9. 4. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
9. 4. 2002

"V roce 1989 přestaly existovat v Evropě politické systémy tří staletí: založené na rovnováze moci a na úsilí vytvářet impéria. Rok 1989 neznamenal jen konec studené války, ale - a to je důležitější - i likvidaci státního systému v Evropě, který tam existoval od dob třicetileté války. 11. září nám ukázal jeden z důsledků těchto změn." - Čelný britský diplomat Robert Cooper pomáhá vytvářet politiku "nového internacionalismu" a doktrínu humanitárních intervencí, omezujících státní suverenitu. Obojí v současnosti na světové scéně prosazuje Tony Blair. Shrnujeme esej Roberta Coopera o "postmoderním státě" současnosti, která vyšla na stránkách Foreign Policy Centre a převzal ji na své internetové stránky v neděli (viz zde) týdeník Observer.

Sloupek

"Co si myslí Tony Blair o Benešových dekretech?" - to byla otázka, s níž se na mě v pondělí dopoledne obrátil Český rozhlas s žádostí o interview v poledních Ozvěnách dne na Radiožurnálu - přiznám se, že mě v první chvíli zcela uzemnila.

Tony Blair si totiž o Benešových dekretech nemyslí nic. Celá záležitost je v ČR uměle vzniklá virtuální bublina. Jde o zástupnou, manipulativní věc, která je v českém kontextu z předvolebních důvodů bezostyšně nafukována - namísto toho, aby byli politikové soupeřících stran ochotni veřejnosti předložit slušné, racionální programy o tom, co chtějí dále dělat v ekonomice, v právu a v politice, vymysleli si zástupného, populistického strašáka - "Lidi, bojte se Němců!" Je to neseriózní a české sdělovací prostředky jim na to neměly skočit. Je to až komické, jak česká média stále dělají to, co se hodí politikům do krámu.

Tony Blair si o Benešových dekretech nic nemyslí, protože ještě v neděli byl v Texasu u amerického prezidenta Bushe a snažil se tam na něho vyvíjet určitý vliv ve věci Američany plánovaného útoku proti Iráku a v záležitosti krize mezi Palestinci a Izraelci. V Evropě - neméně i v Británii - vládne obava, že Amerika jedná příliš unilateralisticky. Evropané by chtěli, aby Amerika zastávala skutečně inteligentně, eticky a demokraticky vůdčí světovou roli - aby pomáhala řešit světové problémy, nikoliv ovšem jen tak, jak je to z nacionalistického hlediska výhodné jen pro Američany. Evropané - včetně Tonyho Blaira - se obávají, že se jim Bushe a jeho vládu nepodaří přesvědčit, aby se světem spolupracovala - a že Amerika znovu ustoupí za bariéru své výlučnosti, exkluzivního izolacionismu a dá výhost světu. To hlavně muselo mít Tony Blair na mysli, když se v neděli vrátil do Londýna, aby hned druhý den - jistě ještě zcela zmatený časovým posunem mezi Amerikou a Evropou - krátce navštívil Českou republiku.

Blairovo rozhodnutí vydat se před volbami do Prahy bylo ovšem skoro na úrovni oněch domácích řečí českých politiků o Benešových dekretech - jeho cesta byla také čistě manipulativním, předvolebním gestem, které učinil na žádost svých českých sociálnědemokratických kamarádů - aby podpořil jejich "autoritu" a pomohl jim vyhrát volby. Politikové si takto cynicky často vypomáhají přes hranice zemí. (Jak známo, ministr zahraničí Jan Kavan má mezi čelnými britskými labouristy celou řadu kamarádů ze studentských let.)

Blair je ovšem daleko zkušenější manipulátor než domácí čeští politikové, a i když mu docela patří, že se svým propagandistickým předvolebním gestem na podporu české sociální demokracie, určeným čistě pro domácí českou spotřebu (britská média jeho cestu do ČR v pondělí nezaznamenala) na okamžik musel zabývat i virtuální předvolební hysterií české politické scény, není zas takový neprofesionál, aby té hysterii i on na ten okamžik propadl.

Podle očekávání odkázal středoevropské blouznivce do příslušných mezí: Postupimské dohody a Benešovy dekrety jsou mezinárodně schválenou, historickou záležitostí, starou přes padesát let, a současnost to nijak neovlivňuje, konstatoval Blair - co jiného se od něho dalo očekávat? Proč to bylo v Českých novinách hlavní zprávou včerejšího večera? :)

Lidi v České republice by si měli uvědomit, že sudetoněmecká otázka - navzdory nedávným pokusům třeba Edmunda Stoibera přesvědčit svět o opaku - není v současné Evropě problém. Kolegyně Ilona Bílková z Glasgow University píše doktorskou práci o česko-německých vztazích. Není jediná, kdo poukazuje na to, že zatímco sudetská otázka nechává převážnou většinou Německa zcela nevzrušenu a většina Němců ani neví, kdo to je nějaký Neubauer, české sdělovací prostředky se chovají při zmínce jmen Neubauer, Beneš a Sudety, jako by se někdo dotkl jejich neuralgického bodu - mohou se při tom hysterií zbláznit.

Jenže vydejte se do Kolína nad Rýnem, do Hamburku či do Berlína a zjistíte, že nikoho v Německu sudetoněmecký problém moc nezajímá - pro Němce to není politické téma.

Nedostatkem soudnosti - přemrštěnou hysterickou reakcí, tendencemi k bulvárnosti a zveličováním významu skupinky, která je bezvýznamná dělají české sdělovací prostředky svému vlastnímu společenství medvědí službu.

Tony Blair vlastně přinesl do Prahy vítaný závan čerstvého vzduchu, pozdrav z normálního světa, racionální myšlení - když řekl, že o nic nejde.

Co takhle, milí čeští novináři, až začne nějaký český politik znovu předvolebně žvanit o německé hrozbě a Benešových dekretech, kdybyste se ho zeptali: "A jaký máte, pane Klausi, vlastně volební program - co konkrétně navrhujete, že vaše strana udělá v otázách ekonomiky, politiky, zdravotnictví, školství a státní správy? Nejsou vaše řeči o Benešových dekretech jen velmi neseriózní vyvolávání emocí a strašáků ve vlastní politický prospěch?"

Miloslav Výborný, autor myšlenky schválit zákon v rozporu s jednacím řádem Sněmovny
9. 4. 2002

Ani pět čtení nestačilo ministru vnitra Stanislavu Grossovi a poslanci Miloslavu Výbornému (KDU-ČSL) k prosazení nového zákona o správním řádu. Ten v úterý Sněmovna rozdílem sedmi hlasů zamítla, čímž je její verdikt definitivní a kontroverzní správní řád může být předložen až příští Poslanecké sněmovně. Výsledek 5. čtení ovlivnilo zejména hlasování poslaneckého klubu KDU-ČSL, který jednohlasně vyslovil nesouhlas s porušením jednacího řádu, jež by schválení předlohy představovalo.

Protože 1. ledna příštího roku nabude účinnosti nový soudní řád správního soudnictví, zavádějící tzv. plnou jurisdikci správních soudů, objevuje se otázka, nakolik ovlivní nesoulad těchto dvou procesních předpisů výkon správního soudnictví. Na jedné straně je jistě nežádoucí, že judikatura, kterou budou správní soudy rozhodující podle starého správního řádu vytvářet, bude mít s perspektivou očekávané rekodifikace správního řízení malou hodnotu. Na straně druhé je demagogií tvrdit, že to povede k výraznějším praktickým potížím, jak se snažil poslance na poslední chvíli přesvědčit ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš: jako zkušený soudce by měl vědět, že každé nicotné správní rozhodnutí lze napadnout pro nezákonnost (dosud je to také jediná možnost), tudíž nelze dovozovat, že neschválení správního řádu způsobí to, že by nicotné správní akty vydané po 1. 1. 2003 snad zůstaly v platnosti, nebo že bude třeba v tomto smyslu složitě vykládat nový soudní řád. Ustanovení § 76, odst. 2, soudního řádu správního ostatně stanoví jasně: "Zjistí-li soud, že rozhodnutí trpí takovými vadami, které vyvolávají jeho nicotnost, vysloví rozsudkem tuto nicotnost i bez návrhu."

9. 4. 2002
Izraelský premiér Ariel Šaron zdůraznil v pondělí ráno, že zamýšlí dokončit svou vojenskou operaci proti "režimu teroru" Jásira Arafata, navzdory tomu, že Spojené státy požadovaly, aby okamžitě stáhl svá vojska ze západního břehu Jordánu. V hodinovém projevu v izraelském parlamentě, jen několik hodin poté, co jeho vojáci začali střílet na Kostel Kristova narození v Betlémě, ignoroval Ariel Šaron požadavek amerického prezidenta George Bushe, aby ukončil "dnes" jedenáctidenní ofenzívu, v jejímž důsledku Izrael ovládl šest z osmi měst na západním břehu Jordánu a zatkl více než 1000 Palestinců.
9. 4. 2002
O cestě Tonyho Blaira do České republiky se včera britské sdělovací prostředky nezmínily, o to více prostoru věnovaly jeho nedělní návštěvě v Texasu u George Bushe a také tomu, že bude muset hodně vysvětlovat v Dolní sněmovně, proč podpořil Bushovy plány na invazi do Iráku, s nimiž mnozí britští poslanci a vysocí vojenští činitelé nesouhlasí. Pondělní redakční komentář deníku Guardian však pochválil, že se Blair prý snažil postavit se proti Bushovu globálnímu izolacionismu. Shrnujeme:
9. 4. 2002

11. 4. 2002 přijede do Brna profesor Peter Demetz, který letos na podzim oslaví osmdesáté narozeniny, informuje Zdeněk Mareček z germanistiky na filozofické fakultě Brněnské univerzity. Díky podpoře Rakouského ústavu pro východní a jihovýchodní Evropu, odbočka Brno, pronese na zasedání Svazu germanistů ČR 12. 4. přednášku "Orten a Rilke" a dalších čtrnáct dnů (15. - 24. 4. 2002) bude mít pro studenty i zájemce z řad veřejnosti blokový seminář "Avantgarda ve Střední Evropě."

Profesor Demetz strávil v Brně svá dětská i gymnaziální léta. Na poslední dva roky před maturitou musel z rasových důvodů (matka byla Židovka, otec Němec) opustit německé Masarykovo gymnázium a maturoval na Slovanském gymnáziu v Brně. Tyto zážitky literárně ztvárnil v eseji "Brněnský chodec: 1938" (Literární noviny, č. 48, 2. 12. 1993).

Válku na rozdíl od matky přežil a v Praze po roce 1945 vystudoval germanistiku. 1949 se mu podařilo se přes Šumavu dostat do exilu. Jeho rilkovská a fontanovské monografie, práce k poválečné německé literatuře i bohatá činnost kritická provázely jeho kariéru vysokoškolského profesora na Yale-University. Už jako emeritovaný napsal anglicky svou fundovanou, zároveň však přístupně psanou knihu "Praha černá i zlatá".

Je záslužné, když věhlasní lidé jsou ochotni přijet učit na české vysoké školy, mezinárodní vědecké výměně ještě ne vždy dost otevřené. U profesora Demetze odpadá navíc jazyková bariéra, která se u mnohých studentů i na filozofických fakultách ukazuje pro větší otevření světu jako limitující.

9. 4. 2002
Ekologické sdružení ARNIKA se obává, že Spolana Neratovice se rozhodla ponechat svůj areál na břehu Labe zamořen toxickou rtutí "navždy". Předložila totiž Ministerstvu životního prostředí ČR dokumentaci, která upřednostňuje odbagrování povrchové vrstvy kontaminované zeminy a poté zakrytí zamoření rtutí obrovským betonovým sarkofágem. Protože podzemní voda pod Spolanou má agresivní vlastnosti koncentrované kyseliny, musel by být kolem sarkofágu vybudován jakýsi neutralizační filtr, který by bylo nutné obnovovat. Podle propočtů vedení chemičky by odstranění zamořeného povrchu a výstavba sarkofágu s filtrem měly stát asi 600 milionů korun. - Toto je tisková zpráva hnutí Arnika.
8. 4. 2002
Spor Železný - CME se dostal až na stránky odborného časopisu amerických právníků The American Lawyer. V jeho březnovém čísle vyšla studie, která na základě tohoto sporu vysvětluje, jak dohody o ochraně investic a mezinárodní arbitrážní panely radikálně proměnily finanční svět, takže se nyní mohl Ronald Lauder poukazem na mezinárodní dohody o ochraně investic domoci odškodného, jaké by v minulosti asi nedostal. Článek Michaela Goldhabera shrnujeme. - Dokumentace o tom, že RRTV původně udělila vysílací licenci pro české firmě CET 21 a Američanům (firmě CEDC, předchůdci CME) společně, je v Britských listech zde.
8. 4. 2002

Vážený pane,

Přečetl jsem se zájmem některé vaše internetové články o Ronaldu Lauderovi. Zdá se, že je zatažen v České republice do složitých podnikatelských a právních procesů. Bohužel, není to jediný případ, kdy byl podveden zahraniční investor, jak zjišťuju.

Jsem generálním ředitelem velké evropské firmy, která distribuje počítačové zařízení ve 14 evropských zemích (EuropaIT).

8. 4. 2002
Každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží, praví rčení. Napadlo mne si položit otázku po jeho pravdivosti. Lze jej nějak exaktně dokázat? Nejde jen o projev alibismu, tak typického v našich poměrech? Nemyslím si. Jsem přesvědčen, že obraz politické reprezentace zrcadlí stav celé společnosti, tak trochu v duchu hermetického pravidla "jak dole, tak nahoře".
21. 1. 2002
Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
9. 4. 2002 Co si myslí Tony Blair o Benešových dekretech? Jan  Čulík
9. 4. 2002 Nový liberální imperialismus   
9. 4. 2002 Správní řád podruhé zamítnut Tomáš  Pecina
8. 4. 2002 Pohled zvenčí: co si o sporu Železný-CME myslí američtí právníci   
8. 4. 2002 Tak máme novou miss 2002... Daniela  Pilařová
8. 4. 2002 Janě Klusákové: K čemu diskuse v Radiofóru, když jsou o ničem? Jan  Paul
8. 4. 2002 Velký zahraniční investor: V ČR se kradou podniky   
8. 4. 2002 Normální je nevolit? Předvolební kampaň: nečistá hra o Benešovy dekrety Eugen  Haičman
5. 4. 2002 Byl Talibán opravdu tak špatný?   
5. 4. 2002 Palestinská demonstrace v Praze Tomáš  Pecina