Ani pět čtení nestačilo ministru vnitra Stanislavu Grossovi a poslanci Miloslavu Výbornému (KDU-ČSL) k prosazení nového zákona o správním řádu. Ten v úterý Sněmovna rozdílem sedmi hlasů zamítla, čímž je její verdikt definitivní a kontroverzní správní řád může být předložen až příští Poslanecké sněmovně. Výsledek 5. čtení ovlivnilo zejména hlasování poslaneckého klubu KDU-ČSL, který jednohlasně vyslovil nesouhlas s porušením jednacího řádu, jež by schválení předlohy představovalo.

Protože 1. ledna příštího roku nabude účinnosti nový soudní řád správního soudnictví, zavádějící tzv. plnou jurisdikci správních soudů, objevuje se otázka, nakolik ovlivní nesoulad těchto dvou procesních předpisů výkon správního soudnictví. Na jedné straně je jistě nežádoucí, že judikatura, kterou budou správní soudy rozhodující podle starého správního řádu vytvářet, bude mít s perspektivou očekávané rekodifikace správního řízení malou hodnotu. Na straně druhé je demagogií tvrdit, že to povede k výraznějším praktickým potížím, jak se snažil poslance na poslední chvíli přesvědčit ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš: jako zkušený soudce by měl vědět, že každé nicotné správní rozhodnutí lze napadnout pro nezákonnost (dosud je to také jediná možnost), tudíž nelze dovozovat, že neschválení správního řádu způsobí to, že by nicotné správní akty vydané po 1. 1. 2003 snad zůstaly v platnosti, nebo že bude třeba v tomto smyslu složitě vykládat nový soudní řád. Ustanovení § 76, odst. 2, soudního řádu správního ostatně stanoví jasně: "Zjistí-li soud, že rozhodnutí trpí takovými vadami, které vyvolávají jeho nicotnost, vysloví rozsudkem tuto nicotnost i bez návrhu."

"V roce 1989 přestaly existovat v Evropě politické systémy tří staletí: založené na rovnováze moci a na úsilí vytvářet impéria. Rok 1989 neznamenal jen konec studené války, ale - a to je důležitější - i likvidaci státního systému v Evropě, který tam existoval od dob třicetileté války. 11. září nám ukázal jeden z důsledků těchto změn." - Čelný britský diplomat Robert Cooper pomáhá vytvářet politiku "nového internacionalismu" a doktrínu humanitárních intervencí, omezujících státní suverenitu. Obojí v současnosti na světové scéně prosazuje Tony Blair. Shrnujeme esej Roberta Coopera o "postmoderním státě" současnosti, která vyšla na stránkách Foreign Policy Centre a převzal ji na své internetové stránky v neděli (viz zde) týdeník Observer.

11. 4. 2002 přijede do Brna profesor Peter Demetz, který letos na podzim oslaví osmdesáté narozeniny, informuje Zdeněk Mareček z germanistiky na filozofické fakultě Brněnské univerzity. Díky podpoře Rakouského ústavu pro východní a jihovýchodní Evropu, odbočka Brno, pronese na zasedání Svazu germanistů ČR 12. 4. přednášku "Orten a Rilke" a dalších čtrnáct dnů (15. - 24. 4. 2002) bude mít pro studenty i zájemce z řad veřejnosti blokový seminář "Avantgarda ve Střední Evropě."

Profesor Demetz strávil v Brně svá dětská i gymnaziální léta. Na poslední dva roky před maturitou musel z rasových důvodů (matka byla Židovka, otec Němec) opustit německé Masarykovo gymnázium a maturoval na Slovanském gymnáziu v Brně. Tyto zážitky literárně ztvárnil v eseji "Brněnský chodec: 1938" (Literární noviny, č. 48, 2. 12. 1993).

Válku na rozdíl od matky přežil a v Praze po roce 1945 vystudoval germanistiku. 1949 se mu podařilo se přes Šumavu dostat do exilu. Jeho rilkovská a fontanovské monografie, práce k poválečné německé literatuře i bohatá činnost kritická provázely jeho kariéru vysokoškolského profesora na Yale-University. Už jako emeritovaný napsal anglicky svou fundovanou, zároveň však přístupně psanou knihu "Praha černá i zlatá".

Je záslužné, když věhlasní lidé jsou ochotni přijet učit na české vysoké školy, mezinárodní vědecké výměně ještě ne vždy dost otevřené. U profesora Demetze odpadá navíc jazyková bariéra, která se u mnohých studentů i na filozofických fakultách ukazuje pro větší otevření světu jako limitující.