10. 4. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
10. 4. 2002
V televizi BBC se v současnosti každou neděli večer vysílá na pokračování dokumentární seriál nazvaný The Century of the Self, Století lidské mysli. Vřele ho doporučujeme ke koupi České televizi. Analyzuje totiž jasným a zajímavým způsobem podstatu podnikatelské a politické manipulace občanů v novodobých demokraciích. Shrnujeme v dnešním vydání BL obsah třetího dílu tohoto seriálu, který líčí pozoruhodnou historii, jak se myšlenky individuálního osvobození člověka, vyvinuté přes Freuda a Wilhelma Reicha, dokázali od šedesátých let v západním světě zmocnit ve svůj prospěch političtí a podnikatelští manipulátoři - neboli přesněji řečeno, jak se "přizpůsobili nové realitě". Tento hodinový pořad se vysílal v neděli 31. března 2002.
10. 4. 2002
Po koupi firmy Kotouč Štramberk, bývalé štramberské cementárny,kde se kvůli hydrogeologickým rizikům utlumila těžba, byl dosazem novým majitelem firmou ČEZ a.s. do funkce jednatele Ing. Ladislav Stašek /zapsán do OR 03.11.1998/, dlouholetý pracovník ČEZ a.s. ČEZ až do té doby deklaroval, že mu jde jen o těžbu vápence potřebného k odsíření elektráren. Zdá se, že již od té doby měl ing Stašek záměr nezištně pomoci ČEZu. Údajně již tehdy vedl jednání se zástupci firmy Lasselberger a celou koupi spolu s ing Krenkem /také ČEZ/ zinscenoval. Úplnou náhodou se po nějaké době firma Calofrig a.s./v majetku rakouské firmy Lasselsberger/ stala majitelem cca 30% Kotouče Štramberk navýšením základního jmění o 200 mil Kč, které zakoupila od ČEZ a.s., přestože se ČEZ a.s.v původní nabývací smlouvě zavázala k předkupnímu právu pro bývalého majitele Hirocem a.s. a v další smlouvě se zavázala stejná společnost, že nebude vyrábět cement.Nic z toho nedodržela. Nyní se vysvětluje celá vazba.
10. 4. 2002
Zveřejňujeme - s autorovým svolením - článek Václava Žáka, který vyšel tento týden v Patočkových Literárních novinách jako kritická reakce na předchozí článek jeho šéfredaktora. Rádi budeme publikovat i Patočkův text, poskytne-li ho nám k dispozici, ale článek Václava Žáka nás zaujal nikoliv v první řadě jako polemika s Jakubem Patočkou, ale jako brilantní vysvětlení celého nynějšího, dosti uměle nafukovaného sudetoněmeckého problému: vzhledem k malé čtenosti Literárních novin ho předkládáme i čtenářům Britských listů k dispozici.
Miloslav Výborný, autor myšlenky schválit zákon v rozporu s jednacím řádem Sněmovny
9. 4. 2002

Ani pět čtení nestačilo ministru vnitra Stanislavu Grossovi a poslanci Miloslavu Výbornému (KDU-ČSL) k prosazení nového zákona o správním řádu. Ten v úterý Sněmovna rozdílem sedmi hlasů zamítla, čímž je její verdikt definitivní a kontroverzní správní řád může být předložen až příští Poslanecké sněmovně. Výsledek 5. čtení ovlivnilo zejména hlasování poslaneckého klubu KDU-ČSL, který jednohlasně vyslovil nesouhlas s porušením jednacího řádu, jež by schválení předlohy představovalo.

Protože 1. ledna příštího roku nabude účinnosti nový soudní řád správního soudnictví, zavádějící tzv. plnou jurisdikci správních soudů, objevuje se otázka, nakolik ovlivní nesoulad těchto dvou procesních předpisů výkon správního soudnictví. Na jedné straně je jistě nežádoucí, že judikatura, kterou budou správní soudy rozhodující podle starého správního řádu vytvářet, bude mít s perspektivou očekávané rekodifikace správního řízení malou hodnotu. Na straně druhé je demagogií tvrdit, že to povede k výraznějším praktickým potížím, jak se snažil poslance na poslední chvíli přesvědčit ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš: jako zkušený soudce by měl vědět, že každé nicotné správní rozhodnutí lze napadnout pro nezákonnost (dosud je to také jediná možnost), tudíž nelze dovozovat, že neschválení správního řádu způsobí to, že by nicotné správní akty vydané po 1. 1. 2003 snad zůstaly v platnosti, nebo že bude třeba v tomto smyslu složitě vykládat nový soudní řád. Ustanovení § 76, odst. 2, soudního řádu správního ostatně stanoví jasně: "Zjistí-li soud, že rozhodnutí trpí takovými vadami, které vyvolávají jeho nicotnost, vysloví rozsudkem tuto nicotnost i bez návrhu."

Mailart Ivana Preisslera
10. 4. 2002
1. dubna odešel z našeho světa znaven těžkou psychickou indispozicí jeden z nejosobitějších a nejneoficiálnějších (nikdy sám nevystavoval v žádné galerii) českých umělců Ivan "Evín" Preissler (*28.4.1953 Příbram + 1.4.2002 Praha). Chtějí-li ti, co ho znali, věřit, že to byl jen jeden z jeho vyvedených vtípků, musejí zprávu o jeho smrti přijmout jako Evínovu vysokou hru, jako poslední koncept, jímž vrátil nevděčnému světu a výtvarnému umění hozenou rukavici. Odešel, protože o život neprosil, a zanechal své kolegy nejen jejich nikdy nezodpověditelným otázkám, ale všem těm osamoceným intelektuálním spekulacím, jichž se vždycky štítil. Dráždil své okolí nejen noblesou projevu, ale i vyřčenou lehkostí přesně zvoleného slova, jež bylo často nesnesitelné a kruté v nahotě své upřímnosti. - Výběr Preisslerových děl umístil Štěpán Kotrba do galerie Britských listů. Alespoň v jedné galerii tak Evín Preissler bude...
10. 4. 2002
Systém sociální podpory by měl být dostatečně jednoduchý, aby jej dokázali využít i byrokraticky méně zdatní jedinci. Vždyť takový systém by měl pomáhat především těm méně zdatným. Můj kamarád nemá český systém dávek sociální podpory moc rád, protože musí každé čtvrtletí vyplňovat znovu mnoho různobarevných papírů. Zabere to tolik času, že by možná měl jednodušší si ty peníze jít "vyžebrat na ulici". Nechápe, proč musí pokaždé znova na všech deseti formulářích vyplňovat bankovní spojení, rodná čísla všech dětí a další údaje. Vždyť už v počítači všechna jsou, mělo by stačit pouze potvrdit, že se stav nezměnil, a počítač by mohl dávky vypočítat automaticky. Ušetřila by se tím i většina úředníků, kteří na OSSZ pracují. Nebo proč musí jet přes půl Prahy aby přinesl Potvrzení o trvalém pobytu, když oba úřady stejně spadají pod tentýž Obvodní úřad.
10. 4. 2002
Včera oznámila Dzurindova strana, Slovenská demokratická a kresťanská únia, predbežnú podobu svojej volebnej kandidátnej listiny. Vypadol napr. herec Milan Kňažko, no na jednom z popredných miest figuruje rektor Univerzity Komenského v Bratislave, Ferdinand Devínsky. Nejde len o úvahy nad tým, či je najšťastnejšie, ak si univerzitný hodnostár, ktorého devízou má byť skôr nadhľad a nadstraníckosť, oblieka jednoznačné tričko. Pozornému človeku nemôže uniknúť ani fakt, že na zdôvodnenia tohto kroku uvádza jeho magnificencia práve tie "úspechy" svojho budúceho chlebodarcu, ktoré dzurindistov skôr diskvalifikujú.
9. 4. 2002

"V roce 1989 přestaly existovat v Evropě politické systémy tří staletí: založené na rovnováze moci a na úsilí vytvářet impéria. Rok 1989 neznamenal jen konec studené války, ale - a to je důležitější - i likvidaci státního systému v Evropě, který tam existoval od dob třicetileté války. 11. září nám ukázal jeden z důsledků těchto změn." - Čelný britský diplomat Robert Cooper pomáhá vytvářet politiku "nového internacionalismu" a doktrínu humanitárních intervencí, omezujících státní suverenitu. Obojí v současnosti na světové scéně prosazuje Tony Blair. Shrnujeme esej Roberta Coopera o "postmoderním státě" současnosti, která vyšla na stránkách Foreign Policy Centre a převzal ji na své internetové stránky v neděli (viz zde) týdeník Observer.

9. 4. 2002

11. 4. 2002 přijede do Brna profesor Peter Demetz, který letos na podzim oslaví osmdesáté narozeniny, informuje Zdeněk Mareček z germanistiky na filozofické fakultě Brněnské univerzity. Díky podpoře Rakouského ústavu pro východní a jihovýchodní Evropu, odbočka Brno, pronese na zasedání Svazu germanistů ČR 12. 4. přednášku "Orten a Rilke" a dalších čtrnáct dnů (15. - 24. 4. 2002) bude mít pro studenty i zájemce z řad veřejnosti blokový seminář "Avantgarda ve Střední Evropě."

Profesor Demetz strávil v Brně svá dětská i gymnaziální léta. Na poslední dva roky před maturitou musel z rasových důvodů (matka byla Židovka, otec Němec) opustit německé Masarykovo gymnázium a maturoval na Slovanském gymnáziu v Brně. Tyto zážitky literárně ztvárnil v eseji "Brněnský chodec: 1938" (Literární noviny, č. 48, 2. 12. 1993).

Válku na rozdíl od matky přežil a v Praze po roce 1945 vystudoval germanistiku. 1949 se mu podařilo se přes Šumavu dostat do exilu. Jeho rilkovská a fontanovské monografie, práce k poválečné německé literatuře i bohatá činnost kritická provázely jeho kariéru vysokoškolského profesora na Yale-University. Už jako emeritovaný napsal anglicky svou fundovanou, zároveň však přístupně psanou knihu "Praha černá i zlatá".

Je záslužné, když věhlasní lidé jsou ochotni přijet učit na české vysoké školy, mezinárodní vědecké výměně ještě ne vždy dost otevřené. U profesora Demetze odpadá navíc jazyková bariéra, která se u mnohých studentů i na filozofických fakultách ukazuje pro větší otevření světu jako limitující.

21. 1. 2002
Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
10. 4. 2002 Pobídky investorům a podpora podnikání za peníze ČEZ a.s.a za laskavého dozoru MPO Pavel  Tolar
10. 4. 2002 Zemřel český nekonformní umělec Ivan "Evín" Preissler Jan  Paul
10. 4. 2002 Benešovy dekrety, česká politika a pasti tradice Václav  Žák
10. 4. 2002 O tom, jak touhu po individuálním osvobození proměnili podnikatelé a politikové v lukrativní konzumerismus   
9. 4. 2002 Co si myslí Tony Blair o Benešových dekretech? Jan  Čulík
9. 4. 2002 Nový liberální imperialismus   
9. 4. 2002 Správní řád podruhé zamítnut Tomáš  Pecina
8. 4. 2002 Pohled zvenčí: co si o sporu Železný-CME myslí američtí právníci   
8. 4. 2002 Tak máme novou miss 2002... Daniela  Pilařová
8. 4. 2002 Janě Klusákové: K čemu diskuse v Radiofóru, když jsou o ničem? Jan  Paul