Na obranu Františka Čuby
(Z Fóra Britských listů)
Pane Paříku,
přečetla jsem si Vaši reakci (BL 14.6.) na pana režiséra Sedláčka (BL 10.6.) a cítím nutkání udělit Vám přátelskou radu: dříve, než začnete někomu nadávat, seznamte se, prosím, s fakty.
Já totiž o těch faktech něco vím, a proto musím dát jednoznačně za pravdu panu Sedláčkovi. Narozdíl od Vás si spolu s panem Pecinou myslím, že by pan Sedláček měl natočit další díl, který by podrobněji osvětlil způsob likvidace Slušovic státním establishmentem a jeho mediálními nohsledy (na čelném místě skutečně byl právě Respekt :-))) po roce 1989.
Je až neuvěřitelné, kolik absurdit si lidé (jinak docela inteligentní:-)) nechali vtloukat do hlavy tak dlouho, až tomu sami uvěří a pak už to jenom bezmyšlenkovitě opakují!
Například slečna Nachtmannová cituje z Respektu: Š.smlouvu s 1.správou StB - rozvědkou, díky níž získalo družstvo ekonomické výhody, např. bezcelní dovoz určitého zboží, dovoz embargovaného zboží a informace zejména z oblasti biotechnologií.
Až někdy nebudete obluzen popovickým mokem, pane Paříku, zkuste se nad tím zamyslet! Co to bylo embargované zboží? Kdo vydával povolení k “obcházení" embarga? Opravdu věříte tomu, že naši estébáci měli takovou moc? Že třeba estébáci přijeli někam do USA a řekli: těm Slušovicům to klidně můžete dodávat, embargo neembargo! :-))))))
Mnohem rozumněji na to nahlíží Ferdinand (BL 10.6.):
Mozna opravdu uzivali informace od rozvedky, v zadnem pripade to vsak pro vyvoj jejich vypocetni techniky nebylo nutne.
I on se ale mýlí, když dále říká:
To vsak neznamena, ze nebyly Slusovice zvyhodnovany. Prosty dovoz casopisu (volne dostupne) a elektroniky (neembargovane) byl pro potencialni konkurenty nedosazitelny. Stejne tak nemohl kazdy vydavat preklady spickovych zahranicnich knih a pak je prodavat za volne ceny (200Kc za vytisk v roce 88!).
To není pravda, Ferdinande. K vydávání odborných příruček nebylo třeba žádné extra zvýhodňování. Nejednalo se totiž o “ideologicky závadné" knihy, takže je mohl vydávat kdokoliv. Největší problémem bylo v “reálném socialismu" sehnat dostatečnou kapacitu a rozumné termíny v tiskárně (než si Slušovice postavily svoji vlastní tiskárnu). A pokud je mi známo, nejednalo se o pouhé překlady (externí překladatelé většinou nebyli odborníci přes počítače), ale v podstatě o nově vytvořené příručky, psané s přihlédnutím na konkrétní implementaci na počítači TNS. Nevím o žádném případu, kdy by někdo žaloval porušení autorského zákona v této souvislosti. Pokud jde o ceny příruček, tak ty byly kalkulovány podle platných předpisů (při daném počtu výtisků byla tehdy cena 200 Kč naprosto adekvátní). Zdrojem zisku totiž nebyly příručky, ale hardware a především software.
Rovněž dovoz (neembargované:-)) výpočetní techniky nebyl nikterak nedostupný pro všechny potenciální konkurenty. Co však bylo nedostupné, byly devizové prostředky, které tehdy přiděloval stát. Slušovice ovšem od státu žádné devizy nedostávaly a proto byly nuceny samy vyhledávat komodity, které bylo možno vyvézt za tvrdou měnu. I za to jim ovšem bylo hrubě spíláno - tím, že vyvážely nedostatkový kmín či travní semeno se podle Studentských listů (18.října 1990) dopustily “trestného činu poškozování spotřebitele", protože - cituji: “ plánované hospodářství nemůže počítat s tak rychlým zaplněním dodávkových mezer" - konec citátu. Další perla z téhož zdroje: “Čubová ml. vykupuje po celé ČSR telata, která nabízí zahraničním zájemcům (Italové, Rakušani, Němci)Š " nebo “Š kromě toho existují zprávy, že Slušovice vyvážely starý papír a železo, a to ze sběren v PrazeŠ" . A nenechte se mýlit, tyto perly nebyly napsány s cílem zdůvodnit, proč mohly Slušovice dovážet počítače, ale právě naopak zdůvodnit, proč je potřeba ty drzé a temné Slušovice co nejrychleji zničit. To by tak hrálo, aby nám někdo rozvracel plánované hospodářství tím, že sem výměnou za starý papír a železo bude vozit počítače! :-)))))
Pane Paříku, nevím, co Vás či slečnu Nachtmannovou vede k tomu, že pana Čubu dáváte do stejného pytle jako pány Junka, Koženého, Majského či Berezovského. Na rozdíl od těchto pánů Čuba začínal skutečně od nuly (nespadl mu do klína žádných Chemapol či cokoliv podobného), družstvo vytvořil především on svojí vlastní prací (stejně jako dnes vytváříte Vy svoji firmičku, pane Paříku:-))), a to v extrémních podmínkách “reálného socialismu", kde na jednu stranu nebylo obtížné vytvářet zisk na nedostatečně zásobovaném trhu, na druhé straně právě nefunkčnost socialistického okolí byla zdrojem mnoha problémů, které by se daly shrnout do věty: “Když potřebuješ v “reálném socialismu" cokoliv, musíš si to udělat sám." Navíc bylo nutné překonávat mnohé další problémy - jednak byrokratické (například zákaz přijímat lidi), jednak komunisticko-ideologické (to jsou kapitalistické způsoby, soudruzi, fujŠ).
Případ pana Čuby je totiž přesně opačný, než případ Vámi zmiňovaných pánů - v době, kdy tito pánové získávali (pravděpodobně ne zcela čistým způsobem) svůj majetek, byl naopak pan Čuba díky hrubému nátlaku státní moci o “svůj" majetek připraven. Slovo “svůj" dávám úmyslně do úvozovek, neboť družstvo Čubovi přirozeně nepatřilo. Nicméně nepochybuji o tom, že nebýt komunismu, pak by mu dozajista patřila jeho podstatná část. O kvalitách a autoritě pana Čuby koneckonců svědčí i to, že tři čtvrtiny členů tohoto družstva bylo i po revoluci nadále ochotno volit právě jeho za předsedu (a to nebyli nikterak zastrašováni ani manipulováni, jak se tehdy snažila tvrdit média i tehdejší ministr zemědělství). Právě proto, že ho znali lépe než Vy, pane Paříku, nebo než slečna Nachtmannová, tak věděli, že jemu (na rozdíl od mnoha jiných) šlo mnohem více o seberealizaci spojenou s úspěchem firmy, než o osobní majetek.
Dovětek pro pana Čulíka: zcela vyjímečně máte mé svolení pro zařazení tohoto textu do BL :-)))
