Tony Blair se v neděli věnoval tomu, co považuje za největší politické nebezpečí v moderním světě. Toto nebezpečí nehrozí od Iráku Saddáma Husajna, o čemž britský premiér také měl mnoho důležitých věcí co říci. Nebezpečí přichází od Ameriky George Bushe. S tím by souhlasilo mnoho lidí, kteří se normálně s Tonym Blairem příliš neshodnou. Ale oni a britský premiér by dospěli k radikálně odlišným závěrům o podstatě americké hrozby. Zatímco se levicoví kritikové obávají příliš aktivní Ameriky, Bush se bojí přesně opaku. Sám to tak samozřejmě v neděli v Americe neřekl. Ale analyzujeme-li Blairův projev z College Station, je jasné, že právě tohle má na mysli.

Britský premiér se nejvíc bojí, že Spojené státy vytáhnou padací most a ustoupí do své Pevnosti Amerika - do izolacionismu a neangažovanosti. Veškeré Blairovo úsilí na zahraničně politické frontě je možno chápat z hlediska těchto obav.

Ve svých předchozích projevech na tato globální témata hovořil Blair často o důležitosti morálky: je podle něho etické, aby se Británie angažovala v otázkách od Afghánistánu až po Zimbabwe. V neděli však Blair hovořil o americké angažovanosti a vzhledem k tomu, že mluvil k republikánskému publiku, změnil úhel pohledu a hovořil raději o osvíceném sebezájmu.

Bylo od Blaira odvážné hovořit v takové aréně o tom, že je důležité se angažovat v zahraničí, zejména v Kosovu (je to konflikt, proti němuž se Republikáni staví, protože ho vedl Antikrist Bill Clinton). Blair pohovořil i odvážně a nekompromisně o Blízkém východě, kde udělal všechno, co bylo v jeho silách, aby přiměl Ameriku jednat na základě Bushova obranu o 180 stupňů ve věci Blízkého východu, k němuž došlo minulý týden.

Pro americké uši hovořil Blair i nepříjemně o nutnosti kultivovat styky s Íránem, se Sýrií a se Severní Koreou. Politické angažmá, řekl Blair, je tvrdohlavým pragmatismem jednadvacátého století. Je to nejlepší způsob, jak ochraňovat hospodářskou a politickou stabilitu ve zcela provázaném světě. Je to záležitost, o níž se v Bushových a v Blairových kruzích poslední dobou hodně debatovalo. V neděli však promluvil Blair ke konzervativním jestřábům v Bushově straně a vládě, kteří vidí angažovanost ve světě podle podmínek, které zrovna neurčí Amerika, jako spiknutí podvrátit americký světový pořádek, založený na hegemonii jediné supervelmoci, Spojených států, a vnucující světu omezenou suverenitu.

Blair v Americe také řekl, že pro řešení problém Iráku je základním a nepostradatelným instrumentem Organizace spojených národů - a to se týká i řešení dalších problémů. Blairův projev byl také pozoruhodný tím, jak silně zdůrazňoval roli Evropské unie. Znovu a znovu vystupoval Blair nikoliv jen jako mluvčí Británie, ale i jako představitel EU.