lidí, maximálně pár stovek, ale toto je příjemné překvapení," s úsměvem komentuje zástup lidí kanadská židovka Mellissa, jedna z mírových aktivistek. Společná akce Izraelců, židů, Arabů, muslimů a mnoha dalších přívrženců z celého světa měla podpořit snahu palestinské samosprávy o oficiální uznání od OSN. Hlasování, které rozhodne o budoucnosti okupovaných území, by mělo probíhat v září tohoto roku.

Nesnášenlivost v České republice

18. 7. 2011 / Lukáš Lhoťan

Krajský úřad z Hradce Králové poskytl dotaci hnutí Antimešita o.s. "Jako kraj přispívá na činnost různých sportovních či kulturních spolků a sdružení na svém území, rozhodla rada kraje, že podpoří částkou 15 000 korun činnost občanských sdružení AntiMešita a AntiMešita-envi," řekl tiskový mluvčí krajského úřadu Imrich Dioszegi.

Pro Valentina Kusáka je získání dotace úspěchem a důkazem, že čeští politici začínají ze státních peněz podporovat kulturní válku s hrozbou muslimské invaze. Jelikož pro Valentina Kusáka, stejně jako pro Miloše Zemana, neexistují umírnění muslimové a je potřeba vést "válku" se všemi muslimy, je zpráva o dotaci ze státních peněz znepokojivou zvěstí o možném směřováni ke konci sekulární a demokratické společnosti v České republice.

Film Lidice vlastně brání serioznějším úvahám nad českou historií

16. 7. 2011 / Jan Čulík

Spisovatel Zdeněk Mahler nalezl příběh. Vyprávěl ho kdysi Josefu Škvoreckému a toho ten příběh natolik zaujal, že z něho udělal absurdní epizodu v obou svých velkých románech, zabývajících se novodobou českou historií, Mirákl i Příběh inženýra lidských duší. O co šlo?

Jeden lidický občan ve rvačce zabil před válkou syna a byl odsouzen na několik let do vězení za zabití. Protože byl ve vězení, paradoxně se tak stalo, že při likvidaci Lidic německými nacisty r. 1942 nebyl jako ostatní lidičtí muži zastřelen. O likvidaci Lidic nevěděl a když byl po vypršení trestu z vězení propuštěn, vrátil se do Lidic a nemohl uvěřit, nemohl se vyrovnat s tím, že vesnice už neexistuje.

U Škvoreckého tato stručná historka slouží k ilustraci absurdity života ve dvacátém století.

Co jak Mahler rozkecal v Lidicích

17. 7. 2011 / Josef Brož

Jelikož jsem si také přečetl zmiňovaný rozhovor v LtN, obrátil jsem se přímo na pana Mahlera a vydali jsem "jeho verzi" - jak by si představoval "svůj film". Tak vznikla kniha: http://www.jota.cz/beletrie/muz-ktery-prezil-lidice/ Muž, který přežil Lidice. Viz: ZDE

Mnoho spokojených diváků si rádo přečte verzi, která je méně hollywoodská a dokonce bych řekl i v nejlepší tradici nové vlny.

Tolik k jedné ukecanosti. :-)

Naši pravicoví bolševici: Být u moci

15. 7. 2011 / Jakub Rolčík

Od událostí v roce 1989, které vedly k pádu komunistického režimu, uplynulo již více než 21 let. Česká republika po celou tu dobu vykazuje formální rysy demokratické země; chování politických elit však -- zvláště v posledních letech -- snese srovnání s chováním bývalých komunistických vládců. Třebaže od roku 2006 podnes (až na období Fischerova kabinetu) vládne této zemi pravice, jednají její zástupci z ODS, TOP09 a Věcí veřejných, jako by se politické kultuře a dialogu učili od komunistů.

Čeští miliardáři zdravotnictví nevytrhnou

15. 7. 2011 / Petr Wagner

Reforma prochází parlamentem zatím v první etapě. Číst si nebo poslouchat "komentáře" k ní je opravdu tristní. Novináři se z nějakého mně neznámého důvodu odmítají zeptat někoho, kdo skutečně momentálně ve zdravotnictví pracuje a je schopen se vyjádřit nezávisle. Při vší úctě politici ani profesoři v hluboce důchodovém věku to nejsou.

Stanovisko Spojenectví práce a solidarity k hrozící nestabilitě eurozóny

Máme řešení nejen pro Řecko

15. 7. 2011

Již delší dobu naplňují debaty o řecké zadluženosti veřejnou debatu nejen v Řecku, ale i v celé Evropě. "Strašení Řeckem" je dnes bezpochyby jedním z oblíbených hesel, kterým se pravicové strany snaží vysvětlit svůj tlak na likvidaci sociálního státu. Právě toho sociálního státu, který byl dlouhá léta v Evropě garantem společenské solidarity, sociálních jistot a také zárukou toho, že uplynulých šedesát let od skončení světové války velká část Evropy mohla prožít v míru.

Kolik muklů z jáchymovského lágru "dosáhlo na nejvyšší post ve státě"?

15. 7. 2011 / Karel Dolejší

Miloslav Štěrba je přesvědčen, že na Slovensku se nekonal prakticky žádný protifašistický odboj až na Slovenské národní povstání (to ovšem bylo skutečným strategicky významným aktem - na rozdíl od tzv. květnového povstání v českých zemích, jež přišlo s křížkem po funuse), že tam neexistoval ani žádný protikomunistický disent (až na Kusého, Tatarku, Čarnogurského... až na surrealisty nebo ekologická uskupení, samozřejmě). A co víc, vadí mu, že nový slovenský zákon staví zločiny minulého režimu na rovinu se zločiny nacismu.

Další hřebík do rakve izraelské demokracie

15. 7. 2011 / Jiří Kalát

Izrael / Slyšíme to poměrně často ve zpravodajství, v projevech politiků a při mnoha jiných příležitostech. "Izrael je jediná pravá demokracie na Blízkém východě," říká se. Politolog Donald Akenson izraelský systém označil jako "velkou demokracii pro Židy, avšak zdaleka ne tolik pro kohokoliv dalšího." Marek Čejka ve své knize píše: "...izraelská demokracie se stala z určitých hledisek i velice specifickou. Začala se vyznačovat množství nestandardních prvků, které v jiných demokraciích nenajdete."

Antlování s HERPNO, aneb Na černej lid musí bejt přísnost

15. 7. 2011 / Karel Dolejší

12. července se v legislativním výboru Senátu Poslanecké sněmovny České republiky pod záštitou jeho předsedy Miroslava Antla (nestraník zvolený za ČSSD v obvodě Rychnov nad Kněžnou; v roce 2002 byl účastníkem dopravní nehody pod vlivem alkoholu a vyhnul se přestupkovému řízení) z podnětu občanského sdružení HERPNO ("Hnutí za efektivní řešení problematiky nepřizpůsobivých obyvatel") konalo veřejné slyšení nazvané Chceme stejný metr - tresty a legislativa věnované mimo jiné snížení věkové hranice trestní odpovědnosti v kontextu "kriminality menšin" (rozuměj ojedinělého případu napadení s vážnými zdravotními následky v Krupce). Podle informací serveru Romea na akci kromě osob uvedených v oficiálním seznamu účastníků promluvili např. i hlavní ideolog české ultrapravice Jan Skácel, představitel HERPNO Jan Vaníček, a rasistický projev zde měl údajně pronést i sociálnědemokratický senátor Pavel Lebeda.

Popírači reality

15. 7. 2011 / Miloslav Štěrba

Slováci budou trestat popírače holokaustu, fašistických a komunistických zločinů. Jejich parlament schválil i tresty, které čekají slovenské popírače: 6 měsíců až 3 roky. Slováci se tak přiřadili ke svým sousedům -- Čechům a Polákům.

Reciprocita v důchodech z obou stran Bílých Karpat?

15. 7. 2011 / Miloš Dokulil

Jde o natolik citlivé téma, že raději nejdřív nebudu citovat žádná jména, aby to následně neovlivnilo věcný podklad sledované úvahy. Na počátku jistých dalších doprovodných problémů týkajících se -- podle "vládních" názorů -- především českých důchodců, je v jednom teď do politického dění vneseného problému zjevný nepoměr důchodů mezi českými a slovenskými důchodci, a to taky podle toho, kde zrovna ten důchod po rozdělení federace pobírají.

Obava z otevřené debaty?

15. 7. 2011 / Boris Cvek

Po příjezdu do Prahy z XXI. Letní filosofické školy v městečku Sázava, kde jsem měl dvě přednášky o Richardu Rortym a kde jsem se také účastnil hutných diskuzí s bratry Flossovými (doc. Karel Floss býval senátorem za ČSSD a prof. Pavel Floss je dodnes profesorem na FF UP v Olomouci) o mém "filozofickém pragmatismu", jsem se měl možnost setkat s prof. Václavem Hořejším, ředitelem Ústavu molekulární genetiky a také přispěvatelem do Britských listů.

I čísla mohou (někdy, kéž by!) mluvit (3)

15. 7. 2011 / Miloš Dokulil

Nejednou se říkává, co všechno by se dalo udělat pro hladový a nemocný svět, kdyby ten druhý, sebe neustále vyzbrojující svět ušetřil "na charitu" pouhé jedno procento z výdajů na zbrojení. Jak nelehký úkol to může někdy být, ukažme si jen na jednom dílčím případě z financování vojenských operací USA.

Šumava: Korupce jako obvykle

19. 7. 2011 / Karel Dolejší

Potkáte-li "staromódní" lesáky, kterým se při vyslovení výrazu "přirozená obnova lesa" ježí vousy ("V lese musí bejt pořádek!"), a přesto i oni jsou přesvědčeni, že za probíhajícím zásahem "proti kůrovci" na Šumavě je v první řadě ohromný kšeft s nedostatkovým dřevem a patřičným vejvarem pro stranické pokladny, máte ve věci v zásadě jasno. Svědectví Františka Řezáče o tom, jak "nutný sanitární" zásah v praxi vypadá, pak tento obrázek dokonale potvrzuje.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za květen 2011

12. 6. 2011

V dubnu 2011 přispělo finančně na Britské listy 206 osob celkovou částkou 44 718.45 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31.5. 2011 částku 117 797.11 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní